ARM představuje flexibilní mikroarchitekturu DynamIQ
21.3.2017, Jan Vítek, aktualita
Společnost ARM již v roce 2011 představila mikroarchitekturu big.LITTLE, která se stala základem pro mnohá SoC. Nyní už dozrál čas na jejího pokračovatele, jímž se stane DynamIQ schopný mixovat různá jádra do jednoho celku.
Nová mikroarchitektura DynamIQ zatím existuje jen jako "preview", ale ARM už o ní prohlašuje, že je vůbec nejflexibilnější ze všech a zcela univerzální, neboť jde daleko za hranice toho, co umožní big.LITTLE.
Dnes už jsou čipy založené na big.LITTLE zcela běžné. Jde například o typická osmijádrová SoC využívaná v mobilních zařízeních, která jsou rozdělena na dvě skupiny po čtyřech jádrech. První je tvořena masivnějšími a výkonnějšími jádry a druhá naopak menšími a slabšími. Mezi ty se pak rozdělují procesy dle jejich náročnosti, takže pokud nějaké aplikaci stačí minimální výkon, není třeba využívat velké a energeticky náročnější jádro a zase naopak. Právě toto se nejvíce hodí v případě mobilních telefonů či tabletů, kde je spotřeba velice důležitá.
Nová mikroarchitektura ARM DynamIQ dále staví na big.LITTLE a činí ji flexibilnější než dříve, takže nyní bude možné tvořit jednotlivé procesorové klastry složené z 1+3, 2+4, 1+7 či jiné kombinace malých a velkých jader. V podstatě by mělo jít o možnost využít různý počet malých, středních, velkých, prostě odlišných jader ARM spojených do jednoho celku.
ARM říká, že čip založený na DynamIQ může v jednom klastru nést až osm jader a všechna se mohou od sebe navzájem lišit svým výkonem i spotřebou. Firma ale s touto architekturou míří také na aktuální cíle, které jsou ve světě IT velice slibným zdrojem budoucích příjmů. K dispozici tak budou nové procesorové instrukce pro strojové učení a umělou inteligenci, takže má jít i o vhodné čipy pro ADAS (Advanced Driver Assistance Systems), čili i budoucí autonomní systémy řízení vozů. ARM se dále zaměřilo na to, aby bylo přidělování procesových vláken těm pravým jádrům s ohledem na výkon a spotřebu co nejrychlejší, což v sobě zahrnuje také nezávislé nastavení taktovacích frekvencí těchto jader. Díky tomu všemu se má architektura DynamIQ dostat do dalších 100 miliard čipů a výsledných zařízení. ARM už má totiž prvních 100 miliard za sebou.
Zdroj: Hexus.net
Dnes už jsou čipy založené na big.LITTLE zcela běžné. Jde například o typická osmijádrová SoC využívaná v mobilních zařízeních, která jsou rozdělena na dvě skupiny po čtyřech jádrech. První je tvořena masivnějšími a výkonnějšími jádry a druhá naopak menšími a slabšími. Mezi ty se pak rozdělují procesy dle jejich náročnosti, takže pokud nějaké aplikaci stačí minimální výkon, není třeba využívat velké a energeticky náročnější jádro a zase naopak. Právě toto se nejvíce hodí v případě mobilních telefonů či tabletů, kde je spotřeba velice důležitá.
Nová mikroarchitektura ARM DynamIQ dále staví na big.LITTLE a činí ji flexibilnější než dříve, takže nyní bude možné tvořit jednotlivé procesorové klastry složené z 1+3, 2+4, 1+7 či jiné kombinace malých a velkých jader. V podstatě by mělo jít o možnost využít různý počet malých, středních, velkých, prostě odlišných jader ARM spojených do jednoho celku.
ARM říká, že čip založený na DynamIQ může v jednom klastru nést až osm jader a všechna se mohou od sebe navzájem lišit svým výkonem i spotřebou. Firma ale s touto architekturou míří také na aktuální cíle, které jsou ve světě IT velice slibným zdrojem budoucích příjmů. K dispozici tak budou nové procesorové instrukce pro strojové učení a umělou inteligenci, takže má jít i o vhodné čipy pro ADAS (Advanced Driver Assistance Systems), čili i budoucí autonomní systémy řízení vozů. ARM se dále zaměřilo na to, aby bylo přidělování procesových vláken těm pravým jádrům s ohledem na výkon a spotřebu co nejrychlejší, což v sobě zahrnuje také nezávislé nastavení taktovacích frekvencí těchto jader. Díky tomu všemu se má architektura DynamIQ dostat do dalších 100 miliard čipů a výsledných zařízení. ARM už má totiž prvních 100 miliard za sebou.
Zdroj: Hexus.net
