Implantované čipy se časem rozpadnou a vstřebají
29.1.2016, Jan Vítek, aktualita
Tým výzkumníků vyvíjejících elektroniku vhodnou k implantaci do těl pacientů přišli s novou technologií, které může vyřešit problémy s dosavadními implantáty, jež může tělo odmítnout, nebo reagovat komplikacemi. Nové čipy se totiž po čase samy rozpadnou.
Nové čipy kryté polymerovým pláštěm tak můžeme přirovnat ke vstřebatelným stehům, ovšem s tím rozdílem, že nejde o prostá vlákna, ale o elektroniku s bezdrátovým rozhraním. Sami výzkumníci mluví o tzv. bioresorbable čipech, čili o biologicky vstřebatelné elektronice, která se obklopena tkání živého tvora může rozpadnout a beze stopy zmizet během několika dní. Nejde tedy o řešení, které by dokázalo nahradit třeba dnešní kardiostimulátory, u nichž postupný rozpad pochopitelně není žádoucí.
Čipy jsou vyrobeny z biologicky inertních materiálů, jako je křemík, který nevyvolává reakci imunitního systému. Při první praktické aplikaci byly krysám implantovány čipy měřící teplotu a tlak, díky čemuž se mohou monitorovat otoky a záněty. Nikdo samozřejmě nechce otevírat pacientovu lebku čistě pro implantování čipu, který se za pár dní rozpadne. Mohou se ale využít na závěr operace mozku a pak se bude moci lépe sledovat průběh rekonvalescence. A pak tu je i řada dalších možností využití, tedy nejen ve spojení s mozkem, ale i s dalšími orgány.
Implantované mikročipy byly vytvořeny malé a flexibilní piezorezistivní senzory, jejichž elektrický odpor se mění v závislosti na tlaku, který je na ně vyvíjen a také reagují na změny v teplotě, takže se v tomto případě daly využít právě pro měření tlaku a teploty. Senzory jsou připojeny ke křemíkové šupince s molybdenovými vodiči, jež vedou k malému vysílacímu modulu. Celý čip je pokryt křemíkem a magnéziem a vstřebatelným kopolymerem PLGA, který se již v medicíně využívá. Právě tento kopolymer chrání čip před okamžitou degradací, ale časem se sám rozpadne a pak za ním následuje zbytek.
Výzkumníci implantovali tyto čipy nejen ke krysímu mozku, ale i do jiných částí jejich těl a ve všech případech se za pár dní spořádaně rozpadly a vstřebaly. Vytvořit déle fungující čipy by přitom neměl být problém, stačí využít tlustší vrstvu kopolymeru, a tak se počítá s možností tvorby na míru dle předpokládané délky rekonvalescence pacienta. Lékaři by tak dostali daleko přesnější způsob měření teploty a tlaku na kritických místech.
Zdroj: Extremetech
Čipy jsou vyrobeny z biologicky inertních materiálů, jako je křemík, který nevyvolává reakci imunitního systému. Při první praktické aplikaci byly krysám implantovány čipy měřící teplotu a tlak, díky čemuž se mohou monitorovat otoky a záněty. Nikdo samozřejmě nechce otevírat pacientovu lebku čistě pro implantování čipu, který se za pár dní rozpadne. Mohou se ale využít na závěr operace mozku a pak se bude moci lépe sledovat průběh rekonvalescence. A pak tu je i řada dalších možností využití, tedy nejen ve spojení s mozkem, ale i s dalšími orgány.
Implantované mikročipy byly vytvořeny malé a flexibilní piezorezistivní senzory, jejichž elektrický odpor se mění v závislosti na tlaku, který je na ně vyvíjen a také reagují na změny v teplotě, takže se v tomto případě daly využít právě pro měření tlaku a teploty. Senzory jsou připojeny ke křemíkové šupince s molybdenovými vodiči, jež vedou k malému vysílacímu modulu. Celý čip je pokryt křemíkem a magnéziem a vstřebatelným kopolymerem PLGA, který se již v medicíně využívá. Právě tento kopolymer chrání čip před okamžitou degradací, ale časem se sám rozpadne a pak za ním následuje zbytek.
Výzkumníci implantovali tyto čipy nejen ke krysímu mozku, ale i do jiných částí jejich těl a ve všech případech se za pár dní spořádaně rozpadly a vstřebaly. Vytvořit déle fungující čipy by přitom neměl být problém, stačí využít tlustší vrstvu kopolymeru, a tak se počítá s možností tvorby na míru dle předpokládané délky rekonvalescence pacienta. Lékaři by tak dostali daleko přesnější způsob měření teploty a tlaku na kritických místech.
Zdroj: Extremetech
