BGS/LEVI a AAC: společný postup nebo faktická koupě ?
15.9.2005, redakce SHW, článek
Rok 2005 je na změny v IT distribuci neuvěřitelně bohatý - vzpomeňme například jen na nedávné kauzy BGS-LEVI nebo eXtraPoint – ELAP. Po včerejší událostech je zřejmé, že „na spadnutí“ je kauza další: AAC – BGS.
Co se vlastně stalo ?
Dne 14. září byla uzavřena Dohoda o společném postupu společností ROCHEBY Finance a.s. a BGS Distribution a.s. O této události byla vydána zpráva, říkající mj.:
„Společnost ROCHEBY Finance a.s., jako 100% majitel obchodního podílu v AAC Czech s.r.o., pověřila již v loňském roce společnost WOOD & Company ... mandátem pro vyhledání nového strategického partnera pro některé aktivity ze skupiny ROCHEBY Finance.
Dnes 14.9.2005 došlo k dohodě o společném postupu společností ROCHEBY Finance a.s. a BGS Distribution a.s.
Cílem této dohody je posílení důvěry zákazníků, dodavatelů a všech dalších obchodních partnerů, zajištění hladkých dodávek sortimentu IT a v neposlední řadě také personální stabilizaci ve společnosti AAC.
Tento krok je důležitým předpokladem pro naše další pružné a efektivní podnikání na trzích České a Slovenské republiky, zejména pak v oblasti přímého prodeje koncovým zákazníkům skrze retailové obchodní řetězce.
AAC Czech s.r.o. tak získává silného partnera, který pomůže naší společnosti s doplněním a vykrytím sortimentu IT, tak abychom dokázali splnit plány, které před námi stojí v nadcházející sezóně a uspokojit tak všechny naše obchodní partnery.“
Pokusme se číst mezi řádky tiskové zprávy.
Co je to společný postup ? Mohou konkurenti vůbec společně postupovat a navíc ještě o tom uzavírat písemné dohody ?
Čtvrtý hráč v pozadí ?
Jak bylo zmíněno v redakčním článku z dnešního dne, AAC má zřejmě problémy, související s nezvládnutou transformací a potýká se s nedostatkem finančních zdrojů. „Pouští“ vlastní distribuce, omezuje jejich počet, redukuje velikost skladů a počet poboček – zkrátka, soustřeďuje se výhradně na to, co je pro ně do budoucna nejzajímavější a nejnosnější: obchodní značku Brave, prodej počítačů a hypermarketový kanál.
Z tohoto hlediska by mohla smlouva znít logicky: „ano, v AAC omezujeme distribuci a budeme proto strategicky nakupovat od BGS – Levi. To nám umožní outsourcovat činnosti, kterými se do budoucna zabývat nechceme, protože se chceme soustředit na to, co sami považujeme za důležité a v čem jsme dobří. Dostaneme za to od LEVI – BGS výhodné podmínky pro nákup zboží – velmi nízké ceny těsně nad úrovní vlastních nákladů distributora, rozumné splatnosti.“
Je to ale skutečně tak ?
Prakticky všichni majitelé velkých distribučních společností se snaží nějakým způsobem realizovat zisk z podnikání, do kterého vstoupili a v němž byli úspěšní. Je to logické, věnovali jejich rozvoji pěkný kousek svého života a míra provozního zisku, který distribuce produkuje, není zpravidla příliš lukrativní. A jak zisk realizovat ? Například odprodejem svých společností – ideálně ale tak, aby alespoň část společnosti v jejich majetku i nadále zůstala.
Najít kupce, který by disponoval dostatečnými finančními zdroji a chtěl je do tak rizikové oblasti podnikání, jako je lokální IT distribuce bez přidané hodnoty, investovat, není jednoduché. Při jednáních se zpravidla zjistí, že představy o ceně ze strany kupujícího a prodávajícího se radikálně liší a k dohodě nedojde. Takto proběhlo v Česku již mnoho jednání, s mírnou nadsázkou by se dalo říci, že každý z „velkých“ již zkusil (nebo alespoň chtěl zkusit) koupit každého. Se vstupem zahraničního investora je to podobné – většina o to usiluje, málokomu se to však za „rozumných“ podmínek podaří.
Naprosto logickým důsledkem majitelů je proto snaha o vstup na burzu. Peníze dodají budoucí akcionáři, je však nezbytné je navnadit jak rozumnou stávající bilancí (zisk, obrat, tržní podíly, historie firmy) tak růžovými zítřky (plány postavenými na reálných základech a podkladech – a zejména plánovanou expanzí, na kterou jsou potřeba peníze od akcionářů a která akcionářům do budoucna zajistí zhodnocení jejich investice). Stávající majitelé přitom i nadále „zůstanou ve hře“ do okamžiku, dokdy si podrží kontrolní balík akcií.
O vstup na burzu (IPO) se jak LEVI, tak AAC v minulosti již snažili – neúspěšně. Spojení BGS a LEVI tak mohlo být jedním ze způsobů, jak zajistit pro burzu akceptovatelný celkový obrat společnosti – a snaha o budoucí získání značky Brave a hypermarketového kanálu od AAC (která z dohody mezi řádky jasně vyplývá) je jen logickým pokračováním.
