Víkendová diskuze: Bojíte se umělé inteligence?
To jo, já s tím plně souhlasím, ale přijde mi, že v tom pojetí něco chybí. A tím je právě to, co nikdo zatím nedokáže vysvětlit - ta vlastní vůle. Člověk moc dobře ví, že třeba držet ruku nad plamenem svíčky po jednu minutu je hodně špatná věc a nemasochistický člověk něco takového opravdu nechce podstoupit. Všechno mu pak říká, že tohle udělat prostě nemá, má strach z bolesti, vlastní rozum mu říká, že je to kravina a že to ani nemá smysl atd., ale přesto se kdokoliv z nás klidně může rozhodnout, že tu ruku do plamene strčí a udrží ji tam tu minutu.
Tady se dá zase namítnout, že člověka může motivovat myšlenka, že si dokáže, že to vydrží atd. Tady se ale pak dostávám do bodu, kde nejsem schopný dál argumentovat, protože pro jakoukoliv činnost, co člověk dělá, se dá najít vnitřní motivace. Konkrétně k tomuto už dokážu říct v podstatě jen to, že to všechno dává smysl ( to zpracovávání dat ), ale něco se mi na tom nezdá, takový vnitřní pocit, že tomu něco chybí. Možná tam chybí ta znalost toho, proč ta data můžou být naprosto jakákoliv. Proč mozek zpracuje naprosto cokoliv, co přijme.
Tady se dá zase namítnout, že člověka může motivovat myšlenka, že si dokáže, že to vydrží atd. Tady se ale pak dostávám do bodu, kde nejsem schopný dál argumentovat, protože pro jakoukoliv činnost, co člověk dělá, se dá najít vnitřní motivace. Konkrétně k tomuto už dokážu říct v podstatě jen to, že to všechno dává smysl ( to zpracovávání dat ), ale něco se mi na tom nezdá, takový vnitřní pocit, že tomu něco chybí. Možná tam chybí ta znalost toho, proč ta data můžou být naprosto jakákoliv. Proč mozek zpracuje naprosto cokoliv, co přijme.
Jako první věc musím říci, že jste zde nakousli velmi zajímavé téma a v rámci diskuze narazili na mnohá další... Doufám, že to není poslední diskuze na zajímavá téma, na kterou zde narazím :)
A nebojte se prosím přečíst můj dlouhý přízpěvek, věřím, že není úplně hloupý... :) Snad :D
Chtěl bych se vyjádřit k mnoha věcem, které jste zmínili během celé diskuze, ale už jsem jich zase plno zapomněl :D Tak aspoň něco málo...
Btw neberte to prosím jako OT, snažím se dostat k jádru věci... :D
Co se týče samotné reality, vlastně nikdo neví, jaká je její podstata. Náš celý život je založen spíše na "přehlížení" této nevědomosti,než na jakékoliv jistotě. Jako takový "špek", v souvislosti s předešlým, uvedu například KVANTOVOU FYZIKU. Mimo mnoha jiných zajímavých závěrů z pokusů vyplývá, že umístění částice v prostoru lze popsat pouze pravděpodobností. S největší pravděpodobností se nachází právě tam, kde ji většinou nacházíme. Ale s určitou pravděpodobností se může na určitou chvíli nacházet kdekoliv jinde. Pozadí tohoto procesu je doposud nevysvětleno. Buď nevíme, jak a proč se částice "rozhoduje", kde se ve chvíli pozorování zrovna "umístí", nebo je prostě všude zaráz. Chci tím jen říct, že nechápeme ani základní procesy kolem nás... Ani základy stavby hmoty. To nemluvím o nás samotných, jelikož jsme o neskonalé množství řádů složitější, než jen shluk uspořádaných atomů uhlíku, tvořících diamant (který tu byl taky zmíněn :) )
Každopádně co se týče uznání AI za živou, což tu bylo zmíněno, je důležité si uvědomit, že my ještě stále ani nevíme (což vyplývá i z předchozího textu), co je hmota, natož co je život. Existují určité teorie, co je život. Přiklání se k tomu, že existují určité aspekty systémů (záměrně používám tento obecný pojem), které, pokud je systém má, lze považovat za živý. K těmto aspektům patří energetická otevřenost systému (systém musí přijímat energii, kterou spotřebovává nejen k udržení se "na živu", ale i ke zvyšování své uspořádanosti (šložitosti))), dále například schopnost se sám utvářet a měnit se, do které patří i opravování své vlastní struktury.
Živý systém reaguje na naprosto jakýkoliv podnět. Typycké je pro něj však to, že tato reakce z venku naprosto nepředvídatelná. Touto reakcí je změna vlastní struktury systému. Jaká ta reakce byla, je z určité časti dána jeho strukturou před tím podnětem. Ovšem ne z cela. A tu další část, která ovlivňuje jak systém zareaguje, těžko říct, jestli někdo někdy pochopí. Protože jelikož zatím ani nechápeme, jak funguje například výše zmíněné umístění částice v prostoru, jak můžeme pochopit rozhodování živého systému?
Velikou otázkou je, jak totiž umělou inteligenci definovat. Zajímalo by mě, jak by jste ji definovali vy. Každopádně pokud bychom měli na mysli inteligenci podobnou člověku, žádný stroj na bázi dnes známých strojů ji dle mého názoru nemůže napodobit nebo se k ní přiblížit. A to je dáno podstatou lidské inteligence a díky tomu, že člověk je živý organismus. Vemte si jen pouhé dorozumívání. Máme zde plno učících se programů nepo počítačů na komunikaci mezi strojem a člověkem. Stroj je schopen sestrojit větu, zeptat se člověka, jak se má, atd. Ale nikdy nepochopí odpověď. Stroj totiž není schopen abstraktního myšlení, a v tom je jádro problému AI. Stroj funguje na základě předprogramovaných algoritmů. Může se sice ve velmi omezené míře "učit", ale na naprosto jiné bázi, než živý systém. Jelikož se učí na základě toho, jak byl předprogramován. Dám příklad. Například 2 věty - "Pod stromečkem bylo mnoho krásně zabalených překvapení. Ježíšek mi přinesl mimo jiné i autíčko.". Stroj není schopen si tyto 2 věty spojit abstraktně dohromady ve smyslu toho, že autíčko bylo dárek k Vánocům, jelikož to vychází pouze z lidské tradice, zkušenosti a života. Nevím, jestli se mi to podařilo správně nastínit...
Jednoduše řečeno inteligenci v pravém slova smyslu je člověk schopen stvořit pouze v případě, kdyby se mu podařilo stvořit další život. Což nemusí být zdaleka nemožné. Ovšem zde podotýkám, že stvořit život (tzn. systém, který odpovídá definici živého systému) se zdaleka nerovná inteligentnímu životu, je to jen "život na začátku", několik chemických reakcí v nějaké sloučenině, která reaguje na podněty změnou své struktury. Mimochodem takové pokusy už dávno fungují, ovšem zatím se nepodařilo splnit poslední podmínku života a to jest to, že se systém vyvíjí. Zatím pouze opravuje svojí vlastní strukturu při jejím porušení při spotřebovávání energie, kterou přijíma ze světla.
Takže mým závěrem je, že umělá inteligence existovat může, ale myslím si, že ne na základě klasických strojů. Kalkulačka také dokáže operace, na které lidský mozek nestačí, ale zdaleka není inteligentní :)
Děkuji za odpověďi :)
Štěpán
A nebojte se prosím přečíst můj dlouhý přízpěvek, věřím, že není úplně hloupý... :) Snad :D
Chtěl bych se vyjádřit k mnoha věcem, které jste zmínili během celé diskuze, ale už jsem jich zase plno zapomněl :D Tak aspoň něco málo...
