Microsoft chce přinést svůj první topologický kvantový počítač
22.11.2016, Jan Vítek, aktualita
Microsoft pověřil svého výkonného pracovníka Todda Holmdahla, aby vedl tým, jehož úkolem je přinést na trh první topologický kvantový počítač. Microsoft se tak nově řadí mezi ostatní firmy, jež si vytyčily podobný úkol.
Kvantový počítač nově s již 2048 quibity již nabízí společnost D-Wave, ale mnoho odborníků se zdráhá jejich zařízení za kvantový počítač vůbec označovat. Mají totiž velice úzké zaměření, takže jejich kvantové výpočetní jednotky se přirovnávají spíše ke specializovaným ASIC než k univerzálním CPU. Pravý kvantový počítač ale již vyvíjí společnosti Google či IBM a nyní se k nim chce přidat i Microsoft a jeho Todd Holmdahl.
Dle Microsoftu poslední výzkumy ukazují, že pravý kvantový počítač je možné vyrobit, i když zatím spíše jen s nízkým počtem quibitů. Velké firmy se ostatně začaly o tuto oblast v poslední době více zajímat proto, že kvantové počítače mohou být velice dobře využitelné ve strojovém učení a AI obecně. Firma, která by jako první měla takové zařízení k dispozici, by získala přímo svatý grál a obrovskou konkurenční výhodu. Kvantové počítače jsou zároveň i noční můra pro kryptografy, neboť by pro ně neměl být problém prolomit téměř jakoukoliv dnes používanou šifru. I proto už se vývojáři snaží s tímto počítat a třeba pro takový Chrome už tvoří šifrovací algoritmy, které by měly být odolné i proti kvantovým počítačům. Ovšem to se nakonec uvidí až potom, co nějaký opravdový kvantový počítač bude vůbec vyroben a takový, který dokáže prolomit silné šifrování, může být ještě velice vzdálen.
Samotný Google slíbil, že v příštích několika letech vyrobí univerzální počítač využívající cca 50 quibitů, který by už mohl být využit třeba pro zkoumání molekulových vazeb při hledání nových léků. Něco podobného tak bude zkoušet i Microsoft pod vedením Holmdahla, který měl dříve klíčovou roli při vývojí konzole Xbox, ovladače Kinect a nově také v projektu HoloLens. Zasloužil se přímo o to, aby je dostal z "kreslicích prken" do konkrétní podoby.
Microsoft chce vyrobit konkrétně topologický kvantový počítač, který využívá dvourozměrné kvazičástice nazývané anyony, jež se mají chovat stejně jako elektron a antielektron současně, což je v této době ještě čistě teoretický koncept. Firma se ale o něj zajímá již více než deset let a aktuálně už také vyvíjí software, který by byl použitelný na budoucích kvantových počítačích. Microsoft si vybral anyony kvůli tomu, že mu mají umožnit vytvořit počítač, jenž nebude pracovat s přesností pouze nějakých 99,9 % (to nazývá jako tři devítky), ale s přesností 99,9999 až 99,9999999 % (šest až devět devítek). To umožní, aby se nemusel tolik využívat drahý systém opravy chyb vytvořený z polí quibitů.
Alex Bocharov z Microsoftu uvádí, že už počítač se 100 či 200 quibity by mohl přinést značný pokrok třeba v genetice, čili ve zkoumání genomu, nebo ve vývoji nových léků. Nyní na tomto projektu pracuje v Microsoftu 35 až 40 lidí a zatím se firma zdráhá mluvit o konkrétním termínu, kdy by měla přijít se svým prvním kvantovým počítačem. Věří však, že je to velice slibná oblast, z níž může vzejít celé nové průmyslové odvětví. Holmdahl to přirovnává k výrobě prvních tranzistorů v první polovině 20. století, kdy jejich tvůrci také pořádně netušili, k čemu ty budou dobré.
Zdroj: Tom's Hardware
Dle Microsoftu poslední výzkumy ukazují, že pravý kvantový počítač je možné vyrobit, i když zatím spíše jen s nízkým počtem quibitů. Velké firmy se ostatně začaly o tuto oblast v poslední době více zajímat proto, že kvantové počítače mohou být velice dobře využitelné ve strojovém učení a AI obecně. Firma, která by jako první měla takové zařízení k dispozici, by získala přímo svatý grál a obrovskou konkurenční výhodu. Kvantové počítače jsou zároveň i noční můra pro kryptografy, neboť by pro ně neměl být problém prolomit téměř jakoukoliv dnes používanou šifru. I proto už se vývojáři snaží s tímto počítat a třeba pro takový Chrome už tvoří šifrovací algoritmy, které by měly být odolné i proti kvantovým počítačům. Ovšem to se nakonec uvidí až potom, co nějaký opravdový kvantový počítač bude vůbec vyroben a takový, který dokáže prolomit silné šifrování, může být ještě velice vzdálen.
Samotný Google slíbil, že v příštích několika letech vyrobí univerzální počítač využívající cca 50 quibitů, který by už mohl být využit třeba pro zkoumání molekulových vazeb při hledání nových léků. Něco podobného tak bude zkoušet i Microsoft pod vedením Holmdahla, který měl dříve klíčovou roli při vývojí konzole Xbox, ovladače Kinect a nově také v projektu HoloLens. Zasloužil se přímo o to, aby je dostal z "kreslicích prken" do konkrétní podoby.
Microsoft chce vyrobit konkrétně topologický kvantový počítač, který využívá dvourozměrné kvazičástice nazývané anyony, jež se mají chovat stejně jako elektron a antielektron současně, což je v této době ještě čistě teoretický koncept. Firma se ale o něj zajímá již více než deset let a aktuálně už také vyvíjí software, který by byl použitelný na budoucích kvantových počítačích. Microsoft si vybral anyony kvůli tomu, že mu mají umožnit vytvořit počítač, jenž nebude pracovat s přesností pouze nějakých 99,9 % (to nazývá jako tři devítky), ale s přesností 99,9999 až 99,9999999 % (šest až devět devítek). To umožní, aby se nemusel tolik využívat drahý systém opravy chyb vytvořený z polí quibitů.
Alex Bocharov z Microsoftu uvádí, že už počítač se 100 či 200 quibity by mohl přinést značný pokrok třeba v genetice, čili ve zkoumání genomu, nebo ve vývoji nových léků. Nyní na tomto projektu pracuje v Microsoftu 35 až 40 lidí a zatím se firma zdráhá mluvit o konkrétním termínu, kdy by měla přijít se svým prvním kvantovým počítačem. Věří však, že je to velice slibná oblast, z níž může vzejít celé nové průmyslové odvětví. Holmdahl to přirovnává k výrobě prvních tranzistorů v první polovině 20. století, kdy jejich tvůrci také pořádně netušili, k čemu ty budou dobré.
Zdroj: Tom's Hardware
