Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Jak zapojíme síť - 2. část: metalické sítě, zapojení a postupy

3.10.2005, Martin Kuchař, článek
Jak zapojíme síť - 2. část: metalické sítě, zapojení a postupy
Máme tady druhý díl seriálu o počítačových sítích. Dnes se podíváme podrobněji na metalické sítě - tedy ty, které pro svůj provoz využívají médium UTP. Budu často odkazovat na různé postupy a teoretické otázky, takže vřele doporučuji si nejdříve přečíst minulý díl. Dozvíte se praktické rady pro zapojení, ukážeme si vzorové postupy, návod na zprovoznění FTP serveru a mnoho dalšího.
Sesíťování počítačů nám přináší mnoho nesporných výhod - a sdílení dat je právě jednou z nich. Většina uživatelů si ráda zkopíruje novinky z oblasti hudby a filmu od svého kamaráda hezky z pohodlí domova bez nutnosti přenášet harddisk či vypalování DVD. K tomu můžeme využít několik možností.

Programátoři z Microsoftu na nás mysleli a proto zabudovali přímo do svého operačního systému podporu pro sdílení složek a souborů. Pokud nám ale z jakéhokoliv důvodu nepostačují vlastnosti MS sdílení, můžeme pohodlně využít například FTP.

Opět se budu obou možnostem věnovat postupně a začnu s klasickým MS sdílením. Tato možnost je velmi jednoduchá na nastavení, avšak za tu cenu, že přenosy nedosahují nikterak vysokých rychlostí a možnosti nastavení jsou také velmi omezené. Je však třeba podotknout, že pro většinu běžných uživatelů tyto funkce postačují a díky samotné integraci ve Windows je pak kopírování a vyhledávání souboru velmi snadné a tím pádem i pohodlné. Pokud tedy máme počítače propojené a správně nastavené, pak je potřeba nastavit příslušným složkám potřebné atributy. Řekněme, že máme v kořenovém adresáři disku D: složku s názvem Filmy a chceme ji nastavit, aby byla dostupná z celé sítě. Stačí tedy na tuto složku kliknout pravým tlačítkem myši a z roletky vybrat položku "Sdílení a zabezpečení".


Po kliknutí na "Sdílení a zabezpečení" se nám otevře toto okno.

V novém okně je pak potřeba pouze zaškrtnut políčko "Složka sdílená v síti" a máme vyhráno. Pokud chceme, máme ještě možnost přidat další atributy zaškrtnutím položky "Povolit uživatelům v síti měnit mé soubory". Tato možnost povolí uživatelům manipulovat s mými soubory v dané složce - čili je mohou mazat, přejmenovávat, vytvářet nové a nebo je libovolně kopírovat. Je tedy jasné že zaškrtnutí této položky je potřeba velmi dobře rozvážit.

Máme tedy nastaveny sdílené složky. V dalším síťovém počítači pak vše nalezneme po rozkliknutí "Místa v síti" (nachází se na ploše) -> Celá síť -> Síť Microsoft Windows -> Skupina. Zde uvidíme všechny dostupné síťové počítače a k jejich sdíleným složkám pak přistupujeme stejně, jako by byly přímo v našem počítači. Někdy se ale může stát, že v "Místech v síti" potřebný počítač nenalezneme. Pak je potřeba zapnout "Hledání" a zvolit možnost "Počítač v síti". Po vyplnění správné IP adresy a potvrzení enterem určitě hledaný stroj naleznete. Dále je už postup zcela stejný.

Druhou možností, jak pohodlně sdílet data, je použití FTP serveru a FTP klienta. Tato varianta je o něco složitější na prvotní nastavení, avšak pokud se tímto prokousáme, získáme velmi silný nástroj. Nejpodstatnější výhodou je možnost vytvářet uživatelské účty a přidělovat jim různé parametry. V praxi to vypadá tak, že pro kamaráda od vedle vytvoříme účet s plnými právy, kdy může přistupovat kamkoliv a provádět tam, co se mu zlíbí, zatímco pro souseda z vedlejšího vchodu vytvoříme účet pouze pro stahování věcí ze složky Filmy. Další výhodou je možnost omezit datové toky - můžeme nastavit limit pro stahování na 512KBps pro každého uživatele čímž zajistíme, že každý bude moct stahovat svou rychlostí bez obav, že někdo využije celou šířku pásma. Mezi další klady bych také zařadil "Black list" (černý seznam) do kterého můžeme vkládat IP adresy z nichž bude provoz na serveru okamžitě zamítnut - v praxi se to hodí, pokud máme v síti člověka, který neustále kopíruje soubory a zatěžuje síť nesmyslnými daty a nebo ho prostě na našem serveru nechceme.