Btw neberte to prosím jako OT, snažím se dostat k jádru věci... :D
Co se týče samotné reality, vlastně nikdo neví, jaká je její podstata. Náš celý život je založen spíše na "přehlížení" této nevědomosti,než na jakékoliv jistotě. Jako takový "špek", v souvislosti s předešlým, uvedu například KVANTOVOU FYZIKU. Mimo mnoha jiných zajímavých závěrů z pokusů vyplývá, že umístění částice v prostoru lze popsat pouze pravděpodobností. S největší pravděpodobností se nachází právě tam, kde ji většinou nacházíme. Ale s určitou pravděpodobností se může na určitou chvíli nacházet kdekoliv jinde. Pozadí tohoto procesu je doposud nevysvětleno. Buď nevíme, jak a proč se částice "rozhoduje", kde se ve chvíli pozorování zrovna "umístí", nebo je prostě všude zaráz. Chci tím jen říct, že nechápeme ani základní procesy kolem nás... Ani základy stavby hmoty. To nemluvím o nás samotných, jelikož jsme o neskonalé množství řádů složitější, než jen shluk uspořádaných atomů uhlíku, tvořících diamant (který tu byl taky zmíněn :) )
Každopádně co se týče uznání AI za živou, což tu bylo zmíněno, je důležité si uvědomit, že my ještě stále ani nevíme (což vyplývá i z předchozího textu), co je hmota, natož co je život. Existují určité teorie, co je život. Přiklání se k tomu, že existují určité aspekty systémů (záměrně používám tento obecný pojem), které, pokud je systém má, lze považovat za živý. K těmto aspektům patří energetická otevřenost systému (systém musí přijímat energii, kterou spotřebovává nejen k udržení se "na živu", ale i ke zvyšování své uspořádanosti (šložitosti))), dále například schopnost se sám utvářet a měnit se, do které patří i opravování své vlastní struktury.
Živý systém reaguje na naprosto jakýkoliv podnět. Typycké je pro něj však to, že tato reakce z venku naprosto nepředvídatelná. Touto reakcí je změna vlastní struktury systému. Jaká ta reakce byla, je z určité časti dána jeho strukturou před tím podnětem. Ovšem ne z cela. A tu další část, která ovlivňuje jak systém zareaguje, těžko říct, jestli někdo někdy pochopí. Protože jelikož zatím ani nechápeme, jak funguje například výše zmíněné umístění částice v prostoru, jak můžeme pochopit rozhodování živého systému?
Velikou otázkou je, jak totiž umělou inteligenci definovat. Zajímalo by mě, jak by jste ji definovali vy. Každopádně pokud bychom měli na mysli inteligenci podobnou člověku, žádný stroj na bázi dnes známých strojů ji dle mého názoru nemůže napodobit nebo se k ní přiblížit. A to je dáno podstatou lidské inteligence a díky tomu, že člověk je živý organismus. Vemte si jen pouhé dorozumívání. Máme zde plno učících se programů nepo počítačů na komunikaci mezi strojem a člověkem. Stroj je schopen sestrojit větu, zeptat se člověka, jak se má, atd. Ale nikdy nepochopí odpověď. Stroj totiž není schopen abstraktního myšlení, a v tom je jádro problému AI. Stroj funguje na základě předprogramovaných algoritmů. Může se sice ve velmi omezené míře "učit", ale na naprosto jiné bázi, než živý systém. Jelikož se učí na základě toho, jak byl předprogramován. Dám příklad. Například 2 věty - "Pod stromečkem bylo mnoho krásně zabalených překvapení. Ježíšek mi přinesl mimo jiné i autíčko.". Stroj není schopen si tyto 2 věty spojit abstraktně dohromady ve smyslu toho, že autíčko bylo dárek k Vánocům, jelikož to vychází pouze z lidské tradice, zkušenosti a života. Nevím, jestli se mi to podařilo správně nastínit...
Jednoduše řečeno inteligenci v pravém slova smyslu je člověk schopen stvořit pouze v případě, kdyby se mu podařilo stvořit další život. Což nemusí být zdaleka nemožné. Ovšem zde podotýkám, že stvořit život (tzn. systém, který odpovídá definici živého systému) se zdaleka nerovná inteligentnímu životu, je to jen "život na začátku", několik chemických reakcí v nějaké sloučenině, která reaguje na podněty změnou své struktury. Mimochodem takové pokusy už dávno fungují, ovšem zatím se nepodařilo splnit poslední podmínku života a to jest to, že se systém vyvíjí. Zatím pouze opravuje svojí vlastní strukturu při jejím porušení při spotřebovávání energie, kterou přijíma ze světla.
Takže mým závěrem je, že umělá inteligence existovat může, ale myslím si, že ne na základě klasických strojů. Kalkulačka také dokáže operace, na které lidský mozek nestačí, ale zdaleka není inteligentní :)
Děkuji za odpověďi :)
Štěpán
Nebojim sa, aj tak nikdy nijaka umela inteligencia nevznikne. A keby aj , ja uz nebudem na tomto svete. :)
Ale myslim ze roboti mozu byt velmi uzitocny napr. v nejakych zachranarskych funkciach, ale nikdy nedosiahnu inteligenciu cloveka. Clovek by sa nemal hrat na Boha
Ale myslim ze roboti mozu byt velmi uzitocny napr. v nejakych zachranarskych funkciach, ale nikdy nedosiahnu inteligenciu cloveka. Clovek by sa nemal hrat na Boha
Jasně že se bojím, hlavně v středních fázích kdy dokáže natěžit daleko víc, a udělá víc jednotek.
Fakt mě štve, že se nedá v Starcraftu u map nastavit obtížnost, a musím furt jet na plno.
Fakt mě štve, že se nedá v Starcraftu u map nastavit obtížnost, a musím furt jet na plno.
Souhlasím,že je nutné definovat, co je to inteligence a co je to život. Existuje totiž řada forem života a většinu z nich nelze považovat za inteligentní, přesto jsou jednoznačně živé. Příklad jsou třeba rostliny, můžeme je považovat za inteligentní, to je otázka, z lidského hlediska těžko, nicméně takový strom je naprosto dokonalá věc-dokáže existovat z trochu minerálů, CO2 a vody-každý chemik vám řekne, že syntetizovat látky jako cukry, bílkoviny z CO2 za normální teploty a tlaku je technologicky nemožné a to v živých organismech probíhá statisíce možná miliony obdobných reakcí naráz.
Nebo takový virus, ten se ani sám nedokáže množit-nějakou dobu se biologové dohadovali zda jde vůbec o formu života, zjednodušeně řečeno je to vlastně jen kus genetického kodu, který když se dostane do buňky hostitele,tak ho vlastně napadaná buňka začne sama vyrábět. Dost podobné počítačovým virům-lze ale počítačový virus považovat za živý?
Pokud jde o možnost stvoření života na principu současných strojů byl bych velmi skeptický, jednou z podmínek života je schopnost reprodukce-současné konstrukční materiály vyžadují relativně vysoké teploty, popř, tlaky a velké množství energie.
Rozhodně by bylo nutné začít od nejnižších organismů, tzn. bakterie-tedy něco jako nanoboti ,ale jak jsem již psal život na neuhlíkové bázi je neproveditelný, alespoň na podmínkách jako je na Zemi . A pokud o tom někdo pochybuje, existuje zcela triviální odpověď, kdyby to tak nebylo, nebyli bychom tím čím jsme a co jsme.
Vrátíme-li se k původní otázce, napadá mě zda je možná inteligence u něčeho neživého -inteligentní stroj. Nicméně otázkou je zda naše definice inteligence není úzce spojena s naší vlastní existencí, přiznám se, že na to neznám odpověď ....
Od původní otázky jsem se ale dostal poněkud daleko, tedy pokusím se odpovědět nevidím důvod , proč mít strach z umělé inteligence. Nebudu mluvit o tom,že se jedná o antropocentrický pohled na věc, když se domníváme, že každá inteligence je podobná té lidské a je tedy obdobně agresivní, leda, že bychom vycházeli z předpokladu, že stvořitel přenáší své vlastnosti na svůj výtvor-to by bůh musel být pěkná svině. ..