Větší bílé místo v této úvaze je jen jedno: kde vezme sloučené BGS – LEVI peníze na koupi aktiv od AAC ? Vlastní prostředky v předpokládaném objemu zřejmě nemá, bankovní úvěr by na podobnou operaci byl poměrně drahý a zatěžující. Navíc celkový obrat sloučených firem je pro úspěšné IPO stále poměrně nízký.
Zůstává proto otázka: není v pozadí ještě někdo další, kdo BGS „zafinancuje“ nezbytné náklady a vystoupí ze stínu až poté, co celá operace úspěšně proběhne ? A kdo by to mohl být ?
Důsledky pro českou distribuci
Ústup AAC z pozic distributora, který z textu zprávy už jasně vyplývá, zřejmě pro český distribuční trh nebude mít výraznější dopady. Zbývající distributoři volné „lukrativní“ distribuce velmi rádi převezmou do svého portfolia, po počátečních otřesech se dá očekávat, že vše se velmi rychle stabilizuje.
Omezení možnosti výběru dodavatele přitom zřejmě nebude příliš významné – počet subjektů na českém trhu i po sloučení zůstane dostatečný na to, aby konkurenční prostředí nebylo významněji ohroženo a zákazník vše nepocítil ve zvýšení cen a zhoršení odběratelských podmínek.
Poněkud problematičtější bude do budoucna zřejmě zajištění vyřizování případných reklamací zákazníků distribuce. Na druhé straně - i pokud by problémy tohoto typu do budoucna byly výraznější, velmi pravděpodobně je na svá bedra alespoň částečně převezmou ostatní distributoři jako součást nově podepsaných distribučních smluv nebo dohod s výrobcem.
Reklamace pocházející z hypermarketového kanálu (počítače Brave a příslušenství) bude AAC přitom muset vyřizovat přednostně, jinak by hrozila ztráta jeho dobré pověsti mezi koncovými zákazníky a pokles hodnoty toho nejcennějšího, co AAC má a čím ještě disponuje.
Závěrem
Celá situace kolem včerejší dohody mezi Rocheby a BGS je ještě příliš čerstvá na to, aby se podařilo získat zásadní stanoviska a komentáře všech zainteresovaných stran a jejich majitelů. Dohodě a z ní vyplývajícím důsledkům se však budeme určitě ještě věnovat a komentářům situace bude dán prostor i v námi vydávaném časopisu věnovaném počítačovému byznysu v ČR – Computer Businessu.
Dne 14. září byla uzavřena Dohoda o společném postupu společností ROCHEBY Finance a.s. a BGS Distribution a.s. O této události byla vydána zpráva, říkající mj.:
„Společnost ROCHEBY Finance a.s., jako 100% majitel obchodního podílu v AAC Czech s.r.o., pověřila již v loňském roce společnost WOOD & Company ... mandátem pro vyhledání nového strategického partnera pro některé aktivity ze skupiny ROCHEBY Finance.
Dnes 14.9.2005 došlo k dohodě o společném postupu společností ROCHEBY Finance a.s. a BGS Distribution a.s.
Cílem této dohody je posílení důvěry zákazníků, dodavatelů a všech dalších obchodních partnerů, zajištění hladkých dodávek sortimentu IT a v neposlední řadě také personální stabilizaci ve společnosti AAC.
Tento krok je důležitým předpokladem pro naše další pružné a efektivní podnikání na trzích České a Slovenské republiky, zejména pak v oblasti přímého prodeje koncovým zákazníkům skrze retailové obchodní řetězce.
AAC Czech s.r.o. tak získává silného partnera, který pomůže naší společnosti s doplněním a vykrytím sortimentu IT, tak abychom dokázali splnit plány, které před námi stojí v nadcházející sezóně a uspokojit tak všechny naše obchodní partnery.“
Pokusme se číst mezi řádky tiskové zprávy.
Co je to společný postup ? Mohou konkurenti vůbec společně postupovat a navíc ještě o tom uzavírat písemné dohody ?
Čtvrtý hráč v pozadí ?
Jak bylo zmíněno v redakčním článku z dnešního dne, AAC má zřejmě problémy, související s nezvládnutou transformací a potýká se s nedostatkem finančních zdrojů. „Pouští“ vlastní distribuce, omezuje jejich počet, redukuje velikost skladů a počet poboček – zkrátka, soustřeďuje se výhradně na to, co je pro ně do budoucna nejzajímavější a nejnosnější: obchodní značku Brave, prodej počítačů a hypermarketový kanál.
Z tohoto hlediska by mohla smlouva znít logicky: „ano, v AAC omezujeme distribuci a budeme proto strategicky nakupovat od BGS – Levi. To nám umožní outsourcovat činnosti, kterými se do budoucna zabývat nechceme, protože se chceme soustředit na to, co sami považujeme za důležité a v čem jsme dobří. Dostaneme za to od LEVI – BGS výhodné podmínky pro nákup zboží – velmi nízké ceny těsně nad úrovní vlastních nákladů distributora, rozumné splatnosti.“
Je to ale skutečně tak ?
