Jak se vyvíjelo hledání exoplanet? To ukazuje animovaný graf

Historie hledání exoplanet se dle tohoto grafu datuje od roku 1989, kdy byla pomocí RV měření (Radial Velocity) nalezena exoplaneta o několikanásobku hmotnosti Jupiteru. Zde se měří radiální rychlost hvězdy, a to sledováním Dopplerova jevu u světla, které k nám od ní přichází. Blízké a těžké exoplanety s takovou hvězdou totiž díky své gravitaci značně cloumají, takže těžiště pak může být nejen mimo její střed, ale i zcela mimo hvězdu samotnou.
V roce 1992 byla poprvé u pulzaru objevena planeta metodou timing variation, která slouží jako doplňková pro základní způsoby detekce exoplanet. Sleduje totiž variace třeba v tom, když planeta přechází přes tvář hvězdy a ovlivňuje její světlo, které můžeme pozorovat. Pokud tyto změny nejsou pravidelné, pak to jasně naznačuje, že jsou v systému přinejmenším dvě exoplanety, neboť ty obíhají s odlišnou periodou.

O tři roky později už byla v systému 51 Pegasi nalezena pomocí RV metody planeta o mase jednoho Jupitera a poté už začal počet exoplanet zachycených touto metodou výrazně narůstat, i když to byla jen ochutnávka toho, co mělo teprve přijít. Tranzitní metodou byla první exoplaneta objevena v roce 2002 a už o dva roky později přibyly další dvě metody označované jako Microlensing a Imaging. První využívá efektu mikročočky, který tvoří třeba další hvězda přecházející mezi námi a hvězdou v pozadí. Nejde však o vzdálenější hvězdu, ale právě o tu bližší, neboť pokud ta má u sebe exoplanetu, pak bude světlo přicházející ze vzdálenější hvězdy o něco jasnější, než kdyby tu žádná exoplaneta nebyla. Metoda Imaging se pak týká přímého pozorování, což ale funguje především v případě mladých exoplanet, které vydávají silné infračervené záření a jsou daleko od své hvězdy, takže je lze takto sledovat. Takto byl nalezen například Fomalhaut b pomocí Hubbleova dalekohledu.

No a v roce 2009 byl vypuštěn do vesmíru teleskop Kepler specializovaný pro lov exoplanet a začaly se dít věci. Objevena byla například planeta Kepler-76b, která patří mezi Horké Jupitery, a to sledováním proměn ve světle jeho hvězdy, přičemž její existence byla potvrzena i sledováním světla, které se od Kepleru-76b odrazilo. Pravý zlom ale nastal v roce 2014, kdy samotný Kepler našel 725 exoplanet a tranzitní metoda se rázem stala tou, která jich má na účtě zdaleka nejvíce. V roce 2015 Kepler objevil podobné množství exoplanet, ale v loňském roce si to patřičně vynahradil, když bylo ohlášeno 1285 nových světů.

Aktuálně NASA ohlašuje 3442 potvrzených exoplanet, z nichž 2727 bylo objeveno tranzitní metodou, pak následuje 620 měřením radiální rychlosti a 44 mají na kontě shodně efekt mikročočky a přímé sledování.

Zdroj: Space, NASA