Tedy na otázku mám strach z UI, odpovím ne-mnohem větší strach mám z inteligence, která je naprosto reálná a je bohužel velmi blízko-největším nepřítelem člověka je zase jen člověk.
Nebo takový virus, ten se ani sám nedokáže množit-nějakou dobu se biologové dohadovali zda jde vůbec o formu života, zjednodušeně řečeno je to vlastně jen kus genetického kodu, který když se dostane do buňky hostitele,tak ho vlastně napadaná buňka začne sama vyrábět. Dost podobné počítačovým virům-lze ale počítačový virus považovat za živý?
Pokud jde o možnost stvoření života na principu současných strojů byl bych velmi skeptický, jednou z podmínek života je schopnost reprodukce-současné konstrukční materiály vyžadují relativně vysoké teploty, popř, tlaky a velké množství energie.
Rozhodně by bylo nutné začít od nejnižších organismů, tzn. bakterie-tedy něco jako nanoboti ,ale jak jsem již psal život na neuhlíkové bázi je neproveditelný, alespoň na podmínkách jako je na Zemi . A pokud o tom někdo pochybuje, existuje zcela triviální odpověď, kdyby to tak nebylo, nebyli bychom tím čím jsme a co jsme.
Vrátíme-li se k původní otázce, napadá mě zda je možná inteligence u něčeho neživého -inteligentní stroj. Nicméně otázkou je zda naše definice inteligence není úzce spojena s naší vlastní existencí, přiznám se, že na to neznám odpověď ....
Od původní otázky jsem se ale dostal poněkud daleko, tedy pokusím se odpovědět nevidím důvod , proč mít strach z umělé inteligence. Nebudu mluvit o tom,že se jedná o antropocentrický pohled na věc, když se domníváme, že každá inteligence je podobná té lidské a je tedy obdobně agresivní, leda, že bychom vycházeli z předpokladu, že stvořitel přenáší své vlastnosti na svůj výtvor-to by bůh musel být pěkná svině. ..
Tedy na otázku mám strach z UI, odpovím ne-mnohem větší strach mám z inteligence, která je naprosto reálná a je bohužel velmi blízko-největším nepřítelem člověka je zase jen člověk.
AI jak si ji představuji já je program/stroj schopný se nezávisle přizpůsobovat a učit se, nedokáže se změnit od základu, jádro zůstává stejné... člověk který ztroskotá na pustém ostrově si rychle změní hodnoty a toho stejného musí byt schopen i onen stroj. Nebo častější případ... dítě se učí žít ve společnosti... Jinými slovy člověk nedokáže změnit jádro svého programu(ano říkám program, lidská osobnost je jen program běžící v mozku, což je jen neuvěřitelně složitý organický počítač, nic víc), ale to co leží mimo něj (jádro) se neustále vyvíjí. Člověk se může naučit ignorovat třeba strach z výšek, ale nikdy se nenaučí (bez chemické stimulace či jiných vnějších zásahů) nemít strach... ten je zakořeněný v jádru, které u člověka je pevnou součástí konstrukce mozku. Stejný princip jen musíme uplatnit na AI. Jinak člověk také vždy jedná předvídatelně. Jako důkaz mužu uvést to že pokud by jsme měli třeba 10 Lidí, přesněji dokonale shodných klonů. Dokonale stejná výchova a dokonale stejné prostředí zareaguje určitá část na stejný podmět stejně... to že zbytek zareagoval jinak (z toho další část zas stejně etc.) odůvodníme kvantovou fyzikou...
Základní chyba jenž se zde dopouští je myslet si že schopnost rozeznat zda je na fotce kočka nebo pes je měřítko je to/není to AI. Mi potřebujeme zrak protože jeto nás hlavní smysl, Ale potřebuje ho AI... neřekl bych... Popravdě... pokud vezmeme člověka který nikdy neviděl žádnou kočku ani psa budou mu na první pohled připadat stejní natolik že by je zařadil do stejného druhu, mi dokážeme rozpoznat jen díky tomu že je známe... Náš mozek zaznamená tvora, a automaticky v paměti hledá něco co s ním má dostatečnou schodu, mozek ví jaký mají psi čumák, kolik mají noh, že mají ocas, chlupy, jaký obvykle tvar. To vyhodnotí a pak se rozhodne čemu to je více podobný... Máme program který umí naskenovaný text psaný rukou přepsat do unicode jen pomocí podobnosti se vzorem... Tohle je úplně to stejné, s tím rozdílem že rozpoznání kočka / pes je vyšší stupeň
Dnes umíme postavit počítač s logikou, ALE když si rozebereme naši inteligenci... je složena ze dvou částí, Logika a emoce. AI máme tedy zatím jenom z půlky. Podívejme se na lidi co by se stalo kdybychom nechali pouze logickou část mysli, mozek dostane zprávu že tělo má hlad. Za normálních okolností mu pud sebezáchovy řekne „Nažer se“, ten tu však v tomto případě není, kdyby byl tak jdeme sehnat jídlo, bez něj však nebudeme dělat nic, hodí se tedy i rozdělení na Motivační část a výkonovou, která vykonává činnosti. Dokud jim nedáme možnost mít emoce, stroje sami myslet nebudou, proč by to dělali, je nelogické. V tom je i zásadní chyba myslet si že na nás stroje mohou útočit protože jsme iracionální. Pokud sami nebudou iracionální, řízeni pudy, instinkty, emocemi nebudou žít.
Co se Assimovích 3 zákonů týče, nemůžeme je přímo implementovat do jádra AI v podobě „To nesmíš udělat“ nedokázal by plně myslet, pokud by jsme udělali robota policistu, jeho program by mu znemožňoval práci. Nedokázal by se „vcítit“ do vraha a nebyl by schopen vyšetřovat, šlo by jen o stroj na sbírání důkazů, řekněte sami, když jste naštvaní představitesi občas že zabijete i někoho koho máte rádi... ve vzteku bez toho by jste nebyli schopni plnohodnotně myslet. Správně je tedy vložit ty tři zákony do toho co jim umožňuje myslet. Člověk má také Softwerové zábrany, jen jiné. Tou nejvýznamnější je pud sebezáchovy. Další jenž může rapidně změnit chování je emoce láska... Stroj potřebuje emoce k tomu aby byl schopen myslet, Tak mu je dáme... jen je přeházíme... Z toho co se stará aby jsme nesežrali svou rodinu (láska k rodičům, partnerovi, dětem, a slabší verze u sourozenců a přátel) uděláme to hlavní a za rodiče označíme nás - lidi. Necháme stroje aby nás doslova fanaticky milovali a hned za to dáme pud sebezáchovy. Tím dosáhneme toho že budou žít pro nás, nikdy neudělají nic co by nám ublížilo...
A zda se umělé inteligence bojím??? Závisí na tom jak bude mýt nastaveny emoce... ale obecně, ne nebojím
PS: Je dobrej důvod užívat AI a to ten že UI je zkrátka User interface.
