přesně, tím spíš, že o Jupiterovi se tvrdí, že má kovové jádro ­(u Dia..­)
taková Venuše taky není nejjasnější ­(mag ­-4,4­) .. resp situace s její atmosférou ­- že má pevný povrch, to je jistota .. ale to nad povrchem není zrovna plyn ... je to superkritický CO2 ­- to není ani plyn, ani kapalina .. možná se i víc chová jako kapalina než jako plyn ­- taky je to dobré rozpouštědlo

tomu odpovídá, že sondy, které na Venuši přistály, dopadaly volný pádem z výšky snad 50km ­(do 50ti km fungoval padák, který se potom odstřelil­)
spíš se tedy potápěly na dno

kde je ona hranice mezi plynným CO2 a superkritickým CO2 u Venuše? kdy je to opravdu atmosféra a kdy ne­-tak­-úplně atmosféra?
jak je to potom u plynných obrů? rozhraní mezi plynem, superkritickým plynem, pevným povrchem?
co je vlastně pevný povrch? je to i bahno? jestli, tak jak moc viskozní?

Kdyz to chces brat tak do detailu, atmosfera Zeme zacina nad povrchem a končí xx tisic km nad povrchem, deli se na nekolik vrstev, hranice mezi nima oddeluji fyzikalni jevy a procesy v jednotlivych vrstvách
a hranice atmosfery samotne ukoncuje stopove mnozstvi atmosferickych prvků
Podobne by se dalo mluvit i o Slunci, koronosfera dosahuje na pul cesty k Merkuru, ale sila slunecniho vetru je citit jeste daleko v Kuiperove pasu, co definovalo Heliosferu a Heliopausu a mezihvezdnou prazdnotu, toto definoval právě slunecni vitr ktery byl jeste měřitelný
Odpověď na otazku co definuje hranici atmosfery plynych obru, bude to stejne jako u Země...atomarni stavba atmosfery a procesy v ní
Do hloubky plynych obru nevidime ale lze snadno predpokladat ze i oni maji ­"pevne­" jadro, jen si vemte co museli zpolika protoplanetarni hmoty, asteroidu a komet, nicméně uvazovat o pevnem jadru jako o kusu hroudy určitě nejde ale jiste pujde o ­(od zhora­) vakuum>plyn­->tekutou hmutu, dal uz to jsou odhady....
A hvezdy samotné... povrch a plášť tvori superhorká plazma ale uvnitr je pevne jadro z tezkych prvků, dukazem je ze kdyz hvezda vybuchne v supernovu zustane po ni hvezdne jádro tedy bili trpaslik, nebo u velkych hvezd neutronova hvezda, lze tedy snadno predpokladat ze i plini obři mají do jiste miry jakési pevne jadro tvořené rozbitou atomarni hmotou na jednotlive elementarni částice