Prakticky všichni majitelé velkých distribučních společností se snaží nějakým způsobem realizovat zisk z podnikání, do kterého vstoupili a v němž byli úspěšní. Je to logické, věnovali jejich rozvoji pěkný kousek svého života a míra provozního zisku, který distribuce produkuje, není zpravidla příliš lukrativní. A jak zisk realizovat ? Například odprodejem svých společností – ideálně ale tak, aby alespoň část společnosti v jejich majetku i nadále zůstala.
Najít kupce, který by disponoval dostatečnými finančními zdroji a chtěl je do tak rizikové oblasti podnikání, jako je lokální IT distribuce bez přidané hodnoty, investovat, není jednoduché. Při jednáních se zpravidla zjistí, že představy o ceně ze strany kupujícího a prodávajícího se radikálně liší a k dohodě nedojde. Takto proběhlo v Česku již mnoho jednání, s mírnou nadsázkou by se dalo říci, že každý z „velkých“ již zkusil (nebo alespoň chtěl zkusit) koupit každého. Se vstupem zahraničního investora je to podobné – většina o to usiluje, málokomu se to však za „rozumných“ podmínek podaří.
Naprosto logickým důsledkem majitelů je proto snaha o vstup na burzu. Peníze dodají budoucí akcionáři, je však nezbytné je navnadit jak rozumnou stávající bilancí (zisk, obrat, tržní podíly, historie firmy) tak růžovými zítřky (plány postavenými na reálných základech a podkladech – a zejména plánovanou expanzí, na kterou jsou potřeba peníze od akcionářů a která akcionářům do budoucna zajistí zhodnocení jejich investice). Stávající majitelé přitom i nadále „zůstanou ve hře“ do okamžiku, dokdy si podrží kontrolní balík akcií.
O vstup na burzu (IPO) se jak LEVI, tak AAC v minulosti již snažili – neúspěšně. Spojení BGS a LEVI tak mohlo být jedním ze způsobů, jak zajistit pro burzu akceptovatelný celkový obrat společnosti – a snaha o budoucí získání značky Brave a hypermarketového kanálu od AAC (která z dohody mezi řádky jasně vyplývá) je jen logickým pokračováním.
Větší bílé místo v této úvaze je jen jedno: kde vezme sloučené BGS – LEVI peníze na koupi aktiv od AAC ? Vlastní prostředky v předpokládaném objemu zřejmě nemá, bankovní úvěr by na podobnou operaci byl poměrně drahý a zatěžující. Navíc celkový obrat sloučených firem je pro úspěšné IPO stále poměrně nízký.
Zůstává proto otázka: není v pozadí ještě někdo další, kdo BGS „zafinancuje“ nezbytné náklady a vystoupí ze stínu až poté, co celá operace úspěšně proběhne ? A kdo by to mohl být ?
Důsledky pro českou distribuci
Ústup AAC z pozic distributora, který z textu zprávy už jasně vyplývá, zřejmě pro český distribuční trh nebude mít výraznější dopady. Zbývající distributoři volné „lukrativní“ distribuce velmi rádi převezmou do svého portfolia, po počátečních otřesech se dá očekávat, že vše se velmi rychle stabilizuje.
Omezení možnosti výběru dodavatele přitom zřejmě nebude příliš významné – počet subjektů na českém trhu i po sloučení zůstane dostatečný na to, aby konkurenční prostředí nebylo významněji ohroženo a zákazník vše nepocítil ve zvýšení cen a zhoršení odběratelských podmínek.
Poněkud problematičtější bude do budoucna zřejmě zajištění vyřizování případných reklamací zákazníků distribuce. Na druhé straně - i pokud by problémy tohoto typu do budoucna byly výraznější, velmi pravděpodobně je na svá bedra alespoň částečně převezmou ostatní distributoři jako součást nově podepsaných distribučních smluv nebo dohod s výrobcem.
Reklamace pocházející z hypermarketového kanálu (počítače Brave a příslušenství) bude AAC přitom muset vyřizovat přednostně, jinak by hrozila ztráta jeho dobré pověsti mezi koncovými zákazníky a pokles hodnoty toho nejcennějšího, co AAC má a čím ještě disponuje.
Závěrem
Celá situace kolem včerejší dohody mezi Rocheby a BGS je ještě příliš čerstvá na to, aby se podařilo získat zásadní stanoviska a komentáře všech zainteresovaných stran a jejich majitelů. Dohodě a z ní vyplývajícím důsledkům se však budeme určitě ještě věnovat a komentářům situace bude dán prostor i v námi vydávaném časopisu věnovaném počítačovému byznysu v ČR – Computer Businessu.
Poznámka redakce: Vzhledem k citlivosti tohoto tématu a postavení osob, které nám poskytly výše uvedené informace nemůžeme zveřejnit zdroje ze kterých jsme čerpali při přípravě tohoto článku. Všem kteří s námi na přípravě spolupracovali zde děkujeme
redakční tým Světa hardware
