Intel investuje do vývoje RISC-V pro budoucí superpočítače éry zetta

Že má Intel o RISC-V zájem, to víme už dávno. Dříve se mluvilo o tom, že se pokusil za dvě miliardy dolarů koupit firmu SiFive, což prý nakonec nevyšlo. Pak jsme se ovšem dozvěděli, že Intel vstoupil do organizace RISC-V International a nyní se ukázalo, že rovněž investuje do vývoje architektury RISC-V. 

 

 

Jedná se o společnou investici 400 milionů eur, na níž se bude podílet Intel a Barcelona Supercomputing Centre (BSC), čili v důsledku půjde část peněz ze španělského rozpočtu. Tato suma bude využita pro zřízení laboratoře, v níž bude probíhat vývoj RISC-V procesorů, které budou později využitelné v superpočítačích o výkonu 1 a více zettaFLOPS (10²¹). Dnes tu přitom máme čerstvý superpočítač Frontier, který představuje nejvýkonnější systém světa s výkonem 1,1 exaFLOPS (10¹⁸). Nová laboratoř se mimochodem zaměří ještě na technologie pro AI a autonomní řízení vozů. 

 

Lze očekávat, že půjde o laboratoř umístěnou v Barceloně a oněch 400 milionů eur představuje rozpočet pro celkem 10letý provoz. Očekávaný výsledek výzkumu a vývoje je zřejmý, čili procesory založené na ISA RISC-V, které budou využitelné v nových superpočítačích, AI systémech a autonomních vozech. 

 

Otázka je, co si od toho slibuje samotný Intel, který má v případě výkonných čipů více želízek v ohni, což jsou nově i jednotky XPU (Falcon Shores), které lze považovat za APU s flexibilní výbavou s ohledem na CPU a GPU. Není přitom jasné, jaký podíl z oněch 400 milonů eur na sebe vezme Intel, ovšem v každém případě to představuje jen velice malou částku oproti investicím do vývoje x86 procesorů. Je také zřejmé, že nakonec z toho nemusí vzejít nic reálného, co se objeví na trhu, nebo co bude na něm úspěšné, což už tu také párkrát bylo. Stačí si vzpomenout na Itanium nebo nejnověji na Nervanu.

 

S neúspěchem je ale třeba počítat a Intel si může dovolit podstupovat riziko. Pokud v Barceloně ale vzniknou úspěšné procesory RISC-V, pak ty se také budou muset někde vyrábět, z čehož pak koukají zakázky a příjmy opět pro Intel. Ten tak ze svého zapojení do tohoto podniku může získat nejen vhodné technologie pro budoucí superpočítače, ale také nové zákazníky pro své továrny. 

 

A kdy by měla nastoupit éra superpočítačů s výkonem měřeným v zettaFLOPS? Dle zprávy z minulého roku sám Intel cílí už na rok 2027, čili zatímco přechod z petaFLOPS na exaFLOPS trval cca 12 let, zettaFLOPS mají dorazit ani ne za polovinu této doby.