Disketa s kapacitou 128 GB, aneb spojení starého s novým

Pokud ještě pamatujete staré 3,5" diskety (nebo snad dokonce 5,25" či 8" diskety), možná na ně vzpomínáte se smíšenými pocity plnými nostalgie a frustrace. To druhé zmiňuji především kvůli tomu, že nebyla výjimka, když jste si natěšeni přinesli s sebou domu dvacet disket plných .arj souborů, z nichž jedna nešla přečíst. Občas tedy zafungovalo její profouknutí, zatřesení, padesát pokusů o přečtení či jiné voodoo, ale jindy se prostě nezadařilo a my jsme měli smůlu. Kvůli tomu i kvůli nezadržitelně se snižující kapacitě, což řadu z nás donutilo raději nosit s sebou drahocenný pevný disk, se diskety postupně odebraly do křemíkového nebe (nebo pekla), stejně jako jejich nástupci v podobě spolehlivějších ZIP či SuperDrive s vyšší kapacitou.
Dr. Moddnstine se ale rozhodl, že si tuto dobu připomene, ale ne s pomocí starého hardwaru a magnetického způsobu zápisu. Šel na to jednoduše, neboť do samotné diskety umístil prostou 128GB kartu typu SD tak, aby se její konektory objevily právě ve výřezu pro hlavu, přičemž namísto ní byla mechanika vybavena čtečkou. Na první pohled jde tedy o normální disketu a normální mechaniku, která se v systému hlásí jako 3,5" mechanika A:. Pouze namísto 1,44MB máme k dispozici 128 GB, což má své kouzlo.
Takové zařízení vytvořil v rámci úprav starého desktopu IBM Aptiva z poloviny 90. let. Ten vybavil moderním hardwarem, a to konkrétně základní deskou ASUS Maximus VIII, procesorem Core i7 s vodním chladičem od Corsairu, 16 GB RAM a grafickou kartou Radeon R9 390. To je slušný výkonnostní skok od původního hardwaru založeného na procesoru Intel 486 DX/2.

Pokud vás zajímá celá úprava skříně počítače IBM Aptiva pro moderní hardware, zde se můžete podívat na fotografie z průběhu stavby. Pokud jste ale zrovna na mobilním připojení, pak vězte, že jich jsou desítky a nejsou zrovna malé.

Zdroj: Geek.com