Základní chyba jenž se zde dopouští je myslet si že schopnost rozeznat zda je na fotce kočka nebo pes je měřítko je to/není to AI. Mi potřebujeme zrak protože jeto nás hlavní smysl, Ale potřebuje ho AI... neřekl bych... Popravdě... pokud vezmeme člověka který nikdy neviděl žádnou kočku ani psa budou mu na první pohled připadat stejní natolik že by je zařadil do stejného druhu, mi dokážeme rozpoznat jen díky tomu že je známe... Náš mozek zaznamená tvora, a automaticky v paměti hledá něco co s ním má dostatečnou schodu, mozek ví jaký mají psi čumák, kolik mají noh, že mají ocas, chlupy, jaký obvykle tvar. To vyhodnotí a pak se rozhodne čemu to je více podobný... Máme program který umí naskenovaný text psaný rukou přepsat do unicode jen pomocí podobnosti se vzorem... Tohle je úplně to stejné, s tím rozdílem že rozpoznání kočka / pes je vyšší stupeň
Dnes umíme postavit počítač s logikou, ALE když si rozebereme naši inteligenci... je složena ze dvou částí, Logika a emoce. AI máme tedy zatím jenom z půlky. Podívejme se na lidi co by se stalo kdybychom nechali pouze logickou část mysli, mozek dostane zprávu že tělo má hlad. Za normálních okolností mu pud sebezáchovy řekne „Nažer se“, ten tu však v tomto případě není, kdyby byl tak jdeme sehnat jídlo, bez něj však nebudeme dělat nic, hodí se tedy i rozdělení na Motivační část a výkonovou, která vykonává činnosti. Dokud jim nedáme možnost mít emoce, stroje sami myslet nebudou, proč by to dělali, je nelogické. V tom je i zásadní chyba myslet si že na nás stroje mohou útočit protože jsme iracionální. Pokud sami nebudou iracionální, řízeni pudy, instinkty, emocemi nebudou žít.
Co se Assimovích 3 zákonů týče, nemůžeme je přímo implementovat do jádra AI v podobě „To nesmíš udělat“ nedokázal by plně myslet, pokud by jsme udělali robota policistu, jeho program by mu znemožňoval práci. Nedokázal by se „vcítit“ do vraha a nebyl by schopen vyšetřovat, šlo by jen o stroj na sbírání důkazů, řekněte sami, když jste naštvaní představitesi občas že zabijete i někoho koho máte rádi... ve vzteku bez toho by jste nebyli schopni plnohodnotně myslet. Správně je tedy vložit ty tři zákony do toho co jim umožňuje myslet. Člověk má také Softwerové zábrany, jen jiné. Tou nejvýznamnější je pud sebezáchovy. Další jenž může rapidně změnit chování je emoce láska... Stroj potřebuje emoce k tomu aby byl schopen myslet, Tak mu je dáme... jen je přeházíme... Z toho co se stará aby jsme nesežrali svou rodinu (láska k rodičům, partnerovi, dětem, a slabší verze u sourozenců a přátel) uděláme to hlavní a za rodiče označíme nás - lidi. Necháme stroje aby nás doslova fanaticky milovali a hned za to dáme pud sebezáchovy. Tím dosáhneme toho že budou žít pro nás, nikdy neudělají nic co by nám ublížilo...
A zda se umělé inteligence bojím??? Závisí na tom jak bude mýt nastaveny emoce... ale obecně, ne nebojím
PS: Je dobrej důvod užívat AI a to ten že UI je zkrátka User interface.
Copak lidi někdy byli na něco připravení? Na vývoj atomovek se chodili dívat a divili se, že vidí svá kosti i když přitom mají zavřené oči. Ale v dobré víře, že hledání a zkoumání má nějaké východisko v tom pokračují. Princip je stejný jako u pokusné myšky v bludišti, taky věří že najde cestu, která není slepá. Je otázka, jestli by pro lidi nebyla chyba v tom nepokračovat. Kvalitativně se Země mění, lidí je stále víc. Příroda v původním pojetí mizí (např. kácet v Amazonii se nedá zakázat) a tak člověk k přežití potřebuje nějaké řešení. Nastat může leccos. Na svá bedra člověk přebírá větší odpovědnost. Může se třeba duševně přestěhovat do virtuální reality, kde mu bude dobře a další vývoj zastaví. Zatím výzkum potřebujem, dochází nám klasické energetické zdroje. AI může kromě zničujících procesů i prospět, třeba náhradními díly tělesné schránky člověka. Materialisté nemají jistotu, zda je z bludiště východ. A ještě je divná jedna věc, proč nás při exponenciálně zrychlujícím civilizačním vývoji, který ve vesmíru v průběhu jeho dlouhé existence mohl mnohokrát na různých místech nastat, ještě nikdo zjevně nekontaktoval. Nebo lze za kontakt považovat třeba Ježíše, který tvrdil, že je z jiného světa a naše duše za jistých podmínek zachránil? Člověk má možná potíž pochopit vzkaz od milionkrát vyspělejší civilizace. Nezbývá nám než hledat, stejně totiž nejsme schopni třeba embryo pokusům zabránit. AI může jít technickou, biologickou a nejspíš i jinou cestou. Lidi se po špatných zkušenostech, jako třeba po válce chvíli radují z míru a nová generace zase řinčí zbraněma, protože se na tom dá třeba dobře vydělat. A není zisk kritérium úspěchu?
*
*
Tak za těch pár let by ještě umělá inteligence neměli tolik pokročit a být nějaká válka mezi lidma a roboty (jako třeba terminátor atd..) i když už bojoval světový šachista s umělou inteligencí a v japonsku jsi tam hrajou s umělou inteligencí, až z toho hlava boli :-D Ale tak či tak se toho právěže hodně bojím, neboť co by ještě člověk neudělal pro sebe a pro bohatsví ? :-D Hlavně aby se dožili klidu moji synové/dcery a vnoučata a aby tam nezasahovala nějaká uměla inteligence :)
ja bych se ani tak nebal samotne UI, ale spis bych se bal toho, kdo to zneuzije pro vlastni prospech a pak se mu to vymkne z kontroly. V dnesni dobe jsou vsichni, kdo maji nejakou moc strasne nemoralni a kazdej kouka jenom na vlastni dobro a na ostatni kasle. Tim sem chtel rict, ze nez zacne UI reagovat na veci sama, tak to je jeste hodne daleko, spis zalezi na tom, jak ji kdo naprogramuje...
Osobne uz ted mi AI vadi. Ano jsou to ty zminovane bezpecnostni systemy v autech ktere z nas delaji jen horsi ridice. Ano beru ze pro dost lidi to je vyhoda, protoze udrzet auto za urcitych situaci neni zadna sranda. A pri dlouhych cestach se to take neztrati. Ale melo by to jit vypnout a ne jen castecne omezit. A takovych aut je dnes malo. Rad se autem projedu na prazdne klikate silnici a vychutnavam si kazdou zatacku. S temi systemi bych ji sice projel rychleji efektivneji ale kde je ten pozitek z jizdy kdy mam vse pod kontrolou a zalezi jen na me reakci a zkusenostech? Radeji pojedu pomaleji a budu si znova a znova vychutnavat ten pocit kdy se v zatacce lehce protaci vnitrni kolo misto toho aby na me blikala kontrolka, ze uz to trochu prehanim. Priznejte si to. Zivot s AI by byl neskutecna nuda.
[QUOTE=Akuh;86764] Jinými slovy člověk nedokáže změnit jádro svého programu(ano říkám program, lidská osobnost je jen program běžící v mozku, což je jen neuvěřitelně složitý organický počítač, nic víc)... Jinak člověk také vždy jedná předvídatelně. Jako důkaz mužu uvést to že pokud by jsme měli třeba 10 Lidí, přesněji dokonale shodných klonů. Dokonale stejná výchova a dokonale stejné prostředí zareaguje určitá část na stejný podmět stejně... to že zbytek zareagoval jinak (z toho další část zas stejně etc.) odůvodníme kvantovou fyzikou... [/QUOTE]
Já bych rozhodně neřekl, že rozdílné chování u stejných lidí je dáno pouze kvantovou fyzikou. Velmi zajímavý pohled na tuto problematiku je z hledicka teorie komplexity, z hlediska uspořádanosti systému. U živých systémů totiž funguje jedna řekl bych až záhadná věc, a to je zároveň jedna z podmínek živého systému - u živých systémů je totiž CELEK VÍC, NEŽ jen SOUČET JEHO ČÁSTÍ. Toto funguje na jakékoliv rovině živých systémů. Nemusím ani chodit do částicové fyziky, jen se podívejte na několik buněk, které dohromady tvoří tkáň, která už má naprosto specifické vlastnosti. Tkáně dají dohromady orgán, který už má svoji funci. Několik orgánů dohromady už vám ve výsledku může dát organismus, který ale jen tak nevytvoříte, když si je samotné poskládáte dohromady na stole. A to nemluvím o dvou organismech, které spolu začnou spolupracovat. Například mezi 2ma lidmi se vám vytvoří tolik různých vztahů a pocitů, které na úrovni samotného člověka jsou naprosto nepozorovatelné.
