Byla Juno nejrychlejší sonda? Ano i ne

Sonda Juno americké NASA zcela jistě byla nejrychlejší sondou či jiným člověkem vyrobeným zařízením, které uvažovanou rychlostí vstoupilo na oběžnou dráhu jiní planety. Je to také sonda, která se nejdále od Slunce spoléhá na napájení solárními panely, první sonda s částmi vytvořenými 3D tiskárnou a s ochrannou titanovou skořepinou sloužící jako ochrana proti radiaci. Ovšem co se týče prostě rychlosti, zde je třeba si uvědomit, vzhledem k čemu ji posuzujeme. My sami jsme se Zemí součástí jedné hybné soustavy, takže když sedíme, zdánlivě se nehýbeme. Kdybychom ale takto neuvažovali, pak lze říci, že uháníme vesmírem děsivou rychlostí. Lze tak říci, že Juno byla i nebyla nejrychleji se pohybující sonda.
Aby se nějaký objekt vůbec dokázal odpoutat od zemské gravitace, potřebuje dosáhnout minimální únikové rychlosti, kterou mu obvykle poskytnou výkonné raketové motory. V tomto ohledu vede sonda New Horizons, která se v roce 2006 vydala z Cape Canaveral na cestu k Plutu, jeho měsícům a dále do Kupierova pásu. Jenomže New Horizons pak nevyužila moc dalších možností, jak nabýt na rychlosti.

Juno byla vypuštěna ze Země mnohem pomaleji, a to proto, že jde o pětkrát těžší sondu než New Horizon. Juno se ale poté opět přiblížila k Zemi a provedla gravitační manévr (gravitační prak), díky čemuž se urychlila o 7,3 km/s. Jedná se o bod označený na následujícím obrázku jako EFB - Earth Fly-by, který nastal více než dva roky po vypuštění sondy, aby ta mohla letos dorazit na oběžnou dráhu Jupiteru (JOI).
Samotný Jupiter si sondu v její poslední fázi letu přitáhl svou gravitací, přičemž ta díky tomu dosáhla své největší rychlosti meziplanetárního letu 74 km/s a poté už začala brzdit, aby se mohla dostat na jeho orbitu a nepřelétla jej. Právě díky tomu je Juno sonda, která se největší rychlostí dostala na oběžnou dráhu jiné planety.

Jenomže jak máme brát v úvahu rychlost tělesa, které se pohybuje daleko od Země za Lagrangeovy body? Určitě ne ve vztahu k Zemi, která se sama pohybuje na své dráze kolem Slunce rychlostí 30 kilometrů za sekundu. A právě Slunce se zde přímo nabízí jako hlavní relativně stacionární bod naší soustavy, kolem nějž se vše otáčí. Pro meziplanetární mise se tak Slunce bere stejně, jako se bere Země při měření rychlosti pohybu těles na ní a poblíž ní.

Jak je na tom tedy rychlost Juno vzhledem ke Slunci? Sonda se nyní začne přibližovat k Jupiteru a v průběhu svého druhého oběhu dosáhne dle předpokladů vzhledem ke Slunci rychlosti 75 km/s. Pro porovnání se můžeme podívat na údaje o sondách Helios 1 a 2 ze 70. let. Helios 1 dosáhla vzhledem ke Slunci rychlosti nějakých 66 km/s, ale Helios 2 už dokonce 96,2 km/s. Podstatně rychlejší byl také Messenger se svými 91,1 km/s a pravděpodobně také Mariner 10 s odhadovanými 80 km/s.

Toto všechno ale zastíní připravovaná sonda Solar Probe Plus, která je připravována na vypuštění v červenci 2018. Ta má ambice přiblížit se Slunci více než cokoliv jiného a když se jí to povede, vytvoří díky tomu nezpochybnitelný rekord v rychlosti, který je odhadován na 200 km/s. A to už opravdu bude nejrychlejší sonda bez ohledu na to, vzhledem k čemu její rychlost měříme.

Zdroje: Astronomy, Machine Design