Jak si stojí na trhu výrobci pevných disků?

Ještě než se dostaneme k samotným statistikám (reprezentovaným dvěma klíčovými grafy – ty mi dodal kolega Zdeněk Michálek), velmi stručně o změnách v oblasti pevných disků za uplynulý rok.

V posledním roce totiž došlo pravděpodobně k nejvýraznější změně v této oblasti za posledních několik let. Ano, mám na mysli nástup sběrnice Serial ATA-150, který je dnes umocněn nativní podporou na úrovni čipových sad. Jejími výhodami jsou na první pohled vyšší teoretická propustnost – což však v dnešní době prakticky nikoho příliš nezajímá (pevné disky v běžném provozu nevyužijí ani šířku pásma protokolu Ultra DMA/100, natož pak ultra DMA/133). Na druhý pohled však vidím zásadní výhodu v tloušťce kabelů – cca 8 x 1,5 mm. Výhody si jistě každý odvodí sám:

• možnost připojení a odpojení disku "za běhu" (pokud to samozřejmě podporuje zbytek software a hardware)
• podpora více disků
• výrazně lehčí montáž (zvlášť třeba u RAID polí)
• mnohem menší datové konektory a tím méně zabraného místa, které se dá využít efektivněji (SATA porty)
• podpora Native Command Queuing (aspoň proklamovaná, zatím to není žádná sláva)
• menší zmatek v počítačové skříni
• lepší proudění vzduchu

Pozn.: a samozřejmě také s rozhraním Serial ATA-150 přichází i nějaká ta nevýhoda. Nový konektor napájení si žádá použití redukcí a do budoucna také jiné konektory u zdroje napájení.

Po vítězném nástupu sběrnice Serial ATA-150 již nedošlo vcelku k žádným zásadnějším změnám. Disky jsou stále větší (díky 48-bitovému LBA adresování, se kterým se podařilo prolomit limit 136 GB, 100 GB na jednu plotnu již dnes není žádný problém) a stále rychlejší.

Další větší změny se dají očekávat až s nástupem nového standardu SAS (S-SCSI) koncem tohoto roku. Opět se jedná o sériovou podobu zavedeného standardu (SCSI Ultra320) s nevýznamně vyšším výkonem. Základní výhody stejné jako S-ATA + jedna navíc: zpětná kompatibilita s S-ATA disky. V důsledku to znamená nic méně a nic více než skutečnost, že při stavbě serveru nebudete potřebovat jako dosud dva řadiče (jeden pro „levné“ ATA disky/CD-ROM atd., druhý pro „spolehlivá“ SCSI zařízení), vše zvládne jediný S-SCSI řadič na který připojíte jak S-SCSI, tak S-ATA zařízení.

Pro mnoho lidí je ale dnes klíčová právě kapacita (soukromé video archívy a hudební sbírky zaberou stovky GB), takže podívejme se v první řadě právě na statistiky prodaných disků dle kapacity.



Pozn.: Rok 2002 vychází z reálných výsledků, pro ostatní roky jde o předpověď.

Dalším klíčovým bodem je podíl jednotlivých výrobců na trhu. Následující graf reprezentuje počty prodaných disků od jednotlivých výrobců (pozor jedná se tedy o počet kusů, nikoliv obrat). Data jsou platná pro rok 2001 – za loňský rok se bohužel nepodařilo sehnat kompletní údaje :-(.



Na první pohled jasně překvapí vysoké procento prodaných disků Maxtor a velmi nízké procentu o značky Western Digital. V našich podmínkách (kdy téměř každý obchodník prodává WD a Seagate) bych očekával opačný poměr. Jedná se však o celosvětová data, nikoliv o výsledky z České republiky (pokud někdo víte, kde jsou dostupné, rád je uvítám).

Další věcí, na kterou si dovolím upozornit, je skutečnost, že graf zahrnuje i disky IBM. "Velká Modrá" však celou divizi pevných disků odprodala společnosti Hitachi, která se tak rázem stala jedním z předních výrobců pevných disků (ne že by jich bylo zrovna mnoho). Na závěr vám ještě nabídnu „tabulku distribucí“, tedy přehled českých distributorů, kteří mají přímou distribuci od některého z výrobců pevných disků (za informace opět děkuji Zdeňkovi).