Já bych rozhodně neřekl, že rozdílné chování u stejných lidí je dáno pouze kvantovou fyzikou. Velmi zajímavý pohled na tuto problematiku je z hledicka teorie komplexity, z hlediska uspořádanosti systému. U živých systémů totiž funguje jedna řekl bych až záhadná věc, a to je zároveň jedna z podmínek živého systému - u živých systémů je totiž CELEK VÍC, NEŽ jen SOUČET JEHO ČÁSTÍ. Toto funguje na jakékoliv rovině živých systémů. Nemusím ani chodit do částicové fyziky, jen se podívejte na několik buněk, které dohromady tvoří tkáň, která už má naprosto specifické vlastnosti. Tkáně dají dohromady orgán, který už má svoji funci. Několik orgánů dohromady už vám ve výsledku může dát organismus, který ale jen tak nevytvoříte, když si je samotné poskládáte dohromady na stole. A to nemluvím o dvou organismech, které spolu začnou spolupracovat. Například mezi 2ma lidmi se vám vytvoří tolik různých vztahů a pocitů, které na úrovni samotného člověka jsou naprosto nepozorovatelné.
[QUOTE=Woyta;86804]Osobne uz ted mi AI vadi. Ano jsou to ty zminovane bezpecnostni systemy v autech ktere z nas delaji jen horsi ridice. Ano beru ze pro dost lidi to je vyhoda, protoze udrzet auto za urcitych situaci neni zadna sranda. A pri dlouhych cestach se to take neztrati. Ale melo by to jit vypnout a ne jen castecne omezit. A takovych aut je dnes malo. Rad se autem projedu na prazdne klikate silnici a vychutnavam si kazdou zatacku. S temi systemi bych ji sice projel rychleji efektivneji ale kde je ten pozitek z jizdy kdy mam vse pod kontrolou a zalezi jen na me reakci a zkusenostech? Radeji pojedu pomaleji a budu si znova a znova vychutnavat ten pocit kdy se v zatacce lehce protaci vnitrni kolo misto toho aby na me blikala kontrolka, ze uz to trochu prehanim. Priznejte si to. Zivot s AI by byl neskutecna nuda.[/QUOTE]
Tak ono je to napevno zapnuty hlavne kvuli takovym ridicum jako ty ;)
Tak ono je to napevno zapnuty hlavne kvuli takovym ridicum jako ty ;)
Kvuli me ne. Ja se vyradim v Live for speed. Na silnici jezdim v klidu. Mam ale v okoli par krasnych a prehlednych okresek s nulovym provozem kde se rad projedu. Nejsem blazen abych takhle jezdil za bezneho a ohrozoval ostatni. Casem chci zkusit amaterske zavody do vrchu takze budu jak rikas blbnout na uzavrenem useku a Ai bude muset jit ven. (moje soucasne auto nema nastesti zadnou inteligenci)
Ony tyhle systemy nejsou vsemocny. Za urcitych podminek nefunguji a ridic nema predstavu co auto udela protoze za lepsich podminek ho koriguje AI. Napriklad snehova brecka jim nedela moc dobre.
Ony tyhle systemy nejsou vsemocny. Za urcitych podminek nefunguji a ridic nema predstavu co auto udela protoze za lepsich podminek ho koriguje AI. Napriklad snehova brecka jim nedela moc dobre.
Pro me osobne nepredstavuje UI hrozbu, ale prostredek, ktery mi vyrazne usnadnuje spoustu veci. Naprikad nedavno jsem potreboval matematicky popis nejakeho namereneho prubehu, standardni metody nebyly nejak zvlast uspesne a pokud teda jo, tak vystup byl sileny. Naproti tomu pouziti neuronove site, podalo skvele vysledky. Pak hledani extremu u multimodalnich funkci, je bez umele inteligence taky docela tezke, aspon teda pro me, protoze nejsem nejaky genialni matematik:-) Pro me ui nepredstavuje nejake humanoidni roboty, ale proste software ktery bezi a sam se uci, coz je velky prinos. Pomoci techto algoritmu se dnes optimalizuji napr letecke motory a vysledky jsou lepsi nez kdo kdy ziskal pomoci drive pouzivanych metod.
[QUOTE=Neregistrovaný - Štěpán;86812]Já bych rozhodně neřekl, že rozdílné chování u stejných lidí je dáno pouze kvantovou fyzikou. Velmi zajímavý pohled na tuto problematiku je z hledicka teorie komplexity, z hlediska uspořádanosti systému. U živých systémů totiž funguje jedna řekl bych až záhadná věc, a to je zároveň jedna z podmínek živého systému - u živých systémů je totiž CELEK VÍC, NEŽ jen SOUČET JEHO ČÁSTÍ. Toto funguje na jakékoliv rovině živých systémů. Nemusím ani chodit do částicové fyziky, jen se podívejte na několik buněk, které dohromady tvoří tkáň, která už má naprosto specifické vlastnosti. Tkáně dají dohromady orgán, který už má svoji funci. Několik orgánů dohromady už vám ve výsledku může dát organismus, který ale jen tak nevytvoříte, když si je samotné poskládáte dohromady na stole. A to nemluvím o dvou organismech, které spolu začnou spolupracovat. Například mezi 2ma lidmi se vám vytvoří tolik různých vztahů a pocitů, které na úrovni samotného člověka jsou naprosto nepozorovatelné.[/QUOTE]
Záhadná??? Neřekl bych... má li nepřítel dost dobrou obranu, takže ho nemůžeš porazit (v tomto případě sežrat) je logické že aby ses nažral najdeš si spojence. K něčemu podobnému docházelo na jednobuněčné úrovni. Samostatné příbuzné buňky se zkoordinovali aby přežili. Je to jasná ukázka evoluce, nic nepochopitelného... Začali spolupracovat vic a víc a postupem času přešli až k vyšším živočichům. Takže ano celek je více než součet částí. O tom nepochybuji, ale to nijak nepopírá to co jsem řekl. Pokud nevezmeme v potaz kvantovou fyziku, pokud budeme mít absolutně stejnou buňku v absolutně stejném prostředí a budeme na ni stejně působit zareaguje stejně. A to dle jejího „programu“ vyhodnotí li to jako ohrožení začne se bránit etc.
Záhadná??? Neřekl bych... má li nepřítel dost dobrou obranu, takže ho nemůžeš porazit (v tomto případě sežrat) je logické že aby ses nažral najdeš si spojence. K něčemu podobnému docházelo na jednobuněčné úrovni. Samostatné příbuzné buňky se zkoordinovali aby přežili. Je to jasná ukázka evoluce, nic nepochopitelného... Začali spolupracovat vic a víc a postupem času přešli až k vyšším živočichům. Takže ano celek je více než součet částí. O tom nepochybuji, ale to nijak nepopírá to co jsem řekl. Pokud nevezmeme v potaz kvantovou fyziku, pokud budeme mít absolutně stejnou buňku v absolutně stejném prostředí a budeme na ni stejně působit zareaguje stejně. A to dle jejího „programu“ vyhodnotí li to jako ohrožení začne se bránit etc.
