Autonomní auta Waymo se stávají superlokálními meteorologickými stanicemi
18.11.2022, Milan Šurkala, aktualita
Autonomní auta se spoléhají na své senzory, které ale v nepříznivých podmínkách mohou selhávat a dávat více nepřesná data. Společnost Waymo se toto snaží řešit a výsledným efektem je, že se auta stávají mobilními meteorologickými stanicemi.
U autonomního řízení je několik problémů, které je nutné řešit. První tkví v kvalitě senzorů a jejich schopnosti dodávat dostatečně přesná data za všemožných podmínek, druhý pak ve vývoji algoritmů pro samotné řízení na základě dat z těchto senzorů. Společnost Waymo, která autonomní vozy vyvíjí, využívá u svých aut kombinace kamer, radarů i lidaru. Každý z těchto senzorů má problém s něčím jiným. Mokrá vozovka vytváří odlesky, což je problémem pro kamery, mlha rovněž ovlivňuje možnost přesně odhadnout vzdálenost a námraza nebo kousky ledu jsou kapitolou samou pro sebe.
Waymo postupem času přichází s řešeními, která jsou schopná čistit tyto senzory, aby potlačilo alespoň některé z problémů, které se vyskytují. Nicméně detekce kapek nebo jiných překážek na senzorech také umožňuje lépe vnímat, jaké počasí panuje kolem auta, takže to se tak stává mobilní meteorologickou stanicí přímo v ulicích měst. A díky tomu je možné lépe a přesněji předpovídat počasí.
Např. San Francisco je známo svými mlhami, což je úplný opak proti Arizoně, kde se s testováním autonomních aut začalo. Tam je většinou slunné počasí, sucho, prostě ideální podmínky, což se o San Franciscu nedá říci. Problémem také je, že klasické meteorologické radary jsou obvykle u letišť a nemají dostatečnou přesnost pro detekování lokálních podmínek ve vzdálenějších místech a obzvlášť ve městech. Mají např. problém vidět jemné mrholení, které autonomní auta "zažívají" přímo při jízdě a "vidí" ho jako maličké kapky na svých senzorech. Mnohé vysoko umístěné stanice také nevidí oblačnost v nižších výškách (Waymo např. zmiňuje, že stanice na Mount Umunhum v Santa Claře nevidí oblačnost pod zhruba 1000 metry, zatímco většina mraků v Bay Area se obvykle tvoří okolo 450 až 750 metrů vysoko).
Výsledky lze využít k doplnění informací o počasí z tradičních zdrojů, zlepšit simulace počasí i vylepšit schopnosti autonomních aut jezdit v méně příznivých podmínkách. Díky tomu by mělo být možné snáze nasadit tyto vozy i do oblastí, kde to dosud kvůli počasí nebylo dobře možné.
Zdroj: blog.waymo.com