Co by pronesl Nixon, kdyby astronauté Apolla 11 zemřeli na Měsíci?
19.7.2019, Jan Vítek, aktualita
Je pochopitelné, že americký prezident Richard Nixon měl připraven projev i pro případ, že by mise Apollo 11 nevyšla a Armstrong, Aldrin a Collins se už nevrátili domů. Tento projev sice naštěstí pronést nemusel, ale my si jej i tak můžeme přečíst.
NASA letos slaví 50 let od přistání člověka na Měsíci, což je trošku hořké výročí vzhledem k tomu, že člověk se během celé půlky století sám nedokázal vydat nikam dál, ale plány jsou nadějné.
Americká administrativa byla připravena pro různé eventuality vesmírného programu a let Apolla 11 byl v tomto ohledu zvláště důležitý jako vůbec první pokus o přistání člověka na Měsíci. Nikdo nevěděl, co se může stát a astronauti na sebe brali obrovské riziko, ostatně měli ještě v živé paměti požár na palubě Apolla 1, ve kterém zahynuli tři jejich kolegové.
NASA má však za sebou jen málo smrtelných nehod, takže americká veřejnost si vesměs zvykla na to, že vesmírné mise jsou úspěšné. Zvykl si na to i William Safire, který Nixonovi psal projevy a až astronaut Frank Borman (Apollo 8) jej přesvědčil k tomu, aby měl pro prezidenta připraven také projev pro případ neúspěchu a aby počítal s tím, že astronauti nemusí zahynout v explozi či prudkém dopadu na měsíční povrch. Možné je i to, že z něj nedokáží odstartovat na cestu zpět a zůstanou na něm živí, než jim dojdou zásoby, což by se týkalo Armstronga a Aldrina.
Safire tak pro Nixona napsal projev nazvaný "V případě měsíční katastrofy", ale nikdy jej nikam neposlal a později jej potichu zařadil do archívů. Zní takto:
"Osud tomu chtěl, že muži, kteří se v míru vydali prozkoumat Měsíc, na něm již zůstanou a budou odpočívat v pokoji.
Tito stateční muži, Neil Armstrong a Edwin Aldrin, věděli, že na jejich záchranu není žádná naděje. Věděli však také to, že v jejich oběti tkví naděje pro lidstvo. Tito dva muži pokládají své životy za nejvznešenější cíl lidstva: hledání pravdy a porozumění.
Budou postrádáni svými rodinami a přáteli; budou postrádáni svým národem; budou postrádáni lidmi celého světa; budou postrádání Matkou Zemí, která se odvážila vyslat dva své syny do neznáma. Ve svém zkoumání přiměli lidi celého světa, aby se cítili jako jeden a ve své oběti přiměli ostatní, aby se semkli v bratrství.
V dávných dobách se lidé dívali na hvězdy a v souhvězdích viděli své hrdiny. Nyní děláme stejnou věc, ovšem našimi hrdiny jsou velcí muži z masa a krve. Ostatní je budou následovat a ti již jistě najdou svou cestu domů. Člověku nebude upřeno právo zkoumat. Ovšem tito muži byli první a jako takoví zůstanou v našich srdcích.
Každý člověk, který se někdy podívá k Měsíci na noční obloze, bude vědět, že někde tam existuje kousek, který bude už navždy patřit lidem."
Zdroj: Astronomy
