Astronomové našli ve středu galaxie gigantické rentgenové komíny
25.3.2019, Jan Vítek, aktualita

Střed galaxie je velice rušné místo, které obsahuje dle nového zjištění i obrovské "rentgenové komíny". Při otázce o jejich vzniku nám tak musí na mysl přijít logický původce, a sice náš často zmiňovaný Sagittarius A*.
Sagittarius A* (SgrA*), čili centrální supermasivní černá díra uprostřed naší galaxie, je vzdálen na 28.000 světelných let. Její region je plný silného záření všemožných spekter, zbytků hvězd a jiného materiálu, který je oním zářením ovlivněn a nyní si astronomové všimli také obrovských komínů tvořených rentgenovým zářením či jeho zdrojem, které vycházejí právě od naší supermasivní černé díry. Máme tu severní, poněkud tlustší a kratší komín a pak jižní, který je zase delší a tenčí.

Při tomto pohledu nemůžeme nevzpomenout na Fermiho bubliny, již známé struktury sahající vysoko nad i pod disk naší galaxie, a to do vzdálenosti až 23.000 světelných let. Viditelné jsou především ve spektru záření gama, a na prvním obrázku máme vyznačeny jejich hranice. Komíny viditelné v rentgenovém spektru tak v podstatě propojují Sagittarius A* a Fermiho bubliny.

Fermiho bubliny - modré rentgenové záření a fialové záření gama
Skrz tyto komíny má od prostoru černé díry unikat hmota i energie, které jsou vylučovány z pólů akrečního disku, takže by mělo jít o nestrávený materiál z požíraných hvězd. Mark Morris, profesor astronomie a astrofyziky z UCLA v analogii mluví prostě o výfucích, skrz něž uniká pryč hmota a energie galaxie.
Tato hmota a energie přitom může hrát důležitou roli při tvorbě nových hvězd a určovat i konečné měřítko této hvězdotvorby. A aby se tomu mohlo přijít na kloub, je třeba zjistit, jaký je osud vyvrženého materiálu, což byla právě pro satelit XMM-Newton evropské ESA. Ten už 20 let sleduje vesmír právě v rentgenovém spektru a tým profesora Marka Morrise mohl využít jeho data už z roku 2012 a pak i z let 2016 a 2018, aby se podíval na to, co SgrA* provádí se všemi těmi hvězdami, které trhá na kusy.
Ony komíny jsou v podstatě součástí Fermiho bublin a začínají severně a jižně už ve vzdálenosti do 160 světelných let od černé díry a sahají přibližně 500 světelných let daleko. Nyní se můžeme ptát na to, jak tyto komíny a celé Fermiho bubliny ovlivňují tvorbu hvězd v určitých regionech. Takové fontány energie mají mít v moci tvorbu hvězd podnítit, nebo naopak překazit
Zdroj: UCLA