Co nám mohou rychlé rádiové záblesky říci o vesmíru?

První takový záblesk, dnes známý jako FRB 010621, byl pozorován na stejném místě v roce 2001, trval 5 milisekund a představoval zcela nový kosmický fenomén, který přinesl řadu otázek. Dosud nejjasnější FRB 150807 umožnil díky zachycení dvěma teleskopy určit místo na obloze, odkud přišel a na tomto místě se nachází tři hvězdy a šest galaxií. Hvězdy byly ihned vyloučeny, neboť se nachází v naší galaxii a v té FRB nevznikají. Po prozkoumání oněch galaxií pak byl vybrán jeden kandidát, a sice 1 miliardu světelných let vzdálená VHS7.

Astronomové předpokládají, že FRB mohou mít původ v obrovských vesmírných explozí, takže by mohly vznikat v supernovách, místě srážky černých děr, pulzarů, magnetarů a kdo ví čeho ještě. Samotné záblesky přitom s sebou nesou informace o tom, jak vznikly a čím vším prošly, než se k nám dostaly. Jde "jen" o to tyto informace rozluštit.

FRB tak mají své individuální otisky, neboť jsou ovlivněny ionizovaným plynem vyplňujícím vesmírný prostor, který se nachází mezi námi a místem jejich vzniku, přičemž rozložení plynu je nestejnoměrné. Mluvíme tu o Faradayově rotaci, která představuje změny v polarizaci, přičemž záření se ve výsledku šíří šroubovitě. Vliv na to má prostředí s volnými elektrony, které je vysoce magnetizované.

Jasné FRB 150807 bylo přitom touto rotací ovlivněno jen málo, takže dle toho se předpokládá, že prošlo spíše prázdným prostorem, který nebyl moc magnetizovaný, a bylo v něm tedy jen málo plazmatu, čili ionizovaného plynu. FRB tak může astronomům pomoci v tom, aby poupravili a zpřesnili své teorie o složení celého vesmíru. Budou k tomu potřebovat více teleskopů, které se neustále staví a rozhodně budou mít co pozorovat. Dle předpokladů totiž na Zemi každý den doputuje mezi 2500 a 10000 záblesky, jen je třeba je něčím zachytit.

Zdroj: Astronomy