reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Astronomové našli ztracenou novu z 15. století

5.9.2017, Jan Vítek, aktualita
Astronomové našli ztracenou novu z 15. století
V souhvězdí Štíra se v první polovině 15. století objevila nova, kterou zaznamenali korejští astrologové. Teprve nyní se moderním astronomům podařilo najít binární hvězdu, která měla tehdejší explozi na svědomí, čímž původní pozorování potvrdili.
V ocasu Štíra zaznamenali korejští astrologové dříve neviděnou "hvězdu", která se objevila dle našeho kalendáře v roce 1437 a zářila plných 14 dní, než opět pohasla. Je tak zřejmé, že šlo o výbuch novy, jejíž původ v podobě binárního hvězdného systému byl pak na 600 let ztracen. Až nyní se jej podařilo astronomům objevit a rekonstruovat jeho pohyb na hvězdné obloze. 
 
 
Použili k tomu metrový teleskop Carnegie SWOPE umístěný v Chile, který jim dal k dispozici tento obrázek. Na něm se ukazuje obálka horkého vodíku jako pozůstatek téměř šest století staré exploze. Červenými čárkami je označena aktuální poloha dvojhvězdy, červeným plusem pak její předpokládaná pozice v době exploze novy založená na pozorovaném pohybu (to díky pozorování z roku 1923) a zeleně je označen zjistěný střed plynné obálky. Tento střed tak víceméně odpovídá vypočítané pozici, v níž se dvojhvězda měla nacházet v roce 1437. 
 
Jde tak o vůbec první novu zaznamenanou astrology v Číně, Koreji či Japonsku v posledních 2500 letech, jež byla znovu objevena. Studii zveřejnil v časopisu Nature Michael Shara, který se zabývá astrofyzikou v Americkém přírodovědném muzeu. Toto pozorování také podporuje dosavadní přesvědčení, že novy mají dlouhé životní cykly, které se neustále opakují. 
 
Nejde totiž o katastrofické události, jako jsou výbuchy supernov, které v podstatě zničí celou hvězdu. Typicky jde o bílého trpaslíka jako pozůstatek hvězdy typu našeho Slunce, jenž má u sebe další hvězdu, která se ještě nachází ve fázi spalování svých zásob vodíku. Právě z ní tento trpaslík krade materiál, akumuluje jej a po dosažení kritického bodu se získaná vodíková obálka najednou fúzně přemění v helium, takže v podstatě jde o obrovskou vodíkovou bombu. Bílý trpaslík je pak schopen až několik měsíců zářit několiksettisíckrát intenzivněji. V podobných systémech se ale může objevit i supernova typu Ia, při níž má dojít k tomu, že bílý trpaslík krade materiál blízké hvězdy moc rychle a ve větší míře, takže výsledná exploze jej roztrhá. 
 
Nalezení této novy je neocenitelné z toho hlediska, že umožňuje sledovat vývoj dvojhvězdy, o níž víme, že před dlouhými staletími explodovala v novu, což jinak v moderní vědě pochopitelně není možné. 
 
Zdroj: Astronomy
reklama