Budou nás na webu sledovat pomocí "otisků" GPU v našem PC?

Samozřejmě nám tu nepomůže použití gumového náprstku, jaký byl zapomenut při výrobě jedné z karet GeForce RTX 3090 Founders Edition, což si můžeme pro začátek připomenout. V případě DrawnApart se jedná o digitální otisk, který se dle týmu výzkumníků z Francie, Izraele a Austrálie dá využít pro identifikaci konkrétního hardwaru, aniž by se musely využít cookies, znát unikátní ID konkrétního čipu, atp. 

 

 

Technika DrawnApart je založena na tom, že žádný čip, a zvláště z těch složitějších, není vyroben stejně, čili není zcela identický. Dobře víme, že i z hlediska tranzistorové funkčnosti bezchybně vyrobená GPU či CPU z jednoho waferu zvládají odlišné takty, na čemž je ostatně založen i binning, čili proces, v němž jsou jednotlivé čipy rozděleny třeba právě podle taktů, které zvládají či nezvládají. Liší se přitom i jednotlivá jádra ve stejném procesoru, a proto tu máme třeba termín Preferred Cores značící přednostní využití těch jader, která zvládají nejvyšší takty. 

 

 

Není tak divu, že lze najít jisté rozdíly mezi jinak stejnými GPU, které pak lze graficky vyjádřit a z těchto dat pak vytvořit digitální otisk. Zmínění výzkumníci přitom netvrdí, že už se takový způsob využívá pro sledování lidí na webu, ale jde prostě o proof of concept, čili ověření toho, že je to možné. 

 

Konkrétně se tu používá vždy stejný typ zátěže v rámci WebGL (web Graphics Library), čili API využívaného pro renderování webových stránek pomocí GPU. DrawnApart přitom provede při běhu vertexových operací pod GLSL (OpenGL Shading Language) celkem 176 časových měření, která lze vždy se stejnými výsledky replikovat, tedy pokud jde o ten samý hardware. Pokud se tak použije stejná metoda, lze si na jedněch stránkách vytvořit digitální otisk hardwaru a na dalších pak jej ověřit a zjistit, že jde o tu samou kartu.  

 

 

Dle výzkumníků lze tuto metodu použít k identifikaci GPU, která zabere aktuálně osm sekund, ale pomocí teprve chystaných API pro příští verze WWW by to mohlo být mnohem rychlejší. Konkrétně jde o APU WebGPU, kde se už využívají compute shadery a ne vertexové shadery, díky čemuž lze GPU identifikovat už za 150 milisekund s aktuálně 98% přesností.

 

Proti takovému sledování se lze jen těžko bránit, nicméně na tento výzkum už zareagovala skupina Khronos, která vytvořila tým, jenž se bude snažit v rámci WebGL zajistit, aby tato technika identifikace byla přinejmenším obtížná. 

 

Zdroj: Bleeping Computer