www.svethardware.cz
>
>
>
>
>

AMD otevřelo novou továrnu Fab 36

AMD otevřelo novou továrnu Fab 36
, , článek
Bývalý šéf AMD Jerry Sanders se jistě smál, když se v Drážďanech 14. října 2005 v 10 hodin 15 minut našeho času oficiálně otevírala nová továrna Fab 36. Továrna, která má AMD přivést na vrchol. Podařilo se nám získat nějaká fakta o této zajímavé stavbě a dnes si povíme, co by mohlo její otevření v budoucnu znamenat pro rozložení tržních sil.
Kapitoly článku:
  1. AMD otevřelo novou továrnu Fab 36
  2. Fab 36 a budoucnost AMD
reklama
Rozložení sil...

Všichni, kteří se kolem počítačů v posledních několika letech pohybují, vědí, že AMD od uvedení procesoru Athlon v létě 1999 trvale roste. Nikoli tržním podílem, ale kvalitou. Procesory Athlon a později Athlon XP a nynější Athlon 64 dokázaly konkurenčnímu Intelu připravit krušné chvilky. Donutily ho zrychleně vyplodit architekturu procesorů NetBurst (komerčně nazvanou Pentium 4), která se ale neukázala jako zcela odladěná a v pozdějších stádiích způsobila Intelu řadu problémů. Přestože Intel v současnosti nedisponuje procesorem, který by byl dostatečně konkurenceschopný na to, abychom o něm mohli prohlásit, že se jedná o plnohodnotnou alternativu k produktům AMD, jeho tržní podíl je stále velmi vysoký.

Intel byl založen v roce 1968 Gordonem Morrem a Robertem Noycem, dříve zaměstnanci Fairchild Semiconductor, a sídlí v Santa Clara v Kalifornii, USA. Během své téměř čtyřicetileté historie zaznamenal řadu úspěchů. Po té, co uvedl procesory 8088, 8086 a 80286, následovaly úspěchy s generacemi 80386 a 80486. Ten největší úspěch ale přišel v roce 1993, kdy Intel uvedl svůj první superskalární mikroprocesor nazvaný Pentium. O dva roky později pak debutoval i jeho první procesor schopný zpracovávat instrukce mimo předem stanovené pořadí (tzv. out-of-order execution) - Pentium Pro. Všechny tyto čipy znamenaly ve své době velice konkurenceschopné produkty a umožnily společnosti expandovat natolik, že se z ní stal největší výrobce mikroprocesorů na světě. Za všechno v podstatě mohlo IBM, které svého času uvedlo svůj počítač PC (Personal Computer) a zvolilo do něj procesor právě od Intelu. Další počítače vyrobené v následujících letech - označované jako klony původního PC - musely chtě nechtě zachovávat kompatibilitu s již existujícími programy, a právě proto musely používat i kompatibilní procesory. Intel tak mohl růst a o odbyt měl prakticky postaráno.

AMD (zkratka znamená Advanced Micro Devices) bylo založeno o rok později než Intel, tedy v roce 1969) a sídlí v Sunnyvale v Kalifornii, USA. Klíčovou osobností v jeho čele se stal známý "kovboj" Jerry Sanders, který také býval zaměstnancem Fairchild Semiconductor.



Jerry Sanders

AMD je dnes světově procesorovou dvojkou. Jak se k tomu vůbec dostalo? Jedna z podmínek, kterou IBM mělo při volbě procesoru pro svůj počítač PC, bylo, že nesmí být jen jeden dodavatel. Tím hlavním byl samozřejmě Intel, který ale kvůli tomuto požadavku musel pověřit výrobou čipů i někoho jiného. Tím někým jiným byla samozřejmě společnost AMD. Obě firmy tak mezi sebou sdílely patenty a AMD vyrábělo ty samé čipy jako Intel, jen je místy lehce modifikovalo, ale jinak byly zcela zaměnitelné. Tato dohoda fungovala až do uvedení čipu 386, kdy Intel usoudil, že už žádného "příživníka" nepotřebuje a odmítnul předávat potřebné materiály. Reakce AMD byla taková, že začali vyrábět klon 386ky i bez licence a Intel zažalovali. Pozdější dohody a další soudní pře nakonec vyústily v to, že v roce 1995 AMD získalo licenci na architekturu x86 s tím, že vyvine vlastní procesor. Dlouhé soudní pře a především pak nutnost vyvinout vlastní čip ale způsobily AMD veliké problémy. Sotva se v polovině devadesátých let vybelhali s procesorem K5, který ale neměl příliš valný úspěch. Nepříznivě vyhlížející situaci zachránil nákup společnosti NexGen, která vyvíjela čip později nazvaný K6. Ten se dostal na trh v roce 1997 a AMD s ním přežívalo až do roku 1999, kdy uvedlo dnes známý Athlon. Na úspěchu se podíleli inženýři z Digital Equipment Corporation (DEC), kteří navrhovali serverový 64bit procesor Alpha (zbytky DEC mimochodem koupil nedávno Intel). Protože Athlon byl první čip, který skutečně dobře konkuroval nabídce Intelu, ono období právních sporů a neschopnosti přinést skutečně výjimečný procesor společnost velmi oslabilo. Ta se zadlužila a řadu let hospodařila se ztrátou. Intelu jeho technologická převaha umožnila prodávat procesory ve velkém, získat si majoritní tržní podíl a zavázat si řadu velkých výrobců počítačů na svou stranu.

