Vědci učinili průlom v počítačích fungujících na principu mozku
22.6.2016, Jan Pánek, aktualita
Budoucnost počítačů nejspíše tkví v procesorech, které se budou chovat podobně jako lidský mozek. Právě v této oblasti vědci udělali velký průlom, když snížili energetické nároky takového procesoru.
Dlouhodobou snahou vědců je vytvořit výpočetní přístroj, který funguje na principu lidského mozku. Ten má podle výzkumů asi 100 miliard neuronů, což jsou v podstatě tranzistory u počítačů, a kvadrilion zápojů mezi těmito neurony.
Lidský mozek je schopný zpracovat až 10 kvadrilionů informací za sekundu, což je asi 15krát měně, než dokáže momentálně nejvýkonnější superpočítač na světě, který byl nedávno dosazen na trůn - jedná se o čínský Sunway TaihuLight. Ten má ale spotřebu 15,3 MW, což je oproti 20 wattům lidského mozku opravu velké číslo.
Mozek je tedy oproti dnešním superpočítačům hlavně úspornější. Navíc ale pracuje trošku jinak, což by zcela změnilo počítačové odvětví. Umělý lidský mozek by se mohl prosadit v robotice, umělé inteligenci nebo v samořiditelných autech.
Zatím jsou vědci schopni "pouze" vyrobit synaptický procesor, který napodobuje lidský mozek. Zásadním krokem potom bude vytvořit takové zápoje, které se budou chovat jako mozek, ne jej pouze napodobovat.
Největším problémem dřívějších umělých synapsí byla spotřeba energie, které v podstatě neumožňovala jejich zapojení a smysluplné používání. Nicméně nové technologie umožnily spotřebu snížit až na 1,23 femtojoulu (femto značí posun dolů o 15 desetinných míst), zatímco lidský mozek má spotřebu na synapsi asi 10 femtojoulů.
Výzkumníci zatím vyrobili 144 synaptických zápojů, které se chovají jako tranzistory v procesoru, a to na 4" wafer. Obsahují dráty o šířce od 200 po 300 nm. Do budoucna se počítá s využitím 3D tisku, aby se tyto struktury mohly tisknout do prostoru, to však bude vyžadovat mnoho výzkumu v oblasti 3D tisku.
Navíc výzkumníci chtějí ještě zmenšit všechny komponenty jejich synaptického procesoru, což by i nadále snižovalo spotřebu. Ta se sice může jevit jako nepatrná, ale ve výsledku bude takový procesor disponovat opravdu velkým množstvím synaptických zápojů.
Zdroj: Engadget
Lidský mozek je schopný zpracovat až 10 kvadrilionů informací za sekundu, což je asi 15krát měně, než dokáže momentálně nejvýkonnější superpočítač na světě, který byl nedávno dosazen na trůn - jedná se o čínský Sunway TaihuLight. Ten má ale spotřebu 15,3 MW, což je oproti 20 wattům lidského mozku opravu velké číslo.
Mozek je tedy oproti dnešním superpočítačům hlavně úspornější. Navíc ale pracuje trošku jinak, což by zcela změnilo počítačové odvětví. Umělý lidský mozek by se mohl prosadit v robotice, umělé inteligenci nebo v samořiditelných autech.
Zatím jsou vědci schopni "pouze" vyrobit synaptický procesor, který napodobuje lidský mozek. Zásadním krokem potom bude vytvořit takové zápoje, které se budou chovat jako mozek, ne jej pouze napodobovat.
Největším problémem dřívějších umělých synapsí byla spotřeba energie, které v podstatě neumožňovala jejich zapojení a smysluplné používání. Nicméně nové technologie umožnily spotřebu snížit až na 1,23 femtojoulu (femto značí posun dolů o 15 desetinných míst), zatímco lidský mozek má spotřebu na synapsi asi 10 femtojoulů.
Výzkumníci zatím vyrobili 144 synaptických zápojů, které se chovají jako tranzistory v procesoru, a to na 4" wafer. Obsahují dráty o šířce od 200 po 300 nm. Do budoucna se počítá s využitím 3D tisku, aby se tyto struktury mohly tisknout do prostoru, to však bude vyžadovat mnoho výzkumu v oblasti 3D tisku.
Navíc výzkumníci chtějí ještě zmenšit všechny komponenty jejich synaptického procesoru, což by i nadále snižovalo spotřebu. Ta se sice může jevit jako nepatrná, ale ve výsledku bude takový procesor disponovat opravdu velkým množstvím synaptických zápojů.
Zdroj: Engadget
