AMD a Intel v letošním roce - co nás čeká?

Intel a jeho nová koncepce

Přestože "I" je v abecedě až za "A", začneme právě Intelem. Ten se letos zbaví názvu "Pentium" a zahájí zcela novou éru prodejů. Tedy alespoň z marketingového hlediska.

Nová koncepce nazvaná "Leap ahead" (skok vpřed) v podstatě navazuje na úspěchy platformy Centrino. Připomeňme, že Centrino je souhrnný název pro procesor, čipovou sadu a bezdrátovou síťovou kartu. Přestože v očích odborníků je nějaké Centrino spíše jen formalitou (odborníci si stejnak zvolí to pro ně nejlepší řešení, ne nějaký název), pro laiky je to dobrý tahák. Neodborníci totiž o počítačích zpravidla moc nevědí, a tak hledají řešení, nikoli techniku.

Podobně jsem na tom s jídlem. Také neumím vařit (nebo alespoň ne jako odborník), a proto také hledám večeři, ale už mě příliš nezajímá, jak byla uvařena.

Centrino bylo vymyšleno z jednoho prostého důvodu - Intel se potřeboval zbavit zaměření zákazníků na procesor. Kdysi rozhodovala frekvence a procesor byl nejvíce limitujícím prvkem počítače. Zákazníci se naučili slyšet na MHz - čím více, tím rychlejší produkt. A tak Intel vydával reklamní slogany typu "Pentium 4 - jediný skutečně 2 GHz procesor. Zkontrolujte si frekvenci vašeho procesoru.", jejichž jediným cílem bylo (taktně řečeno) oslabit pozici konkurence, která ke stejnému výkonu tolik MHz nepotřebovala. Problém koncepce "více MHz = více zákazníků" narazil v okamžiku, kdy se ukázalo, že vyšší frekvence si příliš nerozumí se spotřebou. Ve stolních počítačích bylo toto možné až donedávna tolerovat, ale v noteboocích to byl problém. I ten nejhloupější zákazník pozná, že se notebook nějak moc hřeje a že při chodu na baterie příliš dlouho nevydrží. A tak vzniklo Pentium M, procesor s nízkou spotřebou, ale také nízkou frekvencí. Výkonem byl sice velice obstojný, ale přesto mu nějak chyběly ty MHz. A to byl pro marketingové oddělení problém.

Méně MHz by jinak kvalitní produkt těžko prodávalo - zákazník laik by se jednoduše podivoval, proč má nový produkt jen poloviční frekvenci. Vyvolalo by to v něm dojem, že má také poloviční výkon. Řešením proto bylo Centrino. Nová nálepka slibující mobilitu, dlouhou výdrž na baterie a bezdrátové připojení se stala trhákem. Zákazníci viděli něco pokrokového, a tak začali (po největší propagační akci v historii Intelu) také více slyšet na vlastnosti počítače, nejen na samotný výkon. Vůbec přitom nevadilo, že samotné Centrino vůbec žádnou kvalitu nezaručuje. Již před ním existovaly procesory s nižší spotřebou (Mobile Pentium III-M, Transmetta Crusoe, VIA C3), stejně kvalitní čipsety a i dokonce bezdrátové síťové karty. Přesto to byl úspěch, zákazník laik najednou viděl pro něj zajímavou koncepci a Intelu se hrnuly peníze (nyní nejen za výrobně levnější procesor, než bylo dříve prodávané Pentium 4-M, ale také za čipset a WiFi síťovku).

Nutno podotknout, že to byl úspěch i pro zákazníka - namísto energeticky náročných Pentií 4 měl nyní kupující opět v rukou něco, co se dalo nazývat notebook.

A tak Intel pochopil, že mu stačí i průměrný produkt k tomu, aby mohl vydělávat moře $$$. Přiznejme si, že Pentium M není žádný zázrak. Je to normální procesor založený na dnes již 11 let používaném Pentiu Pro, s nějakými těmi vymoženostmi a spotřebou podobnou mobilnímu Pentiu III. Procesor, který těží především z velké rychlé cache a který má výpočetní část poměrně slabou - v některých velmi náročných silně paralelizovaných úlohách je i několik let starý Athlon XP při stejném počtu MHz o desítky procent rychlejší.

Co v dnešním světě prodává, je koncepce. Zákazník přestává být domácím kutilem, přestává hledat jednotlivé detaily, chce komplexní řešení. A právě to Intel pochopil a právě kvůli tomu přizpůsobil svojí strategii. Již žádná Pentia, již žádné zaměření na procesor. Oním skokem vpřed je myšleno právě to, zákazník dostane celou platformu, nikoli jen procesor.

Sebelepší propagace s dobrým nápadem ale nedokážou zachránit špatný produkt. Kdyby bylo bývalo Centrino vybaveno Pentiem 4, málokdo by ho chtěl. A Intel by si vydobyl pověst výrobce přehřívajícího se čehosi, co na baterie nic nevydrží a neustále hlučí.

Již v dobách prvních mobilních Pentií 4 si jeden zákazník od notebooku připálil svůj "nástroj".

Protože už Intel z poslední doby má trochu pošramocenou pověst ("díky" nedoladěnému návrhu Pentia 4, které musel před pěti lety po drtivém nátlaku AMD urychleně vydat) a už i neodborníci si všimli, že existuje něco jako konkurence, je cestou vylepšení si pozice jedině radikální změna. Tak radikální, že vyžaduje vydání nových generací čipů s výrazně nižší spotřebou (i třeba na úkor toho, že nebudou nejrychlejší) a samozřejmě zbavení se vzpomínek na minulost - již tedy žádné Pentium. A pokud možno také žádné produkty, které by u kupujících mohly vyvolat nepříjemné pocity horka, krátké výdrže či jakkoli jinak pošramotit pověst.