reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
8.6.2020, Jan Vítek, aktualita
Mezi nějakými čtyřmi tisícovkami známých exoplanet jde o ojedinělou raritu. Bavit se budeme o zatím ještě stále planetárním kandidátu KOI-456.04 a jeho domovské hvězdě Kepler-160, které mají zatím zdaleka nejblíže k podobě a vztahu Slunce a Země.
M0RGAN (248) | 8.6.202016:01
Tak mě napadlo, jak se definuje ­"povrch­" plynných obrů nebo hvězd? Přece jen třeba okrajové části Slunce jsou už v podstatě vakuum. U plynných obrů taky přece musí být nějak definováno, kde končí a už začíná okolní vesmír. U pevných planet je to jednoduché: rozhraní povrchu a atmosféry.
Odpovědět3  0
kuban (123) | 8.6.202018:00
přesně, tím spíš, že o Jupiterovi se tvrdí, že má kovové jádro ­(u Dia..­)
taková Venuše taky není nejjasnější ­(mag ­-4,4­) .. resp situace s její atmosférou ­- že má pevný povrch, to je jistota .. ale to nad povrchem není zrovna plyn ... je to superkritický CO2 ­- to není ani plyn, ani kapalina .. možná se i víc chová jako kapalina než jako plyn ­- taky je to dobré rozpouštědlo

tomu odpovídá, že sondy, které na Venuši přistály, dopadaly volný pádem z výšky snad 50km ­(do 50ti km fungoval padák, který se potom odstřelil­)
spíš se tedy potápěly na dno

kde je ona hranice mezi plynným CO2 a superkritickým CO2 u Venuše? kdy je to opravdu atmosféra a kdy ne­-tak­-úplně atmosféra?
jak je to potom u plynných obrů? rozhraní mezi plynem, superkritickým plynem, pevným povrchem?
co je vlastně pevný povrch? je to i bahno? jestli, tak jak moc viskozní?
Odpovědět1  0
honza1616 (3637) | 9.6.20205:14
Kdyz to chces brat tak do detailu, atmosfera Zeme zacina nad povrchem a končí xx tisic km nad povrchem, deli se na nekolik vrstev, hranice mezi nima oddeluji fyzikalni jevy a procesy v jednotlivych vrstvách
a hranice atmosfery samotne ukoncuje stopove mnozstvi atmosferickych prvků
Podobne by se dalo mluvit i o Slunci, koronosfera dosahuje na pul cesty k Merkuru, ale sila slunecniho vetru je citit jeste daleko v Kuiperove pasu, co definovalo Heliosferu a Heliopausu a mezihvezdnou prazdnotu, toto definoval právě slunecni vitr ktery byl jeste měřitelný
Odpověď na otazku co definuje hranici atmosfery plynych obru, bude to stejne jako u Země...atomarni stavba atmosfery a procesy v ní
Do hloubky plynych obru nevidime ale lze snadno predpokladat ze i oni maji ­"pevne­" jadro, jen si vemte co museli zpolika protoplanetarni hmoty, asteroidu a komet, nicméně uvazovat o pevnem jadru jako o kusu hroudy určitě nejde ale jiste pujde o ­(od zhora­) vakuum>plyn­->tekutou hmutu, dal uz to jsou odhady....
A hvezdy samotné... povrch a plášť tvori superhorká plazma ale uvnitr je pevne jadro z tezkych prvků, dukazem je ze kdyz hvezda vybuchne v supernovu zustane po ni hvezdne jádro tedy bili trpaslik, nebo u velkych hvezd neutronova hvezda, lze tedy snadno predpokladat ze i plini obři mají do jiste miry jakési pevne jadro tvořené rozbitou atomarni hmotou na jednotlive elementarni částice
Odpovědět1  0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
 
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.