Komentářů: 295, score 2.3 | TV Freak: 2/0.0 | Svět mobilně: 1/1.0 | Digimanie: 1/0.0
Účast v Expertiádách: 0
Účast v Týdenních šancích: 1 (přehled)
Mám fotoaparát: –
Chci fotoaparát: –
Měl jsem fotoaparáty: –
Nejméně přínosné komentáře
Komentář z 26.5.2022 s hodnocením -4:
AMD procesory 7xxx BUDOU FUNGOVAT BEZ NAPÁJECÍHO ZDROJE !!!
Pokud má někdo pocit, že je to pitomost, tak s ním nelze, než souhlasit. Ale je to v duchu toho, jak autor o nových procesorech AMD píše. O napájecích zdrojích se totiž v AMD prezentaci na Computexu mluvilo ještě míň, než o čipových sadách, nebo o přetaktování na deskách s B650. Už minule jsem v diskuzi psal, že je dost podivné vyvozovat závěr, že na deskách s B650 nepůjdou taktovat procesory, jen na základě toho, že v prezentaci na Computexu prý AMD u té B650 neřeklo jasně, že taktovat půjdou.
A i v tomto článku je styl podobný. Velmi ostře formulované tvrzení "AMD zcela jasně nechce, aby už podrobnosti o jeho novinkách prosákly na veřejnost" není podloženo ničím. Snad jen autorovým pocitem, že by o připravovaných a zatím nevydaných výrobcích by chtěl vědět víc. Takové jednání by nepřekvapilo u malého dítěte, ale od hlavního autora významného počítačového webu bych čekal trochu víc. Třeba kvalifikovaný odhad, nebo klidně i spekulaci založenou na rozumné analýze. Dám dva příklady z článku.
Tvrzení "kdyby tu byl jen jeden čip s dvojnásobným výdejem tepla, vyšlo by to nastejno" je nesmysl jak pohledu šíření tepla, tak z pohledu výroby čipů i z čistě ekonomického.. Většinu lidí, kteří aspoň tuší, že přenos tepla závisí na tepelné vodivosti materiálu a jeho průřezu, napadne, že jeden zdroj tepla ve středu chladiče asi bude mít větší teplotu, než více rovnoměrně rozmístěných zdrojů s příslušně nižším výkonem. Ten kdo aspoň občas čte něco o výrobě polovodičů většinou ví, že čím menší čipy, tím větší výtěžnost. A že je tedy lepší velký čip rozdělit na více menších. A když se místo jedné sady velkých + jedné malých masek pro výrobu vystačí jen s tou jednou sadou menších jsou úspory docela velké. Navíc se zjednoduší i plánování objemů výroby a skladových zásob.
Tvrzení "Stále ale není zcela jasné, jak to bude s linkami PCIe." a navazující spekulace taky nepatří k nejlepším. Možnost využití PCIe 5.0 přeci není jen otázkou čipu, ale i kvality a způsobu provedení desky. A když člověk trochu zapřemýšlí, tak je strategie AMD celkem jasná. Naprostá většina běžných uživatelů má s počítači jeden SSD disk a případně grafiku. A protože většina desek má i víc než dostatečnou nabídku další konektivity (SATA,USB), nemají důvod dávat do PC další karty. A většinou nechtějí vyhazovat peníze za něco co nepotřebují. V podstatě by jim stačila deska i bez čipové sady, ale tu výrobci desek nenabízejí (snad jen až na A/X300 od Asrocku).
Výrobci základních desek tedy mají dost problém, čím přesvědčit uživatel, aby si kupovali nové a drahé desky. Ale pocit, že čím víc proužků, tím víc adidas, má (i díky mediální masáži) řada lidí. A tak jsou novinky typu PCIe 5.0, nebo DDR5 vítaným důvodem výměny železa, i když jejich reálný přínos je malý.
Vysoká přenosová rychlost PCIe 5.0 má smysl hlavně u disku. Start OS a programů a většinu běžných operací sice zásadně neovlivní, ale u občasného kopírování velkých objemů dat se hodí. U grafiky rychlost PCIe moc důležitá není, protože za normálních okolností může jen o kousek zlepšit načítání her a jejich úrovní, což uživatele většinou stejně moc netrápí. A pokud bude trochu slušně fungovat načítání komprimovaných textur z ssd přímo do grafiky, může být ten problém ještě o dost menší.
Pro běžné uživatele tedy PCIe 5.0 stačí u jednoho disku, případně i u grafiky a B650 je tedy pro ně víc než dostatečné řešení. Pak jim stačí levná deska, která zvládne dodat PCIe 5.0 jen do nejbližšího okolí procesoru, ale jeho doručení do větší vzdálenosti její "dráty" nezvládnou.
