Fyzika ve hrách

Budoucnost

Když si shrneme vývoj fyziky ve hrách za celou historii osobních počítačů, co zjistíme? Je to jak na houpačce. Nejprve zde byly hry typu Pong, které vlastně na simulaci fyziky stavěly svoji hratelnost. Poté se ovšem začala rozvíjet grafika, která naprosto převzala vládu nad pojetím her. Tento trend trval velmi dlouho a ve své podstatě trvá lehce dodnes. Ovšem sem tam se objeví titul, který celé pojetí her zcela překope. Asi největším průkopníkem byl Half-Life 2. V době, kdy měl vyjít Doom 3, který měl být grafickými orgiemi, vsadil Valve na něco zcela jiného. Fyziku a hrátky s ní uvnitř komplexního příběhu. V podstatě dal to, co hráči chtěli již delší dobu, ale vlastně o tom nevěděli. Od té doby ovšem zažíváme opět stagnaci. Jsou zde pouze drobné hříčky, ale velké AAA tituly od fyziky dávají raději ruce pryč. Proč?
Nejspíš mě budete mít za blázna, ale odpověď je až nečekaně prostá. Vývojáři totiž chtějí vydělávat. Stejně jako každý podnikatel, je i vývojář her hnán kupředu hlavně výdělkem. Před vývojem hry si musí udělat průzkum a finanční rozvahu. Odhad výdělků. To znamená zajistit si co největší cílovou skupinu. Největší cílová skupina jsou samozřejmě lidé s základním vzděláním, maximálně středoškolským. Pokud takovým lidem předhodíte hru typu Pontifex, asi ji moc hrát nebudou. Neznají mechaniku příhradových konstrukcí. Neví, jak takovou hru hrát. To znamená, že si ji nekoupí. Proč tedy takovou hru dělat? Jedině z čistého nadšení.

Nejde ovšem jen o samotný výdělek. Vývoj hry s náročnou fyzikou je také podstatně složitější. Nejde až tolik o peníze vynaložené na vývoj, ale o čas. Právě čas strávený nad testováním, vymýšlením toho jak, proč a co kdyby, je neuvěřitelně dlouhý. Otestovat tak jeden fyzikálně založený level může trvat týden a stejně neotestujete všechno. Nebudete např. vědět, co se stane v případě, kdy nad vámi proletí v danou chvíli helikoptéra, vzduch se rozvíří a pohne bednou na zemi. Nedostane se náhodou díky tomu hráč do míst, kam by neměl mít přístup? Musejí se zkrátka nastavovat docela striktní mantinely. Přece nechcete dopadnou takto:

Jediná jistota

Jedinou jistotu, kterou tedy máme, je, že hry fyziku budou využívat podružně. Dokud totiž bude fyzika zjednodušována tak, jak je tomu dnes (z důvodu výkonu PC), tak se dalšího posunu nedočkáme. Pokud by totiž nebyla až tolik zjednodušována, tak by nedocházelo k tak absurdním situacím, jako je výbuch 3 000 barelů v CryEnginu, který trvá deset minut. Nevím jak by přesně dlouho trval v realitě, ale rozhodně to nebude deset minut. Také by se nemuselo trávit tolik času testováním daného levelu. Prostě byste věděli, že pokud spadne traverza na zem, tak s ní nepřítel nikdy nehne. Dnes tuto jistotu nikdy nemáte.

Co takový skok pomocí trpaslíka na zkrácení levelu z 10 minut na pár vteřin?


Je vidět, že ani tak dobře otestovaná hra s fyzikálně slušným enginem se neobejde bez chyb. V tomto případě se nejspíš stalo, že trpaslík se dostal příliš daleko od svého místa vzniku/počátku, a tím se extrémně snížila přesnost výpočtu fyziky. Je to téměř jisté, protože to funguje prakticky s jakýmkoli předmětem, co si donesete skrz celou Epizodu 2 až do daného místa. Klidně i krumpáč. Funguje to stejně.

Očekávání

A jaká jsou tedy očekávání? Osobně opět věřím v nástupce Half-Life. Třetí díl, co je potvrzen dle nejnovější teorie: Počet zaměstnanců Valve vydělen počtem článků na Světhardware vydaných v roce 2013 je přesně 3! To znamená, že Half-Life 3 je potvrzen.
A proč věřit v nějaký převrat právě u Half-Life 3? Možná je to dáno tím, že v tomto ohledu překvapil právě druhý díl. A možná také proto, že třetí díl je očekáván a pořád nejsou žádné informace. Valve si chce jistě vytvořit opět náskok před konkurencí. Ale možná se mýlím a za půl roku se objeví hra, co zcela převrátí myšlení o fyzice ve hrách. Nevíme o ní, protože to vědět nemáme.

Bohužel se opět nacházíme v době, kdy pouze něco očekáváme. A to už pěkně dlouhou dobu. Co si myslíte o fyzice ve hrách? Je dostatečně využívána? Nebo by ji mohli výrobci nasazovat častěji a lépe?