reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
17.7.2019, Jan Vítek, aktualita
O terraformaci Marsu, čili jeho přeměnu v prostředí vhodné pro život toho bylo řečeno už dost a je zřejmé, že toto je skutečné sci-fi. Ovšem co kdyby nešlo o celý Mars, ale jen o jeho části oddělené od okolí? 
Mars je mrtvá planeta, měli by jsme se spíš soustředit na to jak se dostat na venuši, jak to tam zkulturnit a ochladit. Venuše je budoucnost, MARS je minulost.
Odpovědět0  7
wrah666 (6205) | 17.7.201923:37
Mno. Na Marsu máš v ­"mírném pásmu­" ­-50C až nulu. To umíme docela v pohodě ohřát, dokonce jsou na to některé skupinky lidí zvyklé. Venušanských mírných +350 máme dost problém zchladit, navíc v podmínkách, kdy je běžná horká kyselina. Což je vážný problém.
Odpovědět3  0
DarkRichelieu (1230) | 18.7.20196:21
Jo běžně je tam 450°C, tlak 90x větší než na zemi a prší kyselina. Tohle bych chtěl zkulturňovat.
Odpovědět3  0
DarkRichelieu (1230) | 17.7.201920:59
Tak elektrický motor ze supravodiče při pokojové teplotě by byl taky terno. To, že si někdo přečetl statistiky tohoto materiálu a pak tvrdí bingo je to super věc na kopule na Mars, z něj nedělá spásnou věc. Tak za prvé hned na úvod jeho výroba odstraněním kapaliny z gelu. Pokud bychom tam dokázali postavit továrnu na tuhle srandu, tak nejspíš s jaderným reaktorem v klasické kopuli s potřebným tlakem někde u polární čepičky, kde je dostatek vody pro reaktor i pro výrobu v megalomanském stylu kopulí. Za další, materiál je porézní a určitě by se hned zasvinil Marsovským prachem rychleji než solární panely Curiosity a pak by byla tma. Pokračujeme, je dost křehký, takže žádná sláva, když do něj narazí nějaký větší kamínek, písečná bouře na Marsu by pěkně obrousilo těch pár centimetrů a zbytek by zasypal. Navíc při kontaktu s vodou zase geluje a odkápnul by na kytičky dole, kde prostě vlhkost být musí. Celou tuhle srandu můžeme zabalit do skla, ale tím nabere na váze jako svině a safírové sklo není nejlevnější a to by klidně mohli aerogel vynechat a udělat to duté s filtrama na UV. Takže se nejdřív musí postavit ideálně uhlíková kopulová konstrukce, kde budou pospojovány jako včelí plástev. Pro případ rychlé výměny by ty kopule musely být alespoň v sobě 2 a pro všechny případy nějaký zasouvací titan­-bor­-wolframový kryt, kdyby mělo něco přilítnou co řídká atmosféra nenechá shořet. Kopule vypadají fajn, ale před radiací neochrání a v příštích 100 letech se to asi nezmění.
Odpovědět1  1
Jardadoma (1505) | 17.7.201920:24
Aerogel, to asi bude něco se vzduchem. Jak je na tom se vzduchem Mars?
Odpovědět0  3
wrah666 (6205) | 17.7.201920:53
Atmosférický tlak 0,7–0,9 kPa
Oxid uhličitý 95,32 %
Dusík 2,7 %
Argon 1,16 %
Kyslík 0,13 %
Oxid uhelnatý 0,07 %
Vodní páry 0,03 %
Oxid dusnatý 0,01 %
Neon 0,000 25 %
Krypton 0,000 03 %
Xenon 0,000 008 %
Ozón 0,000 003 %
Pro nás prakticky úplné vakuum, a nedýchatelné ani po stlačení, rostliny by to snad měly zvládnout, po stlačení. Ale nevím, desetina promile oxidu dusnatého je stále docela dost. A nejde zrovna o zdravou látku.

PS: ale aerogel z toho půjde vyrobit zcela určitě, jestli myslíte tohle.
Odpovědět0  0
wrah666 (6205) | 17.7.201916:37
Skrz ně také může projít dostatek světla na to, aby zajistilo fotosyntézu rostlin.
Na Marsu je v nejlepším případě intenzita světla 1­/4 pozemské. Nepopírám, že jsou rostliny, které v tom přežijí, ale rozhodně to není tak, že by se dala pod ­"přírodním sluncem­" pěstovat bujná vegetace. Ostatně taková hyperaerogelová krytka poslouží jako skleníček co se týká teploty, ale ne tlaku. A tlak je tam velmi malý. Alias běžné pozemské rostliny jedině pod pořádnou pevnou kopulí s intenzivním osvětlením a přetlakem.
Odpovědět2  0
kokyn1 (93) | 17.7.201918:39
intenzita slunečního záření na Marsu je asi 44% té pozemské...
Odpovědět1  0
wrah666 (6205) | 17.7.201919:13
Ale i tak. V podobné polotmě sice dost rostlin přežije, ale prosperovat zrovna nebudou.
Odpovědět0  0
kokyn1 (93) | 17.7.201919:30
Ale prd... 44% není polotma ani náhodou. Rostliny ve stínu a polostínu v takových podmínkách prosperují běžně.
.
Přes den je maximum mezi cca 70­-100k lx ­(jasný den­).
Než o celkový výkon ­(intenzitu­) jde více o kvalitu spektra, tedy vlnovou délku potřebnou k efektivní asimilaci. Jsou to části spektra označované jako chlorophyl A a cholorophyl B. Pokud jsou přítomné celkový výkon není až tak zásadní. Každý majitel hydro ci aeroponie vám řekne své. Už se tolik nesvítí 1000W výbojkami. Už jsem viděl i meloun vypěstovaný pod 48W LED.
Odpovědět2  0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
 
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.