Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

BIOS - 1. díl: přítel, který nezradí

15.5.2008, Petr Stránský, článek
BIOS - 1. díl: přítel, který nezradí
Souhlasíte s názvem tohoto článku nebo toto tvrzení odmítáte a s BIOSem, coby základním programem, který různou měrou ovlivňuje správnou činnost počítače jako celku, nechcete mít nic společného? Víte ale vůbec, o co všechno v takovém případě přicházíte?
BIOS je velmi mocným nástrojem, s jehož pomocí lze počítač kromě maximálního vyladění uvést také do stavu, v kterém s vámi vůbec nebude chtít ani spolupracovat. Neštěstí nechodí po horách ale po lidech, a tak věřte, že takovýto scénář není nic vzácného a přihodit se může opravdu kdykoli a komukoli. Ve většině případů se však setkáte "pouze" s polofunkčním počítačem, který bude velmi nestabilní. Někdy ovšem stav věci dospěje i do stavu, ve kterém se počítač nespustí vůbec a vás následně přivítá pouze tmavá a pochmurná černá obrazovka smrti. Jak z toho ven?

Prvním krokem, který byste měli zkusit provést, je načtení základní konfigurace Setupu ze zálohy. Jak již bylo v minulé kapitole řečeno, je volba Load Fail-Safe Defaults, přes kterou je toto umožněno, přístupna přímo z hlavního menu Setupu.




Základní nastavení - Chcete mě?


Ani v druhém nastíněném případě není třeba ztrácet hlavu. K resetování BIOSu a tudíž i k návratu původních konfiguračních hodnot, můžete také použít propojku na základní desce, jež bývá nejčastěji označena popiskem Reset CMOS, CCMOS1, CLRTC1, JP1 apod. Tuto je třeba na několik okamžiků přepnout z polohy 1-2 (Normal) na 2-3 (Reset) a po jejich uplynutí vrátit jumper na jeho původní místo.

Pokud byste zmíněnou propojku zapomněli vrátit do defaultní polohy Normal, riskujete zničení vaší základní desky, protože v resetovací poloze bývá odpojena paměť CMOS od napájení, které je ale také zároveň zkratováno na zem. Pokud potom takovou desku spustíte, je možné, že ji vzniklé proudové přetížení zničí - takové zkušenosti mám např. s některými staršími základními deskami MSI. Dnešním modelům se ale většinou nic zlého nestane a systém se bude za těchto podmínek pouze odmítat spustit.

Nenašli jste na své desce resetovací propojku? Nevadí. Stále můžete provést naprosto ekvivalentní operaci tím, že vytáhnete zálohovací baterii typu CR2032 z její patice. V tomto případě se ale musíte smířit s poměrně delší časem zapomínání. Podle mých zkušeností sice stačí i méně než je interval jedné minuty, ale některé zdroje hovoří dokonce i o několika perných hodinách. Úspěšnost operace si vždy můžete ještě pojistit zkratováním obou kontaktů, ke kterým byla baterie před jejím vytažením připojena. K tomuto účelu vám dobře poslouží jakýkoliv vodivý předmět - např. šroubovák.

Nepodaří-li se vám BIOS výše zmíněným způsobem vymazat, můžete ještě zkusit počítač spustit se zkratovací propojkou umístěnou v její aktivní poloze a hned jej zase vypnout. Někteří výrobci totiž zcela nestandardně umožňují vymazat paměť CMOS právě tímto způsobem. Upozornění: Před provedením této operace si ale tento postup nejdříve ověřte v manuálu k vaší základní desce, o kterou byste určitě neradi neuváženým jednáním přišli. Obzvláště pokud se jedná o nějaký starší model.




Resetovací propojku hledejte vždy poblíž patice se zálohovací baterií - nordichardware.com


V některých málo případech si vytažením baterie ale vůbec nepomůžete a to konkrétně u základních desek, které pro uložení konfiguračních nastavení využívají služeb paměťového čipu EEPROM. Odstraněním baterie poté vynulujete pouze hodnotu systémové času.