Pokud někomu PCIe linky, USB, nebo SATA dostupné na deskách s B650 nebudou stačit, tak se přidá další stejný čip a máme X670. Jenže pokud není deska dost kvalitně udělaná, nebude na ní PCIe 5.0 spolehlivě fungovat A spousta uživatelů nebude nadávat výrobci desky, ale AMD. To byl i důvod, proč AMD nakonec zakázalo v BIOSech zapnout podporu PCIe 4.0 u starých desek, ve kterých byl osazen procesor, který PCIe 4.0 zvládal.
Aby se předešlo nedorozuměním a problémům, rozděluje AMD desky na X670, kde bude zaručené jen méně náročné PCIe 4.0, které bude většině stačit, a X670E, které má výrobce povinnost udělat a otestovat tak, aby na nich PCIe 5.0 chodilo opravdu všude, kde půjde zapnout.
Pokud má někdo pocit, že je to pitomost, tak s ním nelze, než souhlasit. Ale je to v duchu toho, jak autor o nových procesorech AMD píše. O napájecích zdrojích se totiž v AMD prezentaci na Computexu mluvilo ještě míň, než o čipových sadách, nebo o přetaktování na deskách s B650. Už minule jsem v diskuzi psal, že je dost podivné vyvozovat závěr, že na deskách s B650 nepůjdou taktovat procesory, jen na základě toho, že v prezentaci na Computexu prý AMD u té B650 neřeklo jasně, že taktovat půjdou.
A i v tomto článku je styl podobný. Velmi ostře formulované tvrzení "AMD zcela jasně nechce, aby už podrobnosti o jeho novinkách prosákly na veřejnost" není podloženo ničím. Snad jen autorovým pocitem, že by o připravovaných a zatím nevydaných výrobcích by chtěl vědět víc. Takové jednání by nepřekvapilo u malého dítěte, ale od hlavního autora významného počítačového webu bych čekal trochu víc. Třeba kvalifikovaný odhad, nebo klidně i spekulaci založenou na rozumné analýze. Dám dva příklady z článku.
Tvrzení "kdyby tu byl jen jeden čip s dvojnásobným výdejem tepla, vyšlo by to nastejno" je nesmysl jak pohledu šíření tepla, tak z pohledu výroby čipů i z čistě ekonomického.. Většinu lidí, kteří aspoň tuší, že přenos tepla závisí na tepelné vodivosti materiálu a jeho průřezu, napadne, že jeden zdroj tepla ve středu chladiče asi bude mít větší teplotu, než více rovnoměrně rozmístěných zdrojů s příslušně nižším výkonem. Ten kdo aspoň občas čte něco o výrobě polovodičů většinou ví, že čím menší čipy, tím větší výtěžnost. A že je tedy lepší velký čip rozdělit na více menších. A když se místo jedné sady velkých + jedné malých masek pro výrobu vystačí jen s tou jednou sadou menších jsou úspory docela velké. Navíc se zjednoduší i plánování objemů výroby a skladových zásob.
Tvrzení "Stále ale není zcela jasné, jak to bude s linkami PCIe." a navazující spekulace taky nepatří k nejlepším. Možnost využití PCIe 5.0 přeci není jen otázkou čipu, ale i kvality a způsobu provedení desky. A když člověk trochu zapřemýšlí, tak je strategie AMD celkem jasná. Naprostá většina běžných uživatelů má s počítači jeden SSD disk a případně grafiku. A protože většina desek má i víc než dostatečnou nabídku další konektivity (SATA,USB), nemají důvod dávat do PC další karty. A většinou nechtějí vyhazovat peníze za něco co nepotřebují. V podstatě by jim stačila deska i bez čipové sady, ale tu výrobci desek nenabízejí (snad jen až na A/X300 od Asrocku).
Výrobci základních desek tedy mají dost problém, čím přesvědčit uživatel, aby si kupovali nové a drahé desky. Ale pocit, že čím víc proužků, tím víc adidas, má (i díky mediální masáži) řada lidí. A tak jsou novinky typu PCIe 5.0, nebo DDR5 vítaným důvodem výměny železa, i když jejich reálný přínos je malý.
Vysoká přenosová rychlost PCIe 5.0 má smysl hlavně u disku. Start OS a programů a většinu běžných operací sice zásadně neovlivní, ale u občasného kopírování velkých objemů dat se hodí. U grafiky rychlost PCIe moc důležitá není, protože za normálních okolností může jen o kousek zlepšit načítání her a jejich úrovní, což uživatele většinou stejně moc netrápí. A pokud bude trochu slušně fungovat načítání komprimovaných textur z ssd přímo do grafiky, může být ten problém ještě o dost menší.
