Tenhle princip se už dost dlouho používá pro měření saturace krve kyslíkem. Na kůži se bliká ledkami se 2 růzvými vlnovými délkami a podle poměrů množství pohlceného a odraženého světla těch dvou vlnových délek a jeho vývoje v čase se počítá množství kyslíku v krvi.

Měření kyslíku je jednodušší protože barva hemoglobinu se s kyslíkem mění velmi výrazně. S cukrem to bude větší problém, protože barvu krve asi moc neovlivňuje a je to poměrně statická veličina. Takže to hlavní kouzlo bude asi najít vlnové délky, které budou mírou ocukrování krve nejvíce a nejrozdílněji ovlivňovány. A pak z chování několika z nich udělat a zkalibrovat model odhadující množství cukru. A možná i korekce v závislosti na různých situacích. a dalších faktorech, které budou výsledky ovlivňovat. Třeba vykompenzovat právě ten obsah kyslíku.