Čínský rover Yutu-2 našel na Měsíci zajímavé kameny, které nepodlehly erozi
24.2.2020, Jan Vítek, aktualita
Čínský rover Yutu-2 dorazil na Měsíc společně s přistávacím modulem Chang’e-4 už více než před rokem, a to na jeho odvrácené straně. To se Číně povedlo jako první zemi světa a nyní se můžeme podívat na to, co rover objevil.
Chang’e-4 dorazil na Měsíc v lednu roku 2019 a poté na jeho povrch sjel rover Yutu-2, který se jal prozkoumávat okolní povrch ve Von Kármánově kráteru. Nyní si díky nasbíraným materiálům Číňané všimli podivných kamenů rozesetých kolem daného kráterů, které vypadaly jako mnohem mladší materiál v porovnání s okolím. Uniká nám tak něco zásadního z historie Měsíce? To se teprve uvidí.
Chang’e-4
Většina expertů se shodne na tom, že Měsíc vznikl poté, co se s mladou Zemí srazil nějaký velký objekt, a to nejspíše také mladá planeta o velikosti Marsu. Z vyvržených trosek se vytvořil Měsíc, jemuž pak trvalo miliony let, než vychladl a ustala v něm geologická aktivita. Od té doby už jeho povrch eroduje i vlivem dopadajících těles z okolního vesmíru, ovšem vedle toho i neustálými prudkými změnami teplot.
Najít vystupující kameny, jako ty v pravé části tohoto snímku, tak není zrovna běžné. Povrch Měsíce má spíše uniformní šedou barvu a je pokryt jemným regolitem. Navíc Von Kármánův kráter byl v minulosti několikrát zalit lávou a jeho povrch je čedičově tmavý, takže světlé kameny z něj jasně vystupují.
O původu tohoto kamení spekuluje Dan Moriarty z Goddardova vesmírného centra a mluví o tom, že pochází z výše položených míst na Měsíci, kde je vysoký podíl lehčích materiálů. Mohlo by jít o materiál, který byl vytvořen dopadem meteoritu až poté, co byl vytvořen Von Kármánův kráter, anebo může jít naopak o velice starý materiál, jejž dopad nějakého tělesa vyvrhnul z hlubin Měsíce, čili buď může jít o 10 milionů, nebo až 2 miliardy let staré horniny.
Yutu-2 si k těmto kamenům už dojel, aby pořídil jejich detailní snímky a také na ně použil svůj VNIS (Visible and Near-infrared Imaging Spectrometer). Nicméně výsledky tohoto zkoumání ještě nebyly zveřejněny.
Rover měl přitom původně vydržet jezdit po Měsíci tři měsíce, ale podobně jako v případě roverů NASA je jeho skutečná životnost už mnohem delší. Nyní se už ale Čína zaměřuje na další misi, a to Chang’e-5. Ta už bude zahrnovat přistávací modul, z nějž odstartuje návratový modul se vzorky a pokud půjde o úspěšnou misi, budou to první vzorky z Měsíce od roku 1976, kdy proběhla sovětská mise Luna 24.
Zdroj: Space