UI ? slobodná vôla, ak sa chce niečo rozhodnuť musi mať potrebdne informacie-data, ak chce mať tie, musí sa učiť, vela učiť, a vediet spájať dokopy navonok nesúvisiace informacie ktore sa naučil. Učiť sa môže aj z internetu ale len aby si vybral "zdravé" informacie. Prvotný program nebude svojim programovým objemom nejak velkým, pár MB, ale informácie ktoré sa posupom času naučí používať budú mať TB a asi aj viac, to ako rýchlo mu to pôjde zaleží od výkonu sparacovávania dát, pridať ešte schopnosť meniť-zlepšovať sám seba tj samotný program a aby sa podla prvotneho zdroja nahody-chaosu-šumu rozhodol nájť si iné takéto zdroje. Aj tak to nebude na prvý šup , bude tam vela úprav-zásahov z "vonku" a vela malých úspechov pri ktorých sa dostane UI zase o niečo dalej až príde poseldý úspech a UI sa už nezastavý, iba žeby niekto vyhodil poistky :D, čo sa týka hardweru bude musiet mat velke množstno pameťových úrovní, nie ako terajšie PC, HDD>RAM>CACHE, tak asi tak
[QUOTE=Akuh;86859]Záhadná??? Neřekl bych... K něčemu podobnému docházelo na jednobuněčné úrovni. Samostatné příbuzné buňky se zkoordinovali aby přežili. Je to jasná ukázka evoluce, nic nepochopitelného... Začali spolupracovat vic a víc a postupem času přešli až k vyšším živočichům. [/QUOTE]
Možná jsem se špatně vyjádřil... Dobře, podíváme se na to z druhé strany struktury... Rozebírat strukturu atomů nebudem, vezmeme je zjednodušeně jako nejmenší částečky(což zdaleka nejsou).Z různých atomů poskládáte molekulu. Ty jsou všechny v uvozovkách stejné, například molekula vody nebo oxidu uhličitého. Těch je v neživém světě všude plno. No a z těch v určitém jejich uspořádání, kterých je ve světě také plno, najedou existuje živá struktura, která se sama upravuje, používá na to energii, kterou si bere z venku, a tuto energii také používá na zvětšování vlastní složitosti a rozmanitosti a rozmnožuje se. Skládá se z toho samého, jako celé její okolí, ale ona sama je živá a okolí ne. Takto se dostala evolucí až k nám. My se také neskládáme z ničeho jiného, než naše neživé okolí. A přesto je tam malý rozdíl, nezdá se ti?:) A tento rozdíl mi rozhodně tak logický nepříjde... Pokud tobě ano, možná by sis měl zajít pro Nobelovu cenu;)
Promiň, jen jsem si chtěl trošku rejpnout, každopádně zatím se na to nepřišlo...
Jednoduše řečeno na několika úrovních se během evoluce stalo, že skokově se posunula živá struktura o určitý kus vývoje dál a vznikl nový systém, který je více než jen součet jeho částí. A takto se to dostalo až k nám, kde těch vývojových skoků bylo opravdu mnoho. Tento počet těchto skokových změn nás přesně dělí od neživé hmoty. A nikdo neví, jak je to možné... A třeba od některých zvířat nás dělí jen jedna úroveň a to je naše mysl. Ovšem i to už je dnes předmětem debat, protože mnohá zvířata (například delfíni, kosatky nebo šimpanzi) dokáží abstraktně a logicky uvažovat, mají pocity a emoce, uvědomují si sami sebe a ostatní jako živé bytosti, které nazývají jmény, a mluví mezi sebou jazyky(byť proti našemu velmi jednoduchými). Jen se to ještě plno lidí bojí pořád uznat... Celkem by mě zajímalo, co si o tom myslí třeba Papež :D (No offence :D )
Možná jsem se špatně vyjádřil... Dobře, podíváme se na to z druhé strany struktury... Rozebírat strukturu atomů nebudem, vezmeme je zjednodušeně jako nejmenší částečky(což zdaleka nejsou).Z různých atomů poskládáte molekulu. Ty jsou všechny v uvozovkách stejné, například molekula vody nebo oxidu uhličitého. Těch je v neživém světě všude plno. No a z těch v určitém jejich uspořádání, kterých je ve světě také plno, najedou existuje živá struktura, která se sama upravuje, používá na to energii, kterou si bere z venku, a tuto energii také používá na zvětšování vlastní složitosti a rozmanitosti a rozmnožuje se. Skládá se z toho samého, jako celé její okolí, ale ona sama je živá a okolí ne. Takto se dostala evolucí až k nám. My se také neskládáme z ničeho jiného, než naše neživé okolí. A přesto je tam malý rozdíl, nezdá se ti?:) A tento rozdíl mi rozhodně tak logický nepříjde... Pokud tobě ano, možná by sis měl zajít pro Nobelovu cenu;)
Promiň, jen jsem si chtěl trošku rejpnout, každopádně zatím se na to nepřišlo...
Jednoduše řečeno na několika úrovních se během evoluce stalo, že skokově se posunula živá struktura o určitý kus vývoje dál a vznikl nový systém, který je více než jen součet jeho částí. A takto se to dostalo až k nám, kde těch vývojových skoků bylo opravdu mnoho. Tento počet těchto skokových změn nás přesně dělí od neživé hmoty. A nikdo neví, jak je to možné... A třeba od některých zvířat nás dělí jen jedna úroveň a to je naše mysl. Ovšem i to už je dnes předmětem debat, protože mnohá zvířata (například delfíni, kosatky nebo šimpanzi) dokáží abstraktně a logicky uvažovat, mají pocity a emoce, uvědomují si sami sebe a ostatní jako živé bytosti, které nazývají jmény, a mluví mezi sebou jazyky(byť proti našemu velmi jednoduchými). Jen se to ještě plno lidí bojí pořád uznat... Celkem by mě zajímalo, co si o tom myslí třeba Papež :D (No offence :D )
Na čem se tdy behem víkendové diskuse shodneme? AI bude přicházet ve formě selektivních schopnostech a jejich praktickém uplatnění na typovou formu dat. AI v podobě člověka je natolik komplexní a přizpůsobená vývojem že jí není možné řešit jediným programem či základní rozvijející se funkcí protože není možné zdrojovými daty dosáhnout stejného efektu jako při evoluci. Kromě inteligencí u člověka mluvíme o Schopnosti prožávání která je velmi podobná ostatním živočišným druhům s značně odlišnou inteligencí a schopnostmi. Schopnost řešit problémy není nutně spjatá s vnímáním a prožíváním. Člověk nebo jakýkoli živý organismus je protkán funkcemi od počátku vzniku vesmíru až po součastnost, systém jako člověk hospodaří s energií kterou není možné přesně ohnaničit jako jeho ivou formu ale prolíná se celým světem, člověk je sice hmotně samostatný celek ale vzhledm k informačřním skutečnostem je svět nerozdělen a spívá v ucelený inforační systém. vyřešit záhadu člověk anení možné nebiot inteligence člověka jeho představivost nedokáže v takových relacích uvažovat.
Myšlení člověka je dané zaběhnutými cestami stejně jako představivost. člověk je schopen vidět a řeišt jen přímé problémy nikoli se složitými kořeny. Inteligence je tak jeden ze smyslů člověka stejně jako člověk dokáže pomocí pohybové inteligence řešit chůzi., zatímco inteligencí nikoli. z otho je patrné že inteligence je jedna forma myšlení a s celkovým pojetím vesmíru nemá asolutné nadřazení. pokud člověk chce pochopit tento svět musí se podívat na základní formy života. každá elementární změna , existence má svou formu. JSou to věci které su musí zažít nikoli vysvětlit. každý takový prožitek je souborem forem. stejně jako člověk je schopen vníma dokáí i to vmnohem jednodušší fromy života co cítí atd. jaká jaká je jejich povaha života je pro člověka špatně řešitelný problém nemá se od čeho odrazit. mysl člověka je jako nádoba naplněná formami, které si člověk uvědomuje. svět je složen z forem které vznikají zanikají probíhají. člověk je nemůže měžit ale může je předpokládat. především svět jako celek pracuje s nepředstavitelnou energiií potenciálem jaká je jeho inteligence a potenciál inteligence vzhledem k enegii je neznámé. dá se usuzovat že svět je napočátku své inteligence člověk ej ejdna z forem inteligence. za další člověk nechápe co na tomto světě dělá. nerozumí souvislostem člověk není tak inteligentní jak se domnívá, potenciál člověka je limitující. proto člověk nemůže pochopit vše. děsivé je to kolik věcí člověk si neuvedomuje apřesto si je přivlastnuje jako svojí znalost. člověk je vlastně o něco málo inteligentnější zvíře. Znalosti a inteligence je jeden ze smyslů a proto tento svět se bude vyvíjet takovým směrem , který bude stále více určovat sám. člověk vzniká na chvíli a zaniká jsou zákonitosti které tento přirozený ciklus dovedou vzít zpět. člověk se stane formou života přetrvávájí večnosti a současný svět prolínat s dalšími technlogiemi. AI tedy není pro tento krok až tak nepostradatelná.
robotika jako jedna ze selektivních shopností AI je na vzestupu a dá se během několika desítek let uvažovat o jejich schopnosti pracovat ve stejných pozicích jako člověk. POkud jde o prožívání je to zatím nepopsatelná a nepochopitelná událost.
