Astronomové našli v naší galaxii 13,5 miliard let starého červeného trpaslíka

Teorie o vzniku vesmíru nám říká, že veškeré těžké prvky ve vesmíru, či kovy, jak astronomové označují cokoliv krom vodíku a helia, byly vytvořeny hvězdami. To znamená, že první hvězdy nemohly obsahovat žádné kovy a ty se postupně dostávaly do "výbavy" hvězd dalších generací, jakož i našeho Slunce, které je staré 4,6 miliard let. Astronomové však našli v Mléčné dráze červeného trpaslíka, který je starý cca 13,5 miliard let, takže měl vzniknout jen asi 250 milionů let po velkém třesku. Vzdálen je od nás asi 2000 světelných let a z jeho označení je zřejmé, že putuje vesmírem společně s další hvězdou, a to podstatně větší hvězdou na pomezí mezi hlavní posloupností a hvězdným obrem.

 

 

Není vůbec divu, že je 2MASS J18082002-5104378 B extrémně chudý na kovy či těžké prvky, což ukazuje, že byl vytvořen z téměř čistého materiálu zanechaného po velkém třesku (vodík, trošku helia a ještě méně lithia), nebo rovnou zcela čistého, protože vůbec první hvězdy měly vzniknout asi 200 milionů let po něm. To nám nechává rozpětí jen 50 milionů let a pokud bychom tomu měli věřit, bylo vy spíše nepravděpodobné, že by byla tato malá hvězda vytvořena částečně z materiálu, který po sobě zanechala více než jedna mrtvá hvězda, však i superobři žijí alespoň 30 milionů let. Můžeme také uvažovat o tom, že něco z toho mála těžkého materiálu k červenému trpaslíku v průběhu miliard let přicestovalo odjinud. 

 

Daná hvězda má mít asi sedminovou hmotnost Slunce a astronomové kvůli ní asi budou donuceni trošku přehodnotit svůj náhled na demografii prvních hvězd. Kevin Schlaufman z Univerzity Johna Hopkinse předpokládá, že v oblasti zrodu 2MASS J18082002-5104378 B byla dříve pouze jedna hvězda, z jejíhož materiálu náš červený trpaslík vznikl a přetrval do dnešních dní. 

 

A proč by měli astronomové něco přehodnocovat? Malé hvězdy typu červený trpaslík mají být v naší galaxii v této době početně dominantní, ovšem v mladém vesmíru měly dle jejich názoru vznikat především extrémně masivní hvězdy s krátkým životem. Ještě na konci minulého století si astronomové mysleli, že v mladém vesmíru vznikaly pouze velké a těžké hvězdy. Nová pozorování a podrobnější simulace na výkonném hardwaru však tento názor postupně změnily. Dle japonské studie z roku 2012 mohla vznik malých hvězd v raném vesmíru podnítit třeba exploze nedaleké supernovy. Nicméně především jde o to, že do dnešních dní mohl teoreticky přežít materiál, který se vytvořil brzy po velkém třesku. 

 

Zdroj: Astronomy