www.svethardware.cz
>
>
>

Jaderný fyzik jako první pozoroval Hawkingovo záření unikající z černé díry

Jaderný fyzik jako první pozoroval Hawkingovo záření unikající z černé díry
, , aktualita
Nature Physics přinesl výsledky studie astrofyzika Jeffa Steinhauera z Izraelského technologického institutu. Ten vytvořil model černé díry, jež namísto světla pohlcuje zvuk a jako první mohl pozorovat spontánní únik Hawkingova záření.
K oblíbeným
reklama
Černé díry známe jako velice malé a hmotné objekty, jež dokáží pohltit vše ze svého okolí, či spíše téměř vše. Stephen Hawking v roce 1974 přinesl teorii, dle níž by černé díry neměly vcucnout absolutně vše. Díky kvantovým efektům u horizontu událostí mají některé částice unikat, což je označováno také jako vypařování černých děr. Právě Hawkingovo záření má způsobit to, že malé černé díry se poměrně rychle vypaří až nakonec zcela zmizí s výbuchem záření, a tak každá černá díra neschopná pohlcovat hmotu je odsouzena k zániku. Tolik k teorii.




profesor Steinhauer a jeho "stolní černá díra"


Jaderný fyzik Jeff Steinhauer si postavil v Technionu, Izraelském technologickém institutu, stolní model černé díry, která však pohlcuje zvuk a ne světlo. Tvoří ji velice tenký sloupec tekutiny udržovaný v prostoru laserovými paprsky, přičemž tato tekutina se ve svém omezeném prostoru pohybuje rychleji než zvuk. To znamená, že dle teorie by z ní neměly uniknout žádné zvukové vlny, až na formu Hawkingová záření. To v našem případě představuje pár zvukových vln, z nějž jedna zamíří do černé díry a druhá ven, stejně jako by měly kvantově provázané částice v případě opravdových vesmírných černých děr. V jejich případě jde ale o slabý efekt, který nemáme šanci pozorovat při sledování vesmíru, ale v laboratorních podmínkách je to zcela jiné.

Hawking uváděl, že zmíněný pár částic má být kvantově provázaný, což měl Steinhauerův experiment také potvrdit. Sledování mnoha párů zvukových vln ukázalo, že všechny měly naprosto stejnou energii, přičemž jedna byla pozitivní a druhá negativní, což připomíná právě částice hmoty a antihmoty "opravdových" černých děr.

Steinhaureův cíl je "naučit se o černých dírách vše, co můžeme", protože jde o jeden z kroků, jak zcela pochopit i gravitaci. Jeho model zvukové černé díry mu přitom trval dlouhých sedm let, v jejichž průběhu nedělal nic jiného. Svou nejnovější studii má podpořenou 4600 experimenty, které zabraly více než 14 hodin testování a měření.

Zdroj: Astronomy
reklama
Nejnovější články
Intel vypustil na trh Xeon W-3300: 10nm CPU pro pracovní stanice Intel vypustil na trh Xeon W-3300: 10nm CPU pro pracovní stanice
Intel se rozhodl, že na trh vypustí 10nm procesory Xeon W-3300, které představují to nejbližší, co má tato firma k dispozici na motivy High-End Desktopů (HEDT). Jedná se ovšem spíše o konkurenci pro Threadrippery Pro, i když stále jen s omezeným výkonem.
Dnes, aktualita, Jan Vítek
Hot Chips 33 budou o 3D pouzdření v podání AMD, Intelu a TSMC Hot Chips 33 budou o 3D pouzdření v podání AMD, Intelu a TSMC
Uprostřed srpna proběhne konference Hot Chips 33, kde bude mezi hlavní témata patřit 3D či obecně pokročilé pouzdření počítačových čipů, a to v podání prezentujících z firem TSMC, Intel a AMD. Na co se můžeme těšit? 
Dnes, aktualita, Jan Vítek
NVIDIA Ada Lovelace má nabídnout podobný skok jako Maxwell - Pascal NVIDIA Ada Lovelace má nabídnout podobný skok jako Maxwell - Pascal
Dobrá zpráva přichází od leakera zvaného Ulysses, který mluví o dalším slušném pokroku ve výkonu, který má předvést budoucí generace GeForce zvaná Ada Lovelace. Má jít totiž o podobný nárůst, jaký ukázal přechod z Maxwellu na Pascal. 
Dnes, aktualita, Jan Vítek1 komentář
Thunderbolt 5 zřejmě míří k 80 Gb/s a modulaci PAM-3 Thunderbolt 5 zřejmě míří k 80 Gb/s a modulaci PAM-3
Rozhraní Thunderbolt ve verzi 3 i 4 nabízí propustnost 40 Gb/s, čili v tomto ohledu mezigenerační pokrok nic nového nenabídl, ale právě vyvíjená verze Thunderbolt 5 by už díky PAM3 měla propustnost zdvojnásobit. 
Dnes, aktualita, Jan Vítek
Astronomové nalezli exoplanetu vzdálenou 0,1 světelného roku od své hvězdy Astronomové nalezli exoplanetu vzdálenou 0,1 světelného roku od své hvězdy
Pokud bychom měli brát naši Sluneční soustavu jako vzor, byl by systém hvězdy COCONUTS-2 velice neobvyklý. Zahrnuje totiž velkou planetu, která obíhá daleko za hranicí, již u nás považujeme za okraj soustavy. 
Dnes, aktualita, Jan Vítek