Hned z počátku jsem se zmínil, že potřebujeme server a klienta. Je tedy jasné, že na počítači, ze kterého se bude stahovat bude server a ten, kdo bude data přijímat, bude potřebovat klienta. Nejdříve si ukážeme, jak nastavit samotný server - pro tyto účely vám doporučím freewarový server, který je velmi jednoduchý na obsluhu. Jmenuje se Cerberus a je ke stažení například zde. Po snadné instalaci a prvotním spuštění se okamžitě přepnete do průvodce, který vás provede prvotním nastavením.


Hlavní okno průvodce - vyberte druhou možnost.

Tento průvodce nám pomůže vytvořit prvotní uživatelský účet a nastavit v něm hlavní výchozí adresář. Pokud chceme, tak si můžeme okamžitě vytvořit anonymous účet, pro který není potřeba vyplňovat žádné heslo při přihlašování. Výchozí adresář je primárně nastaven na C:ftproot, což si asi každý okamžitě změní.


Nastavování prvního účtu.

Jakmile projdeme celého průvodce, dostaneme se do hlavního okna programu. Zde je pro nás především důležité jedno tlačítko - je úplně nahoře a vidíte na něm osobu. Jistě vás už napadlo, že se jedná o nastavení uživatelských účtů, což je pro nás v tuto chvíli to nejpodstatnější - klikněte tedy na něj.


Na toto tlačítko klikněte. (Pro zvětšení klikněte na obrázek)

Ihned vyskočí další okno, kde v horní části vidíte seznam vytvořených účtů (na obrázku níže je vytvořen účet SHW). Po označení vybraného účtu vidíte na pravé straně zadané heslo nebo informaci o tom, že účet je volně přístupný pro anonymního uživatele (tzn. kohokoliv).


Zde si nastavujeme uživatelské účty. (Pro zvětšení klikněte na obrázek)

Na obrázku vidíte, že je vytvořen účet SHW, je bez hesla a jsou přes něj dostupné složky D, Filmy, mp3 a Games. Další si lze bez problémů přidat klepnutím na tlačítko. Práva pro složky nastavujeme v pravém spodním okně - z obrázku je vidět, že ve složce Filmy je povoleno stahování, nahrávání a vytváření adresářů. Obsluha je opravdu velmi snadná a po malé chvíli ji bez problémů zvládne určitě každý. Jakmile jsme se svým dílem hotoví, potvrdíme tlačítkem Close a od této chvíle mohou uživatelé přistupovat na náš FTP server a stahovat soubory podle toho, jak jsme si vše nastavili.

Server máme tedy v provozu. Pokud na něj někdo bude chtít přistupovat, musí použít FTP klienta. Tím může být i klasický Internet Explorer, Mozilla Firefox, Opera atd. Ty ale svými možnostmi nedokáží dosáhnout kvalit klasického FTP klienta. Pokud však nemáte zájem stahovat žádný zvláštní program a myslíte si, že vám klasické browsery postačí, pak k serveru přistupujete následovně - do adresy zadáte ftp://IP_serveru (například ftp://192.168.1.4) a po potvrzení enterem vidíte adresářovou strukturu tak, jak byla nastavena na serveru. Doporučuji však si pořádného klienta stáhnout. Jeden z těch kvalitních a zdarma je například FileZilla . Jeho obsluha je velmi snadná a kromě klasických funkcí, jako je stahování a nahrávání, získáte i velmi kvalitní přehled o aktuálních rychlostech přenosu, zbývající době kopírování apod.


Takto vypadá program FileZilla. (Pro zvětšení klikněte na obrázek)

V tomto programu stačí pro připojení vyplnit horní tři volné políčka - první je adresa serveru, druhé uživatelské jméno a poslední je heslo. Čtvrté pole je pro změnu portu, avšak ta je pro FTP přenos standardně nastavena na 21 a pokud ji nezměníte na serveru, nebude ji třeba měnit ani zde. Pokud se úspěšně připojíte, tak stačí pouze zvolené soubory ze serveru jednoduchým tažením přetáhnout do složek na svém lokálním počítači. Přenos začne probíhat prakticky okamžitě a jeho průběh uvidíte ve spodní části.

Už tedy znáte obě nejčastěji používané možnosti. Je jen na vás pro kterou se nakonec rozhodnete, neboť obě mají jisté výhody a samozřejmě i nevýhody. Abych vám to ještě trochu usnadnil, tak níže naleznete seznam nejčastějších výhod a nevýhod obou možností.


MS Sdílení

Klady
  • Jednodušší nastavení
  • Snadná obsluha
  • Šifrované heslo (obtížné nebo nemožné odposlouchání)
Zápory
  • Pomalejší přenosy
  • Menší možnosti nastavení


FTP

Klady
  • Rychlejší (efektivnější) přenosy
  • Větší možnosti nastavení
  • Jednodušší definování uživatelských účtů
Zápory
  • Obtížnější prvotní nastavení
  • Nutnost použít zvláštní programy
  • Přenos hesla po síti v otevřené podobě (nebezpečí odposlouchání)