Ještě máme taky dual myši :­) ­- docela sranda.

Proc by mel nekdo prichazet s dualnimi zvukovymi kartami? Ja dve zvukove kraty mam v PC jiz minimalne 3 roky a nemuzu si to vynachvalit.
prvni zvukovka: 5+1 vystup bedny, Line­-In TV­-tunner. Mic snimac na kytaru
druha zvukovka: sluchatka, Mic nahlavni mikrofon pro telefonovani...
naprosto idealni. Kdyz nechci rusit okoli, tak jen prepnu zvukovky a nasadim sluchatka. Skype mam nastavene, ze bere vstup ze druhe zvukovky defaultne atp.. Nic nemusim prepojovat a vse funguje jak ma...

To byl pouze Xeon Low Voltage, nikoli plnohodnotná náhrada NetBurstu.

Taky nemluvím o plnohodnotné náhradě Netburstu, ale jen o tom, že už Xeony s jinou jak Netburst architekturou byly vydány a proto je to v rozporu s tím co píšete. Ale dál je to spíš slovíčkaření.

Anti­-HT se u Intelu jmenuje Core Multiplexing.

Takže všechny nadšené reakce AMDčkářů, že Intel díky ­"anti­-HT­" půjde do kytek jsou zcestné, když tuto technologii má i sám Intel. Teď jde o to, který z výrobců bude mít lepší optimalizaci.

spis jde o rychlost propojeni jader a tedy i efektivitu deleni jednoho zavisleho threadu na dve jadra, a tam jasne vede AMD

Eh? Snad Intel, ne? To intel má sdílenou L2 cache a přímo propojené L1 cache. AMD má jen trapně propojené oba procesory přes nějakou sběrnici. Až K8L snad v této oblasti Conroe dožene.

Žádná sběrnice, crossbar přímo v procesoru. Je to Intel, kdo dosavaď ­(a oddnes s jedinou vyjímkou­) touhle komunikací dusí fsb.

I crossbar v procesoru je sběrnice :­-­)
Tady přeci nejde o to co Intel používá u Netburst. Řeč je o anti­-HT a tedy i o procesorech, které ho mají implementovaný. Tedy o Athlonech na socketu AM2 a Conroe. A tady má komunikaci mezi jádry veřešenou lépe Intel.

Jenze neni sbernice jako sbernice :­)­)­) FSB je stavena na optimalni adresaci dat na jednotlive pametove cipy a datove
bloky v nich ­(i kdyz adresaci provadi radic, data jsou po FSB zasilana v optimalnim poradi a velikosti bloku aby doslo k minimalizaci latence pri cteni a zapisu­), pro prenos mezi jadry je silne nevhodna ­(cache Athlonu XP 2,25GHz prenasi data REALNOU rychlosti ~20GB­/s o tom se fsb intelu muze jen zdat­) a je to pouze nouzove reseni, ostatne i latence crossbaru jsou na urovni cache, zatimco FSB ma latence 10x vetsi protoze pro komunikaci s RAM na kterou byla navrzena ma stejne velke cekaci doby na RAS CAS CMD takze latence FSB se normalne prekryva s latenci RAM ­(nescita­-je nezavisla na prenosu, kdyz ram ma latenci 15T na adresaci bunky, a FSB 9T je o 6 cyklu napred pred RAM, ale ne v serii, takze se nescita, rozdil 6T se resi buffery v radici­) a FSB je ve dnesnich core duo pouzivana stale, a bude pouzita stejne i u conroe, pouze v extremni rychlosti 1333MHz takze nejen u dnesniho netburstu, navic srovnavat Conroe ktery je v omezenem mnozstvi inzenyrskych vzorku s predprodukcni revizi k dispozici pro par vyvolenych
svetovych serveru s X2 ktery je masove dostupny koncovym zakaznikum uz temer rok je uplne zcestne.

Zdielanu L2 pouziva uz aj Yonah a ten je na trhu uz pol roka, ale hlavne zdielana L2 zabezbecuje predsa len vyssiu rychlost a nizsie latencie ako crossbar u AMD, staci pozret testy na nete: http:­/­/xbitlabs.com­/articles­/cpu­/display­/dualcore­-dtr­-analysis.html , v pripade ze ide o data ktore sa zmestia do cache tak su letencie 5x nizsie, a to hovorim o Yonaku, jadre ktore je na trhu, Conroe je na tom este trocha lepsie.

Sdílená cache ale snižuje výkon pro dvě single threaded aplikace. Osobně se přikláním k separátním L1 a L2 se sdílenou L3 a přímým propojením datových L1 mezi jádry.