Pro běžné uživatele tedy PCIe 5.0 stačí u jednoho disku, případně i u grafiky a B650 je tedy pro ně víc než dostatečné řešení. Pak jim stačí levná deska, která zvládne dodat PCIe 5.0 jen do nejbližšího okolí procesoru, ale jeho doručení do větší vzdálenosti její "dráty" nezvládnou.
Pokud někomu PCIe linky, USB, nebo SATA dostupné na deskách s B650 nebudou stačit, tak se přidá další stejný čip a máme X670. Jenže pokud není deska dost kvalitně udělaná, nebude na ní PCIe 5.0 spolehlivě fungovat A spousta uživatelů nebude nadávat výrobci desky, ale AMD. To byl i důvod, proč AMD nakonec zakázalo v BIOSech zapnout podporu PCIe 4.0 u starých desek, ve kterých byl osazen procesor, který PCIe 4.0 zvládal.
Aby se předešlo nedorozuměním a problémům, rozděluje AMD desky na X670, kde bude zaručené jen méně náročné PCIe 4.0, které bude většině stačit, a X670E, které má výrobce povinnost udělat a otestovat tak, aby na nich PCIe 5.0 chodilo opravdu všude, kde půjde zapnout.
Komentář z 7.7.2023 s hodnocením -3:
Pokud se chces bavit o dominantnim a arogantnim chovani, tak v tom je nVidia bezkonkurencni favorit, jak uz mnohokrat ukazala.
To bude ostatne jeden z duvodu, proc neuspela u vyrobcu konzoli. Ti dali prednost amd, ktere je bralo jako dlouhodobe partnery a ne jako prostredek ke generovani co nejvyssiho zisku.
To bude ostatne jeden z duvodu, proc neuspela u vyrobcu konzoli. Ti dali prednost amd, ktere je bralo jako dlouhodobe partnery a ne jako prostredek ke generovani co nejvyssiho zisku.
Komentář z 18.2.2022 s hodnocením -3:
Svet Hardware a pan Vítek, který dělá 90% příspěvků) valí spíš pestré zpravodajství, než nějaké podrobnější texty. Tak se není čemu divit, že takhle zpráva není tak podrobná, jaké má v češtině zpracování té AMD prezentace třeba no-X na diit.cz
Ale výběr informací, které pan Vítek do své zprávy dal, ukazuje, jak velkým fandou AMD je.
Nezapomene znovu zdůraznit, že když se Lisa Su srovnávala v prezentací na lednovém CESu to nejlepší z řad 5000U a 6000U, tak 6000U procesor běžel s TDP 28W a ne se snížením TDP na 15W. A pak z prezentace AMD vybere obrázek, kde se porovnává Intel i7-1185G7 s TDP 28W s Ryzenem 5800U (15W) a s 6800U s TDP sníženým na 15W.
A (asi si nevšimne a) nedá hned následující obrázek, kde je nad sloupec s výkon 6800U při 15W přidán červeně přírůstek při přepnutí na 28W. Že by nechtěl zdůrazňovat, o kolik AMD na CESu ten rozdíl nadhodnotilo? Nebo že by nechtěl ukazovat o kolik víc dostane Intel na prdel, když jedou oba procesory se stejným TDP.
Zaujalo mne i to, že nejdřív pan Vítek dá snad jediný graf z celé prezentace, který není pořádně popsán a na základě něj se snaží přesvědčit čtenáře, že AMD tím uznává chybu z CES prezentace a teď už srovnává jen řady a ne konkrétní modely.
Ten graf takhle vytržený z kontextu je bez pořádných popisků fakt dost divný. Ale možná navazuje na nějaký předchozí snímek, kde byly oba sloupečky přesněji určeny. Na diit.cz vedle tohoto snímku uveden další, na kterém je u stejně barevných sloupečků upřesnění 5000 Serie (15W) a 6000 Serie (15W). Bohužel jsem tu prezentaci nikde nenašel, tak nejsem schopen ověřit realitu. Ale možná byla ta prezentace poskytnuta jen médiím pro přípravu článků a AMD spoléhá na to, že autoři budou informace prezentovat korektně a se znalostí věci.
Ale výběr informací, které pan Vítek do své zprávy dal, ukazuje, jak velkým fandou AMD je.
