reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Autonomní auta Waymo se stávají superlokálními meteorologickými stanicemi

18.11.2022, Milan Šurkala, aktualita
Autonomní auta Waymo se stávají superlokálními meteorologickými stanicemi
Autonomní auta se spoléhají na své senzory, které ale v nepříznivých podmínkách mohou selhávat a dávat více nepřesná data. Společnost Waymo se toto snaží řešit a výsledným efektem je, že se auta stávají mobilními meteorologickými stanicemi.
U autonomního řízení je několik problémů, které je nutné řešit. První tkví v kvalitě senzorů a jejich schopnosti dodávat dostatečně přesná data za všemožných podmínek, druhý pak ve vývoji algoritmů pro samotné řízení na základě dat z těchto senzorů. Společnost Waymo, která autonomní vozy vyvíjí, využívá u svých aut kombinace kamer, radarů i lidaru. Každý z těchto senzorů má problém s něčím jiným. Mokrá vozovka vytváří odlesky, což je problémem pro kamery, mlha rovněž ovlivňuje možnost přesně odhadnout vzdálenost a námraza nebo kousky ledu jsou kapitolou samou pro sebe.
 
Waymo meteorologická stanice
 
Waymo postupem času přichází s řešeními, která jsou schopná čistit tyto senzory, aby potlačilo alespoň některé z problémů, které se vyskytují. Nicméně detekce kapek nebo jiných překážek na senzorech také umožňuje lépe vnímat, jaké počasí panuje kolem auta, takže to se tak stává mobilní meteorologickou stanicí přímo v ulicích měst. A díky tomu je možné lépe a přesněji předpovídat počasí.
 
Waymo meteorologická stanice
 
Např. San Francisco je známo svými mlhami, což je úplný opak proti Arizoně, kde se s testováním autonomních aut začalo. Tam je většinou slunné počasí, sucho, prostě ideální podmínky, což se o San Franciscu nedá říci. Problémem také je, že klasické meteorologické radary jsou obvykle u letišť a nemají dostatečnou přesnost pro detekování lokálních podmínek ve vzdálenějších místech a obzvlášť ve městech. Mají např. problém vidět jemné mrholení, které autonomní auta "zažívají" přímo při jízdě a "vidí" ho jako maličké kapky na svých senzorech. Mnohé vysoko umístěné stanice také nevidí oblačnost v nižších výškách (Waymo např. zmiňuje, že stanice na Mount Umunhum v Santa Claře nevidí oblačnost pod zhruba 1000 metry, zatímco většina mraků v Bay Area se obvykle tvoří okolo 450 až 750 metrů vysoko).
 
Výsledky lze využít k doplnění informací o počasí z tradičních zdrojů, zlepšit simulace počasí i vylepšit schopnosti autonomních aut jezdit v méně příznivých podmínkách. Díky tomu by mělo být možné snáze nasadit tyto vozy i do oblastí, kde to dosud kvůli počasí nebylo dobře možné.
 


Autor: Milan Šurkala
Vystudoval doktorský program v oboru informatiky a programování se zaměřením na počítačovou grafiku. Nepřehlédněte jeho seriál Fotíme s Koalou o základech fotografování.
reklama