Astronomové spatřili planetu formující se do podoby Země
7.4.2016, Jan Vítek, aktualita
![Astronomové spatřili planetu formující se do podoby Země](navstevnost-a-redakce/1/img/website-800.jpg)
Při pozorování exoplanet se astronomové pochopitelně zaměřují především na ty, které jsou podobné naší Zemi, na nichž by tak mohl s největší pravděpodobností existovat život, jak jej známe. Nyní spatřili takovou potenciální planetu na začátku její existence.
Cílem astronomů využívající soustavu teleskopů Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) v Chile se stala mladá hvězda, kolem níž se teprve formují budoucí planety. V její blízkosti tak zpozorovali útvar, z nějž by časem mohla vzniknout planeta, která se bude svými proporcemi a vzdáleností od mateřské hvězdy podobat Zemi. Je to zajímavý objev i z toho důvodu, že vedle tisíců pozorovaných (či nepřímo detekovaných) exoplanet bylo identifikováno jen velice málo těch, které se podobají Zemi a ještě vzácnější je jejich přímé vizuální pozorování.
Dotyčnou hvězdou je TW Hydrae, která nepřekvapivě spadá do souhvězdí Hydry a je to oranžový trpaslík (0,8 hmotnosti Slunce) starý pouze 8 až 10 milionů let a vzdálený asi 176 světelných let. Jde o hvězdu typu T Tauri (pojmenování dle T Tauri, proměnné hvězdy ze souhvězdí Býka) a také je to zároveň k nám nejbližší hvězda tohoto typu. Proměnná je proto, že se její zdánlivá jasnost nebo i spektrum mění.
![](astronomove-spatrili-planetu-formujici-se-do-podoby-zeme/42139/img/body-0.568.jpg)
Exoplanety se obvykle pozorují díky tomu, že jejich přechodem mezi námi a jejich hvězdou detekujeme dočasný pokles jejich jasu a velké exoplanety také znatelně působí svou gravitací na hvězdu, která viditelně osciluje. Soustava teleskopů ALMA ale zachytává slabé rádiové signály a je schopna tak pozorovat protoplanetární disk kolem mladé hvězdy jako TW Hydrae.
Soustava této hvězdy je tak pro moderní teleskopy díky své relativní blízkosti dobře pozorovatelná, a to právě i díky svému mladému věku a protoplanetárnímu disku, v němž lze najít důkazy o formujících se planetách. Pochopitelně se nedá s jistotou říci, že se v něm opravdu časem objeví planeta podobná Zemi. I kdyby se zformovala, tak bude muset čelit mnoha nástrahám, především tedy potenciální srážkám s jinými planetami, což mělo v minulosti potkat i Zemi. Jde o známou protoplanetu Theia, která však v našem případě neznamenala pro Zemi zánik, ale naopak vznik jejího jediného přirozeného satelitu.
Jak je vidět z obrázku, astronomové mají i to štěstí, že protoplanetární disk kolem TW Hydrae je ideálně natočen, abychom jej mohli celý pozorovat bez zkreslení, takže jej máme jako na talíři. Vidět je tak i několik temných pásů, především dva, což je hlavní důkaz formujících se planet, které "čistí" okolí své dráhy od materiálu, který přidávají ke své hmotě. Dva nejviditelnější pásy jsou ale v mnohem větší vzdálenosti, než jaká existuje mezi Zemí a Sluncem. Pokud bychom je měli přirovnat k našemu systému, pak první by byl v oblasti Uranu a druhý až někde u Pluta. Právě proto je v obrázku výřez, kde se ukazují náznaky dalšího pásu a ten už je by měl být ve vzdálenosti přibližně 1 AU (astronomické jednotky) od hvězdy.
TW Hydrae se tak jistě stane oblíbeným cílem pro další pozorování, které by nám mohlo napovědět něco o formování naší soustavy. Jenomže bude asi ještě dlouho trvat, než budou mít astronomové k dispozici lepší podklady, neboť už nyní využili možnosti ALMA na maximum. Soustava ALMA je totiž se svými 66 teleskopy ve výšce přes 5 kilometrů a rozpočtem 1,5 mld dolarů v současné době nejlepší nástroj, který pro takové pozorování lze využít.
Zdroj: eso.org
Dotyčnou hvězdou je TW Hydrae, která nepřekvapivě spadá do souhvězdí Hydry a je to oranžový trpaslík (0,8 hmotnosti Slunce) starý pouze 8 až 10 milionů let a vzdálený asi 176 světelných let. Jde o hvězdu typu T Tauri (pojmenování dle T Tauri, proměnné hvězdy ze souhvězdí Býka) a také je to zároveň k nám nejbližší hvězda tohoto typu. Proměnná je proto, že se její zdánlivá jasnost nebo i spektrum mění.
![](astronomove-spatrili-planetu-formujici-se-do-podoby-zeme/42139/img/body-0.568.jpg)
Exoplanety se obvykle pozorují díky tomu, že jejich přechodem mezi námi a jejich hvězdou detekujeme dočasný pokles jejich jasu a velké exoplanety také znatelně působí svou gravitací na hvězdu, která viditelně osciluje. Soustava teleskopů ALMA ale zachytává slabé rádiové signály a je schopna tak pozorovat protoplanetární disk kolem mladé hvězdy jako TW Hydrae.
Soustava této hvězdy je tak pro moderní teleskopy díky své relativní blízkosti dobře pozorovatelná, a to právě i díky svému mladému věku a protoplanetárnímu disku, v němž lze najít důkazy o formujících se planetách. Pochopitelně se nedá s jistotou říci, že se v něm opravdu časem objeví planeta podobná Zemi. I kdyby se zformovala, tak bude muset čelit mnoha nástrahám, především tedy potenciální srážkám s jinými planetami, což mělo v minulosti potkat i Zemi. Jde o známou protoplanetu Theia, která však v našem případě neznamenala pro Zemi zánik, ale naopak vznik jejího jediného přirozeného satelitu.
Jak je vidět z obrázku, astronomové mají i to štěstí, že protoplanetární disk kolem TW Hydrae je ideálně natočen, abychom jej mohli celý pozorovat bez zkreslení, takže jej máme jako na talíři. Vidět je tak i několik temných pásů, především dva, což je hlavní důkaz formujících se planet, které "čistí" okolí své dráhy od materiálu, který přidávají ke své hmotě. Dva nejviditelnější pásy jsou ale v mnohem větší vzdálenosti, než jaká existuje mezi Zemí a Sluncem. Pokud bychom je měli přirovnat k našemu systému, pak první by byl v oblasti Uranu a druhý až někde u Pluta. Právě proto je v obrázku výřez, kde se ukazují náznaky dalšího pásu a ten už je by měl být ve vzdálenosti přibližně 1 AU (astronomické jednotky) od hvězdy.
TW Hydrae se tak jistě stane oblíbeným cílem pro další pozorování, které by nám mohlo napovědět něco o formování naší soustavy. Jenomže bude asi ještě dlouho trvat, než budou mít astronomové k dispozici lepší podklady, neboť už nyní využili možnosti ALMA na maximum. Soustava ALMA je totiž se svými 66 teleskopy ve výšce přes 5 kilometrů a rozpočtem 1,5 mld dolarů v současné době nejlepší nástroj, který pro takové pozorování lze využít.
Zdroj: eso.org