V současnosti tak Intel drží cca. 80 až 85 procent trhu a AMD pouze cca. 15 až 20 procent. Poslední z výrobců x86 procesorů - VIA - se musí spokojit se zhruba jedním procentem trhu a je naprostým outsiderem. Tržní cena Intelu se pohybuje kolem 120 miliard dolarů a jedná se o jednu z nejdražších společností světa. AMD je se svými osmi miliardami dolarů tržní ceny proti němu trpaslík. Intel má navíc obrovské množství hotovostních peněžních prostředků, pro které ani nemá uplatnění a které uvažoval, že rozdá svým akcionářům.

Továrna Fab 30

Zatímco Intel vlastní po celém světě v řádu desítek továren, AMD se muselo spokojit se značně omezeným množstvím. Poslední roky mělo stále jen dvě továrny - Fab 25 v Austinu, Texas, USA a Fab 30 v Drážďanech, Sasko, SRN. První jmenovaná sloužila ještě před pěti lety k výrobě prvních Athlonů, pak ale byla převedena na výrobu flash pamětí.

AMD má s Fujistu joint-venture na výrobu flash pamětí jménem Spansion.



Továrna Fab 30


K výrobě procesorů Athlon tak po mnoho let sloužila a dodnes slouží továrna Fab 30 umístěná v německých Drážďanech. Továrna zde byla otevřena v roce 1999 a těží především z kvalifikované pracovní síly (v Drážďanech se nachází známá Dresden TechnischeUniversität). Pořizovací cena byla tehdy dvě miliardy amerických dolarů, tedy přepočteno dnešním kursem cca. 50 miliard korun.

Největší stavba v historii České republiky - Jaderná elektrárna Temelín - stála cca. 100 miliard korun. Nejdražší letadlo světa - bombardér B2 Spirit - stojí cca. 2.2 miliardy dolarů a vyrobilo se jich pouze 21 kusů.

Fab 30 je továrna používající k výrobě 200 mm wafery. Wafer je křemíkový plát, který se osvětluje světlem s extrémně krátkou vlnovou délkou, čímž se vytváří transistory, základ procesoru. Takto se na waferu objeví budoucí transistorová vrstva, která je doplněna mnoha vrstvami měděných spojů. Čím větší wafer je, tím více procesorů se na něj vejde. Fab 30 byla ve své době unikátní zejména z toho důvodu, že jako první použila při výrobě spojů měď, zatímco dříve se používal hliník. Měď má oproti hliníku lepší elektrické vlastnosti a díky menšímu zpoždění umožňuje dosahovat vyšších frekvencí. Další prim byla technologie SOI - Silicon on Insulator, kterou AMD poprvé použilo u procesorů Opteron uvedených na jaře 2003 a která snižuje spotřebu procesor tím, že brání průsakům proudu.

Fab 30 byla sice vynikající továrnou (mimochodem získala několik ocenění), zároveň ale také byla jedinou. Původní plánovaná kapacita 20000 waferů měsíčně byla později navýšena na 25000 waferů. Přestože AMD vyrábí jak o život a továrna jede na skoro 130% plánované kapacity, je tržní podíl společnosti stále již zmíněných cca. 15%. Jediná továrna prostě nedokáže zásobovat dostatečné množství zákazníků. To od AMD odrazuje řadu velkým assemblerů počítačů, kteří potřebují obrovská množství čipů.

Číslovka udává počet let od založení AMD roku 1969, kdy se továrna oficiálně otevřela. Fab 30 se tedy otevřela v roce 1999 a Fab 36 letos

reklama
Nejnovější články
Apple ztrácí titul největšího inovátora, padá na 17. místo Apple ztrácí titul největšího inovátora, padá na 17. místo
Společnost Apple má za sebou zvláštní období. Finančně je na tom dobře, ale prodeje iPhonů dost spadly a v tradičně vyhlašovaném seznamu nejvíce inovativních společností se nyní propadla z 1. na 17. místo.
Dnes, aktualita, Milan Šurkala
NVIDIA oficiálně představila GeForce GTX 1660 Ti, jak si vede? NVIDIA oficiálně představila GeForce GTX 1660 Ti, jak si vede?
Dle očekávání se dnes, a to úderem 15. hodiny našeho času dostaly na svět informace o kartě GeForce GTX 1660 Ti. Téměř vše už bylo řečeno, ale zbývalo vyřešit podstatné věci kolem výkonu a také podpory technologií. Takže jak to je? 
Dnes, aktualita, Jan Vítek
NVIDIA GeForce GTX 1180: chyba, nebo reálná karta? NVIDIA GeForce GTX 1180: chyba, nebo reálná karta?
V dokumentaci firmy HP byla spatřena karta GTX 1180, která vyvolala nové spekulace a otázky o tom, jestli se nám NVIDIA chystá opravdu zamotat hlavu. Karta se měla dostat do počítačů HP Obelisk GTX 1180.
Dnes, aktualita, Jan Vítek
SK Hynix zveřejnil detaily o pamětech DDR5, investovat bude přes 100 miliard USD SK Hynix zveřejnil detaily o pamětech DDR5, investovat bude přes 100 miliard USD
Na obzoru už je nová generace pamětí nejen pro naše počítače. Jde o DDR5, od nichž očekáváme logicky především vyšší pracovní frekvence, a tedy i propusnost při sníženém napětí a spotřebě. Co k tomu může říci SK Hynix?
Dnes, aktualita, Jan Vítek
Prodeje NAND Flash se propadly, není poptávka Prodeje NAND Flash se propadly, není poptávka
Stejně jako v případě pamětí DRAM si mohou výrobci stěžovat na nízkou poptávku zákazníků po pamětech NAND Flash. Jejich prodeje se na konci minulého roku propadly a z toho bychom měli těžit právě my, zákazníci. 
Dnes, aktualita, Jan Vítek