Ano, ten PROIntelacky clanek jsem cetl ­(ony narazky na inzenyry AMD doplnene dokonce smajlikem mluvi za sebe­), je zajimave ze onen system komunikace se zhrouti pri datovych blocich vetsich nez 16kB, a pak latence stoupa nekolikanasobne, neco je zjevne spatne ­(zeby opakovani se spatnymi data­-prefetch mechanismy z minulosti Xeonu?­), a nejspis se teto ­"urychlujici vychytavky­" v L1 ve finalni verzi nedockame.
Co se tyka latence, tak to je omyl, crossbar je napojen na HT, pokud vezmeme ze pracuje na frekvenci 1GHz tak u CPU s taktem
3GHz tvori latence 3 cykly, a to je latence hodna ne L2 ale dokonce L1 Cache ­(napriklad rychlejsi nez u jadra prescot­-4T­)
A jakmile prekrocite velikost Cache, je vse zavisle na RAM, a tam ma AMD diky integrovanemu radici 4x nizsi latence ­- 63T oproti ~250T u intelu ­(nebo starych cipu AMD bez radice­)

Přepínač funguje na frekvenci jádra a není napojen na HT ­(pouze na klienta HT, kde dochází k přechodu z frekvencí­). Navíc latence přepínače není 1 CLK, ale určitě mnohem víc ­(obzvlášť v situaci, kdy druhé jádro právě okupuje interní FSB­). Sdílení dat u A64 X2 je samozřejmě mnohem pomalejší než u Conroe a to z toho důvodu, že z L1 do L1 je u Conroe přímý spoj, zatímco u X2 je nutné projít L1 ­-> L2 ­-> přepínač ­-> L2 ­-> L1. A to trvá hodně dlouho ­(čistě součtem latencí cache bez přepínače je to 3T + 12T + 12T + 3T = 30T­). U Conroe to bude něco jako L1 ­-> spoj ­-> L1.

Sedí vec, ale ludia často porovnávaju staré a nové­(K8 má už ten rôčik a conroe ešte len príde na trh­), keby intel neprišiel s niečim novým velmi by si nepomohol ­(nech žijú inovácie­).

Nemotej pojmy. Sběrnice je sběrnice, port je port a crossbar je crossbar.

Huby a switche se taky nepletou. ;­-)

jo taky mě ta matematika nějak neštimuje.

No marketing je marketing. Apropo AMD udáva max. spotrebu CPU, nie akusi priemernu.

Definice podle Intelu: ­"Thermal Design Power – Processor thermal solutions should be designed to meet this target. It is the highest expected sustainable power while running known power intensive real applications. TDP is not the maximum power that the processor can dissipate.­"

a dále

"Thermal Design Power ­(TDP­) should be used for processor thermal solution design targets. TDP is not the maximum power that the processor can dissipate. TDP is measured at maximum TCASE.­"

Jinými slovy podle nich je to maximální spotřeba při zpracování běžně dostupných programů za běžných okolností. Pokud by nějaký program spotřeboval víc, má se za to, že procesor se přehřeje a Thermal Monitor ho zpomalí, tudíž že klesne jeho spotřeba na hodnotu TDP.

podle me je to v poradku ... podle me by to mela byt jakasi typicka hodnota a ne maximalni ­(extremni­)

Protoze si muze intel vymyslet co je podle nej ta ­"typicka­" U maximalni je to jednoznacny a porovnatelny s ostatnima vyrobcema CPU

Ono v minulosti už k jistým pochybnostem došlo. Můžeme asi souhlasit s tím, že maximum se určuje z termálního viru, který v praxi asi nebude nic užitečného počítat. Užitečná aplikace má spotřebu nižší než maximum. IMHO se to ale řídí nějakým poměrem, který by v rámci architektury měl být plus mínus konstantní. A tady je problém ­- u Prescottu byl poměr TDP­/maximum mnohem nižší než u Northwoodu a dokonce se i poměr lišil u Prescottů s různým socketem. Proto je relevantnost TDP značně diskutabilní a je lepší se řídit Icc_max.

Já si teda nejsem jistej, ale podle mě ten procesor není jen z odporů, tudíž má i jalový výkon. A těch 75A x 1V je výkon zdánlivý ... S = sqrt­(P^2+Q^2+D^2­) = Uef*Ief, P je činný ­(spotřeba­), Q jalový, D deformační. Takže činný klidně dá těch 75W, zvlášť při vysokých frekvencích.

az na to ze tady fazovy posun nenastava, jde o digitalni signal ­- obdelnik ­- spinane stejnosmerne napeti, ne o sinusove stridave, takze neda, a to bez ohledu na frekvenci.

Hezká úvaha, až na malý detail. Teplo generované procesorem jsou především ohmické ztráty v CMOS hradlech v okamžiku přepnutí.

hm, napeti 0,080V !

no CPU Z ten procesor samozřejmě nezná.. btw ten člověk tam přispíva celkem často.. a tolik testů co s tím 4jádrem udělal. myslim že to neni Fake