Důležitost vymazání CMOSu si uvědomili i samotní výrobci základních desek, a proto na své výrobky začali hromadně umisťovat malá tlačítka, jejichž stiskem požadovanou operaci provedete velice jednoduše a hlavně rychle. Někdy je také naprogramován samotný BIOS, aby automaticky vymazal svá stávající nastavení a nahradil je záložními, pokud během POST testů zachytí, že uživatel tiskne určité tlačítko - nejčastěji Insert.

Pokud nyní spustíte počítač a výmaz uložených nastavení jste provedli správně, budete přivítání chybovým hlášením o nesrovnalosti v kontrolních součtech paměti CMOS. To je v pořádku. Dále stačí jen skočit do programu Setup (eventuálně provést patřičné úpravy) a nově vzniklé nastavení uložit.


CMOS Realoaded


Jak již bylo uvedeno v minulé kapitole, u desek DFI můžete využívat velmi zajímavou alternativu k zálohám jednotlivých konfiguračních nastavení. Desky vybavené technologií CMOS Realoaded vám totiž umožní zazálohovat jakékoliv nastavení, které v prostředí BIOSu ručně provedete a v případě potřeby vám dovolí se k nim opět jednoduše vrátit, což může být skvělé obzvláště pro chronické přetaktovávače. Obnovu navíc můžete svázat i s určitou klávesou zkratkou (Hotkey), po jejímž stisku v průběhu POST bude konfigurace automaticky zavedena.

Po vhodné úpravě několika klíčových položek může tato technologie fungovat také pro načtení tzv. poslední známé funkční konfigurace známé také například z prostředí operačního systému Windows, kde ale svými (ne)výhodami bohužel příliš nepomáhá. Po zapnutí ukládání v BIOSu (Auto Save Bootable Setting - Enabled) se začne využívat oblast SEEPROM čipu, do které bude průběžné nastavení BIOSu automaticky odkládáno.

V SEEPROM je dále několik paměťových míst pro vaše vlastní zálohy - u desky DFI Lanparty UT NF4 SLI například o celkovém počtu 4 bank, do níž můžete s pomocí řádku Save Setting to Bank With zaznamenat buď kompletní zálohu aktuální konfigurace (Current Bios Setting) nebo také verzi, která byla posledně automaticky uložena (Last BIOS Setting).

Po nastavení předešlé volby vám bude zpřístupněno několik stejných předvoleb, z nichž každá zastupuje jednu z uživatelských bank sériového čipu. Do nich můžete požadované konečně uložit (Save to this Bank), případně i zaznamenat popisy jednotlivých záloh. Ty je velmi dobré provádět, protože stále ještě nejsme neomylné počítače ale chybující lidé.

Obnova příslušné konfigurace se zase provádí pomocí konfiguračního řádku (Load from this Bank), jeho aktivace ale musí vždy předcházet uložení načtených úprav a resetování běhu počítače, aby se provedené změny skutečně provedly.




CMOS Reloaded a jeho možnosti


Další výhodou je dále to, že se uložené profily z SEEPROM neztratí ani po výmazu paměti CMOS. Oba druhy čipů jsou na sobě totiž prakticky nezávislé.


Zapomenuté heslo


Nastavili jste si BIOS tak, aby se spouštěl pouze po zadáním vámi definovaného hesla, ale vy si již na něj nemůžete za žádnou cenu vzpomenout? Nezoufejte, u většiny desek si jednoduše pomůžete vymazáním paměti CMOS. Co ale dělat v případě, že o uložená nastavení nechcete přijít, přičemž ani není možné využít výhod techniky CMOS Reloaded, protože jí vaše základní deska nedisponuje?

Výrobce může pro tento účel nabízet i další specialitky, proto tuto situaci vždy konzultujte s manuálem k vaší základní desce. Některé počítače v podání HP/Compaq tak například disponují možností heslo jednoduše vypnout pomocí konfigurační propojky (CLPWD1) umístěné na PCB. Stačí ji jednoduše přesunout do odpovídající polohy. Po této úpravě vám již bude dovoleno bez problémů vstoupit do prostředí programu Setup a po patřičné úpravě své dosavadní heslo přetvořit do nové podoby. Aby vám také začalo fungovat, bude nutné ještě vrátit jumper CLPWD1 na jeho původní místo.