Nezapomene znovu zdůraznit, že když se Lisa Su srovnávala v prezentací na lednovém CESu to nejlepší z řad 5000U a 6000U, tak 6000U procesor běžel s TDP 28W a ne se snížením TDP na 15W. A pak z prezentace AMD vybere obrázek, kde se porovnává Intel i7-1185G7 s TDP 28W s Ryzenem 5800U (15W) a s 6800U s TDP sníženým na 15W.
A (asi si nevšimne a) nedá hned následující obrázek, kde je nad sloupec s výkon 6800U při 15W přidán červeně přírůstek při přepnutí na 28W. Že by nechtěl zdůrazňovat, o kolik AMD na CESu ten rozdíl nadhodnotilo? Nebo že by nechtěl ukazovat o kolik víc dostane Intel na prdel, když jedou oba procesory se stejným TDP.
Zaujalo mne i to, že nejdřív pan Vítek dá snad jediný graf z celé prezentace, který není pořádně popsán a na základě něj se snaží přesvědčit čtenáře, že AMD tím uznává chybu z CES prezentace a teď už srovnává jen řady a ne konkrétní modely.
Ten graf takhle vytržený z kontextu je bez pořádných popisků fakt dost divný. Ale možná navazuje na nějaký předchozí snímek, kde byly oba sloupečky přesněji určeny. Na diit.cz vedle tohoto snímku uveden další, na kterém je u stejně barevných sloupečků upřesnění 5000 Serie (15W) a 6000 Serie (15W). Bohužel jsem tu prezentaci nikde nenašel, tak nejsem schopen ověřit realitu. Ale možná byla ta prezentace poskytnuta jen médiím pro přípravu článků a AMD spoléhá na to, že autoři budou informace prezentovat korektně a se znalostí věci.
Nejnovější oblíbené články
Není Li-Ion jako Li-Ion: co má společného baterka v telefonu a elektromobilu?23.10.2023: Akumulátory jsou obestřeny mnoha polopravdami a mýty. Většina lidí má za to, že...
Nejvíce přínosné komentáře
Aktuálně nejrychlejší Ryzen 5950x má turbo 4.9 a některé kusy se dají vyhnat na 5 GHz. Ale inženýrský vzorek zvládal ve hře zatěžujíc víc jader takty přes 5,5 GHz. Takže i bez zvýšení výkonu na takt (IPC) se dá čekat, že přírůstek jednojádrového výkonu (jen ze zvýšení taktů) bude větší než 10%. Pro dosažení přírůstku 15% jen zvýšením taktu z 5 GHz při čistě jednojádrovém test by musel dát nový Ryzen 5,75 GHz. Při uvažování výchozího taktu 4,9 GHz by na 15% stačilo 5,64 GHz. A těch >15% v prezentaci tedy může znamenat právě tohle.
Mám obavu, že jestli má Raptor proti 12900K opravdu přírůstek jednojádrového výkonu 20% v testu BreekBench, který je notoricky známý tím, že straní Intelu, tak to s novými Ryzeny zrovna moc vyrovnaný souboj nebude. Inženýrský vzorek Ryzenu pro běh testu v Blenderu potřeboval o 31% méně času. To byl taky trochu chyták, protože čas běhu kratší o 31% neznamená výkon vyšší o 31%, ale o 46%.
Když má nový Ryzen výkon o 46% vyšší v plné zátěži, kdy kvůli TDP omezení nemůžou jádra běžet na maximální frekvenci, tak bude nárůst výkonu v jednojádrové zátěži určitě vyšší. Navíc byl ten test v Blendru poměrně krátký a tak 12900K mohl běžet většinu času na limitu PL2 a tedy na 240W.
Je samozřejmě otázka za jakých podmínek oba dva uvažované test skutečně běžely. Pokud by ten test Raptora pouštěl nějaký diletant na nevhodné sestavě, nebo někdo od Intelu v konfiguraci se záměrně uškrcenými parametry, tak mohou být výsledky Raptora v realitě mnohem lepší. Ale mám obavu, že testy inženýrských vzorků i jejich časné úniky budou spíš pod taktovkou výrobců. A Intel nemá moc důvodů pouštět uměle zhoršené výsledky. Zatím jsou zkušenosti, že se Intel spíš snaží předvádět své procesory v co nejlepším světle. A to i za cenu podvodů typu extrémního chlazení, nebo záměrného zhoršování testovacích podmínek konkurenčního procesoru.
Tak jsem docela zvědav, jaká bude nakonec realita.
Že by se hoši přeci jen chytli za nos , když jejich největší výhradní výrobce EVGA veřejně oznámil, že se k partnerům chovají tak, že radši skončí s výrobou grafik, což byla jeho hlavní aktivita?