Astronomové spatřili planetu formující se do podoby Země
7.4.2016, Jan Vítek, aktualita
Při pozorování exoplanet se astronomové pochopitelně zaměřují především na ty, které jsou podobné naší Zemi, na nichž by tak mohl s největší pravděpodobností existovat život, jak jej známe. Nyní spatřili takovou potenciální planetu na začátku její existence.
Cílem astronomů využívající soustavu teleskopů Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) v Chile se stala mladá hvězda, kolem níž se teprve formují budoucí planety. V její blízkosti tak zpozorovali útvar, z nějž by časem mohla vzniknout planeta, která se bude svými proporcemi a vzdáleností od mateřské hvězdy podobat Zemi. Je to zajímavý objev i z toho důvodu, že vedle tisíců pozorovaných (či nepřímo detekovaných) exoplanet bylo identifikováno jen velice málo těch, které se podobají Zemi a ještě vzácnější je jejich přímé vizuální pozorování.
Dotyčnou hvězdou je TW Hydrae, která nepřekvapivě spadá do souhvězdí Hydry a je to oranžový trpaslík (0,8 hmotnosti Slunce) starý pouze 8 až 10 milionů let a vzdálený asi 176 světelných let. Jde o hvězdu typu T Tauri (pojmenování dle T Tauri, proměnné hvězdy ze souhvězdí Býka) a také je to zároveň k nám nejbližší hvězda tohoto typu. Proměnná je proto, že se její zdánlivá jasnost nebo i spektrum mění.
Exoplanety se obvykle pozorují díky tomu, že jejich přechodem mezi námi a jejich hvězdou detekujeme dočasný pokles jejich jasu a velké exoplanety také znatelně působí svou gravitací na hvězdu, která viditelně osciluje. Soustava teleskopů ALMA ale zachytává slabé rádiové signály a je schopna tak pozorovat protoplanetární disk kolem mladé hvězdy jako TW Hydrae.
Soustava této hvězdy je tak pro moderní teleskopy díky své relativní blízkosti dobře pozorovatelná, a to právě i díky svému mladému věku a protoplanetárnímu disku, v němž lze najít důkazy o formujících se planetách. Pochopitelně se nedá s jistotou říci, že se v něm opravdu časem objeví planeta podobná Zemi. I kdyby se zformovala, tak bude muset čelit mnoha nástrahám, především tedy potenciální srážkám s jinými planetami, což mělo v minulosti potkat i Zemi. Jde o známou protoplanetu Theia, která však v našem případě neznamenala pro Zemi zánik, ale naopak vznik jejího jediného přirozeného satelitu.
Jak je vidět z obrázku, astronomové mají i to štěstí, že protoplanetární disk kolem TW Hydrae je ideálně natočen, abychom jej mohli celý pozorovat bez zkreslení, takže jej máme jako na talíři. Vidět je tak i několik temných pásů, především dva, což je hlavní důkaz formujících se planet, které "čistí" okolí své dráhy od materiálu, který přidávají ke své hmotě. Dva nejviditelnější pásy jsou ale v mnohem větší vzdálenosti, než jaká existuje mezi Zemí a Sluncem. Pokud bychom je měli přirovnat k našemu systému, pak první by byl v oblasti Uranu a druhý až někde u Pluta. Právě proto je v obrázku výřez, kde se ukazují náznaky dalšího pásu a ten už je by měl být ve vzdálenosti přibližně 1 AU (astronomické jednotky) od hvězdy.
TW Hydrae se tak jistě stane oblíbeným cílem pro další pozorování, které by nám mohlo napovědět něco o formování naší soustavy. Jenomže bude asi ještě dlouho trvat, než budou mít astronomové k dispozici lepší podklady, neboť už nyní využili možnosti ALMA na maximum. Soustava ALMA je totiž se svými 66 teleskopy ve výšce přes 5 kilometrů a rozpočtem 1,5 mld dolarů v současné době nejlepší nástroj, který pro takové pozorování lze využít.
Zdroj: eso.org
Dotyčnou hvězdou je TW Hydrae, která nepřekvapivě spadá do souhvězdí Hydry a je to oranžový trpaslík (0,8 hmotnosti Slunce) starý pouze 8 až 10 milionů let a vzdálený asi 176 světelných let. Jde o hvězdu typu T Tauri (pojmenování dle T Tauri, proměnné hvězdy ze souhvězdí Býka) a také je to zároveň k nám nejbližší hvězda tohoto typu. Proměnná je proto, že se její zdánlivá jasnost nebo i spektrum mění.
Exoplanety se obvykle pozorují díky tomu, že jejich přechodem mezi námi a jejich hvězdou detekujeme dočasný pokles jejich jasu a velké exoplanety také znatelně působí svou gravitací na hvězdu, která viditelně osciluje. Soustava teleskopů ALMA ale zachytává slabé rádiové signály a je schopna tak pozorovat protoplanetární disk kolem mladé hvězdy jako TW Hydrae.
Soustava této hvězdy je tak pro moderní teleskopy díky své relativní blízkosti dobře pozorovatelná, a to právě i díky svému mladému věku a protoplanetárnímu disku, v němž lze najít důkazy o formujících se planetách. Pochopitelně se nedá s jistotou říci, že se v něm opravdu časem objeví planeta podobná Zemi. I kdyby se zformovala, tak bude muset čelit mnoha nástrahám, především tedy potenciální srážkám s jinými planetami, což mělo v minulosti potkat i Zemi. Jde o známou protoplanetu Theia, která však v našem případě neznamenala pro Zemi zánik, ale naopak vznik jejího jediného přirozeného satelitu.
Jak je vidět z obrázku, astronomové mají i to štěstí, že protoplanetární disk kolem TW Hydrae je ideálně natočen, abychom jej mohli celý pozorovat bez zkreslení, takže jej máme jako na talíři. Vidět je tak i několik temných pásů, především dva, což je hlavní důkaz formujících se planet, které "čistí" okolí své dráhy od materiálu, který přidávají ke své hmotě. Dva nejviditelnější pásy jsou ale v mnohem větší vzdálenosti, než jaká existuje mezi Zemí a Sluncem. Pokud bychom je měli přirovnat k našemu systému, pak první by byl v oblasti Uranu a druhý až někde u Pluta. Právě proto je v obrázku výřez, kde se ukazují náznaky dalšího pásu a ten už je by měl být ve vzdálenosti přibližně 1 AU (astronomické jednotky) od hvězdy.
TW Hydrae se tak jistě stane oblíbeným cílem pro další pozorování, které by nám mohlo napovědět něco o formování naší soustavy. Jenomže bude asi ještě dlouho trvat, než budou mít astronomové k dispozici lepší podklady, neboť už nyní využili možnosti ALMA na maximum. Soustava ALMA je totiž se svými 66 teleskopy ve výšce přes 5 kilometrů a rozpočtem 1,5 mld dolarů v současné době nejlepší nástroj, který pro takové pozorování lze využít.
Zdroj: eso.org