člověk jistě bude vždy chtít být s inteligencí na vrcholu ale to biologicky není možné počítače budou brzy inteligentnější a informačně mnohem lépe vybavené.
samozřejmě to změní společnost robotika a inteligentní software na serverech. uživatel jako člověk bude velmi pomalý a neschopný vzhledem k počítačové AI. ALe myslím že z počátku bude stejně určovat vývoj AI. v konečšném důsledku však nemůže konkurovat. člověk může směřovat vývoj AI pomocí intuice a v specifických zkušneostech které pro AI jsou zatím velmi špatně řešitelné.
myslím si že většíém nebezpečím než dobře navržený AI je člověk.
Myšlení člověka je dané zaběhnutými cestami stejně jako představivost. člověk je schopen vidět a řeišt jen přímé problémy nikoli se složitými kořeny. Inteligence je tak jeden ze smyslů člověka stejně jako člověk dokáže pomocí pohybové inteligence řešit chůzi., zatímco inteligencí nikoli. z otho je patrné že inteligence je jedna forma myšlení a s celkovým pojetím vesmíru nemá asolutné nadřazení. pokud člověk chce pochopit tento svět musí se podívat na základní formy života. každá elementární změna , existence má svou formu. JSou to věci které su musí zažít nikoli vysvětlit. každý takový prožitek je souborem forem. stejně jako člověk je schopen vníma dokáí i to vmnohem jednodušší fromy života co cítí atd. jaká jaká je jejich povaha života je pro člověka špatně řešitelný problém nemá se od čeho odrazit. mysl člověka je jako nádoba naplněná formami, které si člověk uvědomuje. svět je složen z forem které vznikají zanikají probíhají. člověk je nemůže měžit ale může je předpokládat. především svět jako celek pracuje s nepředstavitelnou energiií potenciálem jaká je jeho inteligence a potenciál inteligence vzhledem k enegii je neznámé. dá se usuzovat že svět je napočátku své inteligence člověk ej ejdna z forem inteligence. za další člověk nechápe co na tomto světě dělá. nerozumí souvislostem člověk není tak inteligentní jak se domnívá, potenciál člověka je limitující. proto člověk nemůže pochopit vše. děsivé je to kolik věcí člověk si neuvedomuje apřesto si je přivlastnuje jako svojí znalost. člověk je vlastně o něco málo inteligentnější zvíře. Znalosti a inteligence je jeden ze smyslů a proto tento svět se bude vyvíjet takovým směrem , který bude stále více určovat sám. člověk vzniká na chvíli a zaniká jsou zákonitosti které tento přirozený ciklus dovedou vzít zpět. člověk se stane formou života přetrvávájí večnosti a současný svět prolínat s dalšími technlogiemi. AI tedy není pro tento krok až tak nepostradatelná.
robotika jako jedna ze selektivních shopností AI je na vzestupu a dá se během několika desítek let uvažovat o jejich schopnosti pracovat ve stejných pozicích jako člověk. POkud jde o prožívání je to zatím nepopsatelná a nepochopitelná událost.
člověk jistě bude vždy chtít být s inteligencí na vrcholu ale to biologicky není možné počítače budou brzy inteligentnější a informačně mnohem lépe vybavené.
samozřejmě to změní společnost robotika a inteligentní software na serverech. uživatel jako člověk bude velmi pomalý a neschopný vzhledem k počítačové AI. ALe myslím že z počátku bude stejně určovat vývoj AI. v konečšném důsledku však nemůže konkurovat. člověk může směřovat vývoj AI pomocí intuice a v specifických zkušneostech které pro AI jsou zatím velmi špatně řešitelné.
myslím si že většíém nebezpečím než dobře navržený AI je člověk.
Perfektná téma, klobúk dole. Toto je najlepšia diskusia, akú som doteraz čítal. Účastníci majú výbornú úroveň, nerozpútala sa žiadna nezmyselná hádka (flame) a každý z príspevkov ma o niečo obohatil. Možno to bude trochu od témy, ale napadlo ma, že by nebolo na škodu pridať odkazy na zaujmavé knihy, články a ďalšie Vaše obľúbené materiály, z ktorých sa oplatí čerpať zmysluplné informácie.
Inteligentné systémy predstavujú dvojsečnú zbraň už v súčasnosti. Záleží na tom kto (ako kvalitne) ich vyvinie a pre koho (ako budú použité). A to neplatí len pre nich. V minulosti sme chyby robili, je otázne, či sme sa už dostatočne poučili.
Ak bude mať AI emócie, bude vybavená aj zlými vlastnosťami a pocitmi? Závisť, ješitnosť, malichernosť... Prípadne, ak sa bude učiť aj od ľudí, bude k nim môcť dospieť?
Čo ak si AI pri dosiahnutí určitej úrovne časom zmyslí: "Načo tu sú ľudia? Veď tu robia akúrát bordel, lepšie bude bez nich..." Je to sci-fi? Všetko je možné, nechám sa prekvapiť. Ale po prečítaní tejto diskusie zatiaľ nespavosťou kvôli AI trpieť nebudem.
Inteligentné systémy predstavujú dvojsečnú zbraň už v súčasnosti. Záleží na tom kto (ako kvalitne) ich vyvinie a pre koho (ako budú použité). A to neplatí len pre nich. V minulosti sme chyby robili, je otázne, či sme sa už dostatočne poučili.
Ak bude mať AI emócie, bude vybavená aj zlými vlastnosťami a pocitmi? Závisť, ješitnosť, malichernosť... Prípadne, ak sa bude učiť aj od ľudí, bude k nim môcť dospieť?
Čo ak si AI pri dosiahnutí určitej úrovne časom zmyslí: "Načo tu sú ľudia? Veď tu robia akúrát bordel, lepšie bude bez nich..." Je to sci-fi? Všetko je možné, nechám sa prekvapiť. Ale po prečítaní tejto diskusie zatiaľ nespavosťou kvôli AI trpieť nebudem.
Nejdříve musí nadejít doba funkčních operačních systémů, až pak doba kdy nám umělá inteligence začne pomáhat a až pak může podobný dotaz vyvstat. Kdo používá Windows tak ví, že první podmínka ještě mnoho let nebude naplněna. Ale osobně se domnívám že vážnější problém bude nespolehlivost a poruchovost. V opačném případě pak věřím tomu, že umělá inteligence se narozdíl od lidí poučí ze svých chyb.
Nejdříve musí nadejít doba funkčních operačních systémů, až pak doba, kdy nám umělá inteligence začne pomáhat a až pak může podobný dotaz vyvstat. Kdo používá Windows tak ví, že první podmínka ještě mnoho let nebude naplněna. Ale osobně se domnívám že vážnější problém bude nespolehlivost a poruchovost. V opačném případě pak věřím tomu, že umělá inteligence se narozdíl od lidí poučí ze svých chyb a že neudělá z největšího zloděje prezidenta...
