Hubble zachytil galaxie tvořící se ve velice mladém vesmíru

Jako obvykle zde posloužil efekt gravitační čočky, který Hubbleovu vesmírnému dalekohledu přiblížil velice vzdálené objekty, a sice formaci galaxií a hvězd, které se tvořily ve mladém vesmíru. Dle astronomů toto pozorování potvrzuje některé jejich teorie. 

 

 

Co konkrétního tak Hubble spatřil? Jedná se o více než 500 galaxií ve vesmíru, který byl starý jen 2,7 miliardy let, takže se díval asi 11 miliard let do minulosti. Právě v té době se měly tvořit vůbec první galaxie, přičemž ty pozorované mají pamatovat i pouze cca miliardu let starý vesmír. Ještě před deseti lety přitom věda neznala jedinou galaxii, která by byla tak stará. 

 

 

Hubble měl v tomto případě obvyklého spojence, a sice efekt gravitační čočky, což znamená, že nějaký hmotný objekt nacházející se mezi námi a sledovaným cílem (v tomto případě velké klubko jiných galaxií), nám tento cíl pomocí ohybu světla opticky zvětšil. Nicméně přitom jej také deformoval, a tak je pak v takovém případě třeba pozorovaný obraz rekonstruovat. To je zdlouhavá a téměř detektivní práce, ale ta nám přinesla obraz s desetinásobným rozlišením v porovnání s tím, co Hubble dokáže zachytit pouze vlastními prostředky. Díky tomu lze pozorovat i detaily namísto toho, aby se ukázala jen neurčitá šmouha. 

 

 

Ve výsledku se ukázaly stovky galaxií, jejichž světlo je zbarveno do modra a jsou oproti Mléčné dráze velice malé. Toto světlo má ale také výrazný červený posun, což zase ukazuje, že tyto galaxie se od nás velice rychle vzdalují. 

 

A jakou teorii si tímto astronomové potvrzují? Pozorovat mohli mnoho trpasličích galaxií, z nichž se jen několik ukazuje s vysokým jasem, což má potvrzovat myšlenku o hierarchickém utváření galaxií, čili postupné tvorbě velkých galaxií slučováním menších objektů. 

 

Ukazuje se také, že v těchto galaxiích se tvoří nové hvězdy 10x častěji než v naší době a tyto hvězdy by tak mohly být dlouho hledaná populace III. Dnes můžeme ve vesmíru běžně pozorovat hvězdy populace I, které jsou bohaté na kovy (2 - 3 %) a pak hvězdy populace II, jež jsou na ně chudé a obsahují jich jen asi 0,1 %. Za kovy jsou přitom v astronomii běžně označovány všechny ostatní prvky vedle vodíku a helia. V mladém vesmíru ale žádné kovy neexistovaly, takže hvězdy populace III tak logicky musí být tvořeny právě jen vodíkem a heliem, ničím jiným. Na konci jejich života, ve výbuchu supernov, se tak vytvořily i těžší prvky, které "kontaminovaly" pozdější hvězdy. 

 

Pro konečné potvrzení této teorie ale bude zapotřebí více pozorování, a to nejlépe už pomocí nového James Webb Space Telescope (JWST), který bude vyslán do vesmíru v příštím roce. 

 

Zdroj: Phys.org