jak se říká shit happens ale to takový mudrc nepochopí ;)

u columbie to nevěděli, a jak vidím nevíte to do dnes ­(nebyl to led ale izolace­) zjistilo se to až pak po nehodě,jinak by s tím asi něco dělali

Pardon, já měl dojem, že to byl led. Ale rozhodně věděli, že něco. Jen jim to bylo naprosto fuk. Chápu, že lidi je neberou, ale že ani peníze? Holý raketoplán stál otřesné prachy a start samotný ještě další.

U Columbia se na to přišlo až při vstupu do atmosféry, kdy v řídícím středisku detekovali pokles tlaku v křídle a nárůst teploty, následně odešlo několik teplotních čidel což je stále ještě v normě vzhledem k teplotě plazmatu že odejde par čidel, pak se začalo ztrácet víc a víc udaju
a až zde zjistili že něco není v pořádku jinak by přistání bud zcela přerušili nebo navedli raketoplán na méně strmí sestup k přistání na alternativních základnách
Ale i kdyby se na to přišlo už při startu tak moc možností neměli, třeba ze vyslat urychleně druhy raketoplán...vzdyt pripravy na start trvají měsíce, tolik času nemeli a i kdyby tak přiblížení druhého raketoplánu na setkání a přesun posádky ve skafandrech je samo o sobě problematické, nemluvě o tom že tato alternativa se vyřadila jako jedna z prvnich protože hrozilo ze by stejna chyba mohla ohrozit i druhy raketoplan a jeho posadku, tim by NASA vystavila nebezpečí hned 2 posadky
Pokud by o tom věděli, posádka Columbie by musela závadu opravit na místě i když to prakticky nejde ve vesmiru nahradit kus křídla
A nebo jako nejlepší možnost by bylo odletět k ISS, což by bylo nejjednodušší i vzhledem k zásobam a vyčkat zde na vyslání druhého raketoplánu ke by prověřili a vyřadili takovou závadu a pokusili se Columbia opravit nebo aspoň dovést posádku domů, eventuelně na ISS vyčkat až jim Rusové pošlou 3 Sojuzy na cestu domů když jich bylo 8....

Je o tom dokument a přesně tyto některé metody a pokusy o záchranu tam zmiňují

...omlouvam se za chyb a preklepy slov, píšu z tabletu a ten mi nahrazuje slova ktera nechci

Že mají problém zjstili prakticky až v momentě kdy křídlo prohořelo. Nicméně na padající kusy zírali už při startu a neobtěžovali se ověřit jestli je vše v pohodě. A za druhé, jasně že by nešlo ­"na honem­" poslat raketoplán. Ale něco udělat určitě mohli, když měli ISS i raketoplán spojené dohromady. Předpokládám, že by si astronauté pobyli ­"nahoře­" déle než bylo plánováno, ale patrně by to přežili. Pravidelné zásobovací mise létají prakticky co měsíc, plus ISS samotná má zásoby jak paliva, tak vody a kyslíku na relativně dlouhou dobu a raketoplán byl funkční, s fungující podporou života. Co vše dokáží vymyslet ukázali s Apollem 13. A tam měli jen 3 chlapy a nesmírně omezené možnosti co splácat dohromady. Oproti tomu spojená ISS s raketoplánem měla tuším 14 lidí, ohromné solární panely, zásoby jídla, vody, kyslíku, paliva, na ISS samotné je k dispozici poměrně slušně vybavená dílna.. A přitom stačilo aby člověk nebo kamera mrkly na křídlo, že je tam díra, kterou by prolezl pes..

