TerraPower chce letos zahájit výstavbu sodíkem chlazené jaderné elektrárny Natrium

S výstavbou jaderných elektráren se svět v poslední době moc nepřetrhne. Tento stabilní zdroj elektrické energie odsouvají do pozadí obnovitelné zdroje energie, které mají své problémy (nestálost výroby a s tím spojenou potřebu záloh, nižší životnost), na druhou stranu klesají na ceně, zatímco jaderné elektrárny se stávají stále dražší a dražší. Společnost TerraPower, u jejíhož zrodu byl i Bill Gates, ale jaderné technologii nadále věří a chce postavit první komerční jaderný reaktor v USA. Jde o technologii Natrium, která posouvá technologie jaderných bloků dál a přináší malé reaktory chlazené sodíkem. Ten má podstatně větší teplotu varu než voda a ve výsledku umožňuje stavět mnohem menší elektrárny.

 

Společnost se nechala slyšet, že v Kemmereru ve Wyomingu začne s prvními pracemi v červnu tohoto roku, a to i v případě, že v té době nebude ještě mít všechna potřebná stavební povolení k samotné elektrárně. Stavba prvního reaktoru měla začít už kolem roku 2018 v Číně, obchodní válka USA a Číny (především zákaz vývozu nukleárních technologií) ale zapříčinila stopku. Projekt se tak přestěhoval do USA a v roce 2021 bylo oznámeno, že elektrárna bude postavena v Kemmereru. Jenže to zase přišly neshody s Ruskem a ačkoli reaktor by měl využívat ochuzený uran, potřebuje i menší množství obohaceného, přičemž toho je kvůli těmto problémům nedostatek, a tak byl odložen o další 2 roky. Teprve nyní, v roce 2024, by se tak po 6 letech odkladů mělo začít konečně stavět.

 

 

Reaktor má mít výkon 345 MW a bude vybaven také GWh úložištěm na bázi tavených solí (termální úložiště), které dokáže dočasně navýšit výkon až na 500 MW (tedy na 5,5 hodiny pod plným výkonem, resp. déle při menším požadavku na navýšení). První energii by měl začít dodávat v roce 2030. Reaktor Natrium by měl vyjít na 4 mld. USD, což by bylo na naše cca 92 mld. Kč. Přitom díky svému pokrokovému systému chlazení by měla být cena projektu asi poloviční proti standardnímu reaktoru.

 

Pro srovnání, solární elektrárna s 345MW výkonem by dle NREL vyšla asi jen na 350-400 mil. USD, tedy desetinu částky Natria. Tak jednoduché to ale není. Problémem je, že výtěžnost solárních elektráren je proti jaderným někde tak na třetině (v celoevropském měřítku), takže pro stejné množství energie během celého roku jsme na více než miliardě USD. Připočtěme ještě nutná úložiště a cena dále roste (to se dá v dlouhodobém horizontu umírnit např. vykrýváním pomocí větru). Přesto je patrné, že se nůžky mezi OZE a JE bohužel dále rozevírají v neprospěch JE.

 

Toto také ukazuje, že kdysi předpokládaná cena za dostavbu českých Dukovan ve výši 160 mld. Kč za cca 1200MW blok je z říše fantazie. Už 1050 MW postavených z bloků Natrium, které mají být o poloviční ceně standardu, by vyšlo na cca 280 mld. Kč. Ostatně nynější odhady už dávno hovoří i o částkách i přes 300 mld. Kč za blok a zazněly už i takové, které překonávají polovinu bilionu (dokonce padly i hodnoty 650-700 mld. za blok). Zajímavé je pak zkusit si nechat vypočítat ceny elektřiny v kalkulačce nákladů při výše uvedených částkách.

 

Zdroj: sciencealert.com