Británie bude brát 3,6 GW z obří 10,5GW solární a větrné elektrárny v Maroku

Mnoho zemí to s obnovitelnými zdroji myslí hodně vážně a Velká Británie je jednou z nich. Zatímco pro vítr má dost dobrou polohu, pro solární energii to naopak vůbec není dobré. Relativně vysoká poloha znamená dlouhé letní dny, ale velmi krátké zimní, navíc slavné britské počasí tomu také moc nepřidá. Proto vznikl Xlinks Morocco-UK Power Project, který by měl Británii pomoci dosáhnout uhlíkové neutrality ve výrobě elektřiny do roku 2035. V regionu Guelmim Oued Noun uprostřed Maroka totiž bude postavena obrovská elektrárna na sluneční a větrnou energii. Její instalovaný výkon bude činit 10,5 GW, přičemž pro Velkou Británii to má znamenat relativně spolehlivou dodávku 3,6 GW energie pomocí dvou 1,8GW podmořských kabelů, které budou končit v Devonu. Ty mají mít délku 3800 km a nebudou se napojovat na žádné jiné elektrické sítě, půjdou tedy mimo Španělsko, Portugalsko i Francii.

 

 

Těchto 3,6 GW by mělo být dodáváno stabilně 20 hodin denně i díky tomu, že elektrárna bude vybavena opravdu velkým úložištěm s konfigurací 5GW/20GWh, což má vykrývat noc a slabší vítr. Maroko je pro OZE výrazně výhodnější, neboť zatímco ve Velké Británii lze ze slunce v průměru využít sotva cca 11 % instalovaného výkonu, v Maroku je to 34 % (o pětinu lepší než ve Španělsku). To plyne ze stabilnějšího počasí i z faktu, že poloha blíže rovníku vyrovnává délku dní, tedy dny v létě a zimě se liší méně než v zemích více na severu. Ve výsledku to zajišťuje stabilnější dodávky v průběhu roku. I nejkratší zimní den tu má délku více než 10 hodin (a naopak nejdelší letní den není příliš dlouhý).

 

V případě větru je to v Británii 31 %, nicméně Maroko má být dokonce na 52 %. I díky tomu má být z instalovaných 10,5 GW k dispozici stabilních 3,6 GW, což je u OZE v rámci Evropy něco dost těžko uskutečnitelného. Celkově se má jen tato jedna elektrárna postarat o napájení 7 milionů britských domácností do roku 2030 a pokrýt zhruba 8 % spotřeby celé země (necelých 30 TWh ročně). Připomeňme ještě, že 3,6 GW je téměř výkon Temelínu a Dukovan dohromady (zde je potřeba podotknout, že těch 3,6 GW je už výsledný dodávaný konstantní výkon, který lze srovnávat např. s jádrem, což v případě instalovaného nelze).

 

Solární farma má pokrývat obrovskou plochu 200 km2 (v tomto pochopitelně s jádrem nemůže být vůbec soupeřem, to pro stejný výkon potřebuje naprostý zlomek). Panely budou mít i sledovací mechanismus a natáčení pro co nejstabilnější dodávku v průběhu dne. Projekt má přinést 1350 pracovních míst v Británii a více než 10 tisíc v Maroku při stavbě a 2000 trvalých po dokončení.

 

Pokud jde o cenu, ta má dosahovat 16 mld. liber, což je cca 450 mld. Kč. Pokud si vezmeme jaderné elektrárny, tam je využití instalovaného výkonu zhruba někde okolo 83 % (např. Temelín by trvale na plný výkon měl dodat 19 TWh ročně, dodává okolo 15,9 TWh). Ty dnes budované stojí cca 175-180 mld. Kč na 1 instalovaný GW, tedy na 0,83 dodávaného gigawattu. Na dodávku 3,6 GW by tak jaderná elektrárna vyšla zhruba na 770 mld. Kč. Zde jde vidět, že při vhodné poloze umí být OZE levnější než jaderná elektrárna, což pro elektrárny umístěné v Evropě s horší polohou prozatím neplatí.

 

Zdroj: interestingengineering.com, xlinks.co