1­) ISS nemá palivo ani motory, k pohybu na vyšší orbit používají motory ruských Sojuzů které jsou zadokovane u ISS a trochu ji popostrčí když je treba

Ano to sice mají nějakou ­"dilnu­" ale určitě tam nedokáží vyrobit kus nového křídla, myslete, na ISS si můžou opravit malou ­"provrtanou dirku­", opravit vyzkratovanou elektrinu, ale nikoliv proražena kus tepelneho plaste ktery musi vydrzet 2000° tekouciho plazmatu v rychlostech 10x. větších než je rychlost zvuku

Astronauti by se muselo dolů dostat v Sojuzech a pokud by to šlo tak po nekolika měsících co by byl raketoplán zadokovane u ISS by možná vyslali druhy ktery by vezl náhradní díl na opravu, pokud by to vůbec bylo proveditelné ve vakuu

S tou dílnou jsem samozřejmě nečekal, že by opravili díru. Spíš, že by zvládli propojit dodatečně raketoplán s ISS natolik, aby tam přežili pár měsíců, než je stáhnou dolů. Stroj by v nejhorším případě vzal čert, ale lidi by přežili. Btw, není tam náhodou obvykle jeden sojuz zaparkovaný jako záchranný člun? Pokud byl, tak mohli vcelku bez problémů nechat přistát 6 lidí sedmičlenné posádky a ten jeden nadbytečný by prostě počkal.

jo to ano raketoplán byl dimenzován pro udržení 7 v případě nouze až 10 lidí, na co by nestačila podpora života z ISS to by doplnil raketoplán, a zásoby jídla jsou na ISS pro 3 členou posádku na asi půl roku, což by nebyl taky problém mezitím urychleně vypravit i další zásobovací lod
ano na ISS je vždy minimálně 1 Sojuz respektive podle velikosti posádky, místo je v něm pro 3 lidi, pokud na ISS je 4 členná trvalá posádka musejí tam být přistavené logicky 2,
ale 4 členná trvalá posádka tam nebyla už ani nepamatuji, snad za dob letu raketoplánu kdy tam někdo zůstával nebo naopak se vracel až raketoplánem,
ted už tam bývá jen 1 zaparkovaný
ale to co jsi napsal je blbost, ano pokud by tam byly 2 Sojuzy tak by správně na zem vzaly 6 lidí a jeden by musel čekat,
ale co trvalá posádka na ISS a ten jeden nadbytečný?
pravidla provozu ISS jsou jasná, v případě nouze musí mít každý obyvatel ISS místo v návratové lodi
pokud by Sojuzy odlétly na Zem s posádkou Columbie tak by tam nahoře nic nezůstalo pro ty ostatní,
proto jsem už dříve psal že by museli čekat třeba až půl roku než by Rusové postupně stihli vypravit urychleně tolik záchranných misí včetně alespoň 1 zásobovací, jiný náhradní plán nebyl a toto byl jediný dostupný způsob, ovšem za předpokladu že na to včas přijdou, ale nepřišli..... :(

Mě je prostě líto, že na ­"přijít na to­" stačilo doslova pár minut, potažmo prostě ­"kouknu a vidim­".

Doporučuji přečíst. ;­)

https:­/­/www.kosmonautix.cz­/2018­/02­/proc­-se­-columbie­-pred­-patnacti­-lety­-nevratila/

Doporučuji zkouknout různé dokumenty o Columbii a Challengeru na Youtube.

U Columbie to myslím nebyl led, ale izolační pěna. Náraz na náběžnou hranu zkoumali z mnoha pohledů hned po startu a došli k názoru, že nic není poškozené. Tyhle nárazy ledu či pěny různých velikostí byly snad při každém startu, nikdy se nic nestalo a i to ­"pomohlo­" k rozhodnutí nic nekontrolovat. Souhlasím s tím, že to ale kontrolovat měli a vždy. Bohužel se v 99% musí stát nejdříve nějaké neštěstí aby pak vznikly různé bezpečnostní protokoly, postupy či přepracování dílů. A to nejen v kosmonautice.

U Challengeru, resp. oněch pomocných motorů SRB někteří něco podobného očekávali. V jednom dokument byl pracovník co SRB po použití ­(byly konstruované až na 10 použití­) kontroloval a poukázal na problémy s těsněním. Takže NASA varována byla. Další věc je fakt, že i přes vysoké mrazy NASA povolila start. Teploty překračovali doporučené hodnoty pro start. No a na nakonec to i vypadá, že v určité výšce tomu všemu také napomohly nárazy větru.