Je ovšem nutné zamyslet se, nakolik tato technologie pomáhá útočníkům v ovládnutí vašeho počítače. Po zralé úvaze ale jistě zjistíte, že příliš ne. Pokud se už takový pirát dostane do skříně vašeho počítače, je mu prakticky jedno, zda resetuje CMOS či pouze vypne přístupové heslo. Ochrana tímto heslem tak vůbec není klíčová a nepředstavuje pro případného narušitele žádnou větší a neřešitelnou překážku.

Existuje hned několik možností, kterými ji lze jednoduše obejít, a proto s důrazem na bezpečí vašich dat vždy kombinujte několik stupňů zabezpečení, samozřejmě i s využitím ochrany v používaném operačního systému. O tom všem ale více až v některém z dalších vydání tohoto seriálu.


Chybová hlášení aneb co to po mě zase ten počítač chce?


V následujícím přehledu se budu snažit objasnit několik nejběžnějších chybových hlášení, s kterými se můžete během práce s počítačem setkat. Je jasné, že celý výčet není a ani nemůže být kompletní, a proto vždy doporučuji se na konkrétní závadu zeptat přímo manuálu vaší základní desky.


Nejběžnější chybová hlášení a jejich řešení 
Hlášení
Popis
Možná řešení
Bios ROM Checksum Error
chyba v kontrolním součtu paměti ROM
výměna ROM, přehrání BIOSu jeho novější verzí
CMOS Battery has Failed
baterie zálohující CMOS čip je vybita
výměna staré baterie za novou
CMOS Battery Fails
CMOS Checksum Error
chyba v kontolním součtu CMOS
načtení a uložení tovární konfigurace
Hard Disk Install Failure
nelze najít nebo rozpoznat pevný disk
zkontrolujte zapojení a režim, ve kterém pracuje; otestujte disk v jiném PC
Keyboard Error or No Keyboard Present
chyba v rozpoznávání připojené klávesnice
zkontrolujte funkčnost klávesnice či zda není nějaké tlačítko něčím blokováno
Keyboard is lock out - Unlock the key
některá z kláves je zablokována
uvolněte tlačítko příp. vyčistěte klávesnici
Memory Test Fails
chyba při testu operační paměti
otestujte paměť RAM testovacím programem *
Primary/Secondary Master/Slave Hard Disk Fail
chyba připojeného pevného disku
zkontrolujte funkčnost disku v jiném počítači, zkontrolujte jeho nastavení
Display Switch Is Set Incorrectly
nastavení zobrazení v BIOSu je odlišné od nastavení provedeného pomocí jumperu
nastavte v obou případech stejný režim zobrazení
Primary/Secondary IDE Channel No 80 Conductor Cable Installed
pevný disk není připojen pomocí 80žilového kabelu
disky ATA/66 a vyšší je nutno k motherboardu připojit pomocí stíněných 80žilových kabelů


*Testovacím programem může být například výborný Memtest86, který si můžete stáhnout například z domovských stránek jeho výrobce. Program je distribuován jako obraz CD disku, který je třeba nejprve vypálit na prázdné médium. Po restartu stačí v BIOSu nastavit bootování z CD. Memtest poté začne prohledávat jednotlivé paměťové buňky a testovat je.





Pokud chcete mít maximální jistotu, bude nejlépe, pokud necháte program běžet třeba celý den. V případě, že budou nějaké chyby nalezeny a vy máte instalováno několik paměťových modulů, nezbývá nic jiného, než se obrnit trpělivostí a začít je testovat postupně, jeden po druhém.

Dalším alternativním programem, který můžete k otestování paměti použít, se může stát např. prográmek GoldMemory, který dokáže kromě otestování funkčnosti použitých paměťových modulů zkontrolovat to, zda je Setup v případě pamětí vhodně nastaven, zda spolu základní deska s paměťovými moduly bezproblémově spolupracují a mnoho dalšího.

Použití více testovacích nástrojů se hodí i v dalších specifických případech - v některých totiž může dojít i k tomu, že Memtest označí jednotlivá paměťová místa nesprávně jako chybná.

Pokračovat budeme v dalším díle seriálu BIOS - přítel, který nezradí.