[QUOTE=Neregistrovaný;87737]Nejdříve musí nadejít doba funkčních operačních systémů, až pak doba, kdy nám umělá inteligence začne pomáhat a až pak může podobný dotaz vyvstat. Kdo používá Windows tak ví, že první podmínka ještě mnoho let nebude naplněna. Ale osobně se domnívám že vážnější problém bude nespolehlivost a poruchovost. V opačném případě pak věřím tomu, že umělá inteligence se narozdíl od lidí poučí ze svých chyb a že neudělá z největšího zloděje prezidenta...[/QUOTE]
No osobně bych řekl, že jediný funkční a skvělý operační system od microsoftu už dávno byl. Neměl modrou smrt, nebyly s ním problémy, prostě špička, ale dnes již používaný jen v tom posůedním případě. MS-DOS
No osobně bych řekl, že jediný funkční a skvělý operační system od microsoftu už dávno byl. Neměl modrou smrt, nebyly s ním problémy, prostě špička, ale dnes již používaný jen v tom posůedním případě. MS-DOS
Bojim se umele inteligence, na jejimz vyvoji se podili Microsoft. Bude se jednat o system, ktery bude sledovat pohyby v siti Internet. Na zaklade sebranych dat, ktere prozenou danymi algoritmy o vas zjisti i takove informace, ktere bychom asi dobrovolne neradi poskytovali.
Takze pokud jde o me, mam obavy spojene hlavne se ztratou soukromi, kterou by AI v budoucnu mohla mit na svedomi.
Takze pokud jde o me, mam obavy spojene hlavne se ztratou soukromi, kterou by AI v budoucnu mohla mit na svedomi.
Kdo se neboji niceho, je blazen. Strach je nas vnitrni cenzor, ktery nas limituje nekdy spatne, ale nekdy dobre.
Muze nas v budoucnosti AI ohrozit? Muze. Ma cenu se tedy bat AI? Ano.
Mel by ale clovek hnan strachem podrobit tomuto celou svoji aktivitu a vse potencialne nebezpecne vyloucit ze sveho vyzkumu? Vzdyt leky pouzitelne k lecbe cloveka a nejen jej jsou take pouzitelne jako jedy, ma cenu je prestat zkoumat a vyrabet, nebo nas ma strach pouze dohnat k tomu, nezajit prilis daleko a dbat na slozeni a davkovani?
Strach, byt to zni antagonisticky, ma mit racionalni podobu, duvod, a pak je dobrym radcem, ktery muze pomoci, ale je to jako s ohnem, dobry sluha ale zly pan:)
Muze nas v budoucnosti AI ohrozit? Muze. Ma cenu se tedy bat AI? Ano.
Mel by ale clovek hnan strachem podrobit tomuto celou svoji aktivitu a vse potencialne nebezpecne vyloucit ze sveho vyzkumu? Vzdyt leky pouzitelne k lecbe cloveka a nejen jej jsou take pouzitelne jako jedy, ma cenu je prestat zkoumat a vyrabet, nebo nas ma strach pouze dohnat k tomu, nezajit prilis daleko a dbat na slozeni a davkovani?
Strach, byt to zni antagonisticky, ma mit racionalni podobu, duvod, a pak je dobrym radcem, ktery muze pomoci, ale je to jako s ohnem, dobry sluha ale zly pan:)
[QUOTE=Neregistrovaný - Štěpán;86919]Možná jsem se špatně vyjádřil... Dobře, podíváme se na to z druhé strany struktury... Rozebírat strukturu atomů nebudem, vezmeme je zjednodušeně jako nejmenší částečky(což zdaleka nejsou).Z různých atomů poskládáte molekulu. Ty jsou všechny v uvozovkách stejné, například molekula vody nebo oxidu uhličitého. Těch je v neživém světě všude plno. No a z těch v určitém jejich uspořádání, kterých je ve světě také plno, najedou existuje živá struktura, která se sama upravuje, používá na to energii, kterou si bere z venku, a tuto energii také používá na zvětšování vlastní složitosti a rozmanitosti a rozmnožuje se. Skládá se z toho samého, jako celé její okolí, ale ona sama je živá a okolí ne. Takto se dostala evolucí až k nám. My se také neskládáme z ničeho jiného, než naše neživé okolí. A přesto je tam malý rozdíl, nezdá se ti?:) A tento rozdíl mi rozhodně tak logický nepříjde... Pokud tobě ano, možná by sis měl zajít pro Nobelovu cenu;)
Promiň, jen jsem si chtěl trošku rejpnout, každopádně zatím se na to nepřišlo...
Jednoduše řečeno na několika úrovních se během evoluce stalo, že skokově se posunula živá struktura o určitý kus vývoje dál a vznikl nový systém, který je více než jen součet jeho částí. A takto se to dostalo až k nám, kde těch vývojových skoků bylo opravdu mnoho. Tento počet těchto skokových změn nás přesně dělí od neživé hmoty. A nikdo neví, jak je to možné... A třeba od některých zvířat nás dělí jen jedna úroveň a to je naše mysl. Ovšem i to už je dnes předmětem debat, protože mnohá zvířata (například delfíni, kosatky nebo šimpanzi) dokáží abstraktně a logicky uvažovat, mají pocity a emoce, uvědomují si sami sebe a ostatní jako živé bytosti, které nazývají jmény, a mluví mezi sebou jazyky(byť proti našemu velmi jednoduchými). Jen se to ještě plno lidí bojí pořád uznat... Celkem by mě zajímalo, co si o tom myslí třeba Papež :D (No offence :D )[/QUOTE]
hrozně zajímavý k zamyšlení čím toje že živé a neživé je ze stejných struktur, ale je tam navíc proudící energie který se přeměňuje v něco tedy změny jisté povahy jsou podstatou?
Promiň, jen jsem si chtěl trošku rejpnout, každopádně zatím se na to nepřišlo...
Jednoduše řečeno na několika úrovních se během evoluce stalo, že skokově se posunula živá struktura o určitý kus vývoje dál a vznikl nový systém, který je více než jen součet jeho částí. A takto se to dostalo až k nám, kde těch vývojových skoků bylo opravdu mnoho. Tento počet těchto skokových změn nás přesně dělí od neživé hmoty. A nikdo neví, jak je to možné... A třeba od některých zvířat nás dělí jen jedna úroveň a to je naše mysl. Ovšem i to už je dnes předmětem debat, protože mnohá zvířata (například delfíni, kosatky nebo šimpanzi) dokáží abstraktně a logicky uvažovat, mají pocity a emoce, uvědomují si sami sebe a ostatní jako živé bytosti, které nazývají jmény, a mluví mezi sebou jazyky(byť proti našemu velmi jednoduchými). Jen se to ještě plno lidí bojí pořád uznat... Celkem by mě zajímalo, co si o tom myslí třeba Papež :D (No offence :D )[/QUOTE]
hrozně zajímavý k zamyšlení čím toje že živé a neživé je ze stejných struktur, ale je tam navíc proudící energie který se přeměňuje v něco tedy změny jisté povahy jsou podstatou?
Abych řekl pravdu, bojím. Nemám z toho vůbec dobrý pocit.
Myslím, že kdyby lidé vyvinuli formu umělé inteligence, byla by na formě počítačů (aspoň této době), takže by teoreticky mohla být i inteligentnější než jsme my, kdo bychom ji stvořili. Z toho důvodu ji shledávám hrozbou. Mohlo by se stát, že převezme kontrolu nad námi.
Vím že je to názor jako pár minut po shlédnutí filmu o umělé inteligenci, která zničí lidstvo, ale je to můj názor.
Myslím, že kdyby lidé vyvinuli formu umělé inteligence, byla by na formě počítačů (aspoň této době), takže by teoreticky mohla být i inteligentnější než jsme my, kdo bychom ji stvořili. Z toho důvodu ji shledávám hrozbou. Mohlo by se stát, že převezme kontrolu nad námi.
Vím že je to názor jako pár minut po shlédnutí filmu o umělé inteligenci, která zničí lidstvo, ale je to můj názor.
