Betelgeuse se chová podivně, mohl by brzy explodovat v supernovu?

Betelgeuse je obrovská hvězda vzdálená přibližně 700 světelných let a my ji můžeme běžně pozorovat jako druhou nejjasnější v souhvězdí Orion. I nyní v zimě ji máme velice dobře na očích, ovšem brzy by si jí mohl všimnout skutečně každý, a to i ve dne. Pokud by totiž Betelgeuse explodoval v supernovu, jak se obecně očekává, měl by být na naší obloze jasnější než Měsíc v úplňku a viditelný i ve dne. 

 

 

Hvězda Betelgeuse se nyní řadí mezi rudé veleobry a pokud by se ocitl uprostřed naší soustavy, dosáhl by velice blízko k dráze Jupiteru, takže by pozřel všechny čtyři vnitřní planety i Hlavní pás planetek. 

 

V rudého obra by mělo na konci svého života dospět i Slunce, ovšem to pravděpodobně nebude tak velké a především jde o to, že Betelgeuse je 15x až 20x hmotnější. Dle odhadů by měl explodovat během následujícího období sta tisíc let, nicméně v posledních měsících se chová podivně a astronomové očekávají, co se z toho vyklube.

 

Je ovšem pravda, že Betelgeuse patří mezi proměnné hvězdy, což znamená, že v průběhu času (perioda necelých 6 let) kolísá jeho jas. Vodík už Betelgeuse vyčerpal a nyní získává energii z helia měnícího se na uhlík a kyslík. Hvězda ale v průběhu posledních měsíců pohasíná více, než by měla a astronomové ji aktuálně bedlivě sledují v očekávání, zda jde jen o další a tentokrát neobvyklý cyklus, anebo brzy přijde konečná v podobě kolapsu a následné exploze. Do konce tohoto měsíce by přitom měl být výsledek zřejmý. 

 

Pokud bychom měli to štěstí a mohli se podívat na explozi supernovy, není třeba se obávat, že bychom ji prošvihli, neboť Betelgeuse by měl být velice jasný alespoň několik týdnů. Naposledy se na takový jev mohli lidé podívat v 17. století, kdy explodovala tzv. Keplerova supernova. 

 

Na druhou stranu, neobvyklé snížení jasu může mít na svědomí třeba jen obrovská sluneční skvrna či konvekční bublina nebo něco, co se samotným Betelgeuse vůbec nesouvisí, jako je mračno prachu. Anebo jde prostě o to, že jde o další fázi, která astronomům připadá neobvyklá, ale jen kvůli tomu, že čas strávený jejím pozorováním je v poměru k životnosti i rudého superobra nicotný.