Jaký počítač vzít na to video?
28.3.2001, Emil Pavelka, zpráva
Na začátku je třeba říci, že se dnes není čeho obávat. Nutností není vysoký nadstandard. A dále ke střihovým a zachytávacím kartám bývá popsána minimální a doporučená konfigurace a někdy i HCL (hardware compatibility list). Z čehož - alespoň ve svých začátcích - můžeme vycházet. Pro doplnění můžeme také nahlédnout do požadavků střihového softwaru.
Na začátku je třeba říci, že se dnes není čeho obávat. Nutností není vysoký nadstandard.
No, takže ke střihovým a zachytávacím kartám bývá popsána minimální a doporučená konfigurace a někdy i HCL (hardware compatibility list). To jsou tedy první záchytné body. K dalším se dostanete u střihového software. Těchto záchytných bodů byste se měli držet, a ty, které se dotýkají výkonu, považovat za potřebné minimum. Obecně se dá jednoduše říci, že čím větší objem videa a čím více zásahů do něj, tím silnější stroj budete potřebovat. Také záleží na tom, jestli používáte hardwarové, nebo softwarové kodeky (dáno kartou) a kolik máte času.
Pokud na určitém počítači rozjedeme ve stejném nastavení (funkce, filtry, možnosti, efekty) program, pomocí nějž chceme manipulovat s videem, pak zvýšením výkonu tohoto počítače nedosáhneme žádného posuvu v kvalitě. Jiná věc je ovšem to, jak příjemná práce to pro nás bude, a také jaké jsou naše představy o časové náročnosti naší práce. Takže je jasné, že se silnějším strojem si nepohoršíme. 128 MB paměti už dnes není nic převratného ani nedostupného, takže je lze doporučit hned do startu. Zvláště dobře věnovat bychom se měli výběru pevného disku. Je vhodné mít disky dva. Jeden systémový a druhý pro video. Disk pro video by měl mít dostatečnou kapacitu (pro solidní práci alespoň 10 GB, což dnes není problém) a také by měl být schopen zápisu při větším konstantním datovém toku, než jaký mají námi plánovaná videodata. Dnes už jsou pěkné 7200 otáčkové IDE disky cenově přijatelné a nabídkou svých parametrů pro nás představují potenciální možnost příjemné práce. U disků i CD bychom také měli povolit DMA (direct memory access-u ATA66 tato volba nebývá, neboť je automatická). Nezapomínáme na defragmentaci. Zní to jako maličkost, ale je to velmi významná věc (ti, kdo používají vyhrazený disk pro video, jej mohou vždy před započetím práce na novém projektu zformátovat, což je výrazně rychlejší než defragmentace). Výkon disku do značné míry ovlivňuje výkon celého systému, takže ten, kdo s videem pracuje častěji, jistě ocení diskové pole RAID (i IDE -Abit, Promise, Iwill) O diskových polích jsme psali zde. Ten kdo si myslí, že výkon disku je důležitý jen při zachytávání videa (kde je kritický) si může zkusit překopírovat čtyřgigový soubor na svém disku. Jak to bude dlouho trvat (představuje to něco přes 18 minut videa ve formáti DV).
Preferujeme vyšší frekvenci sběrnice. Rozdíl mezi 133 MHz a 66 MHz je například při převodu mezi formáty dost znát. Dnes už je dokonce možno uvažovat i o DDR SDRAM.
U samotné zvukové karty nás bude zajímat hlavně odstup signálu od šumu, který by se měl pohybovat kolem 90 dB a měla aby být PCI, umístěná v jiném než sousedícím slotu s AGP (kvůli sdílení přerušení). Někdy je u ní nutné zrušit emulaci ISA pro DOSovské hry.
Při střihu je vhodné mít kvalitní, alespoň sedmnáctipalcový monitor. Není to sice technická nutnost, ale usnadní nám to (a zpříjemní) práci.
Jaké jsou tedy minimální nároky pro některé činnosti? Celeron 400 se pohybuje na spodní hranici pro zachytávání analogového videa z YUV zdroje a překódování pomocí HUFFYUV kodeku v reálném čase. Pokud budeme chtít v reálném čase zachytávat YUV a kódovat do MPEG4, pak se naše minimum posouvá na PIII600. S PIII800 by potom měla začínat příjemná práce.
Důležitou vlastností sestavy pro střih videa, je také její stabilita (lepší je stabilní slabší stroj, než nestabilní dělo). Ke stavbě takového stroje asi nepoužijete základní desku s čipovou sadou, která se objevila na trhu minulý měsíc, pokud byste si ji neměli možnost předem dobře otestovat. Saháme po osvědčených komponentách. Značková paměť a kvalitní zdroj, grafická karta i zvuková karta (jen čip nestačí-výrazné slovo tu mají pasivní součástky) by měly být dobře provedeny. Skříň by měla být prostornější, aby umožňovala dobré chlazení.
Solidní dodavatelé střihových karet vám vhodnou sestavu doporučí, nebo přímo dodají s vámi vybranou kartou.
S Intelovskými čipsety bývá práce jednodušší. U VIA a ALi čipsetů nezapomeňte nainstalovat ovladače pro AGP.
Nemáte zachyceno audio, i když při zachycování jste je slyšeli? Je fyzické propojení v pořádku? Zkontrolujte si při zapnuté aplikaci pro zachytávání (některé si nastavení pamatují a při zapnutí je mění), nastavení hlasitosti v mixeru Windows. U některých karet s TV tunerem, pomůže přepnout mezi zdroji signálu tam a zpět (Composite->TV->Composite).
Máte posunuté audio oproti videu? Zkuste nastavit audio na PCM, master stream na none, případně mírně snížit počet zachytávaných snímků za sekundu (maximálně o desetiny snímků za sekundu), máte nainstalováno poslední DirectX? Nepomohlo? Používáte Fraunhofer-IIS MPEG Audio Layer-3 kodek? Ten používá špatné časování, s nímž se umí vyrovnat VirtualDub (Options/Preferences-karta AVI). Používáte softwérovou kompresi videa? Snižte rozlišení videa, jestli se to spraví nestíhá počítač.
Pokud software vaší IEEE1394 karty nepodporuje funkci ScanTape, tedy přenesení videa na PC do více souborů podle časového kódu, může se vám hodit freewarový Scenalyzer, který zvládá i optickou detekci scén.
Na některé samotné karty, se konkrétně podíváme v následujících (již praktických :-) dílech.
No, takže ke střihovým a zachytávacím kartám bývá popsána minimální a doporučená konfigurace a někdy i HCL (hardware compatibility list). To jsou tedy první záchytné body. K dalším se dostanete u střihového software. Těchto záchytných bodů byste se měli držet, a ty, které se dotýkají výkonu, považovat za potřebné minimum. Obecně se dá jednoduše říci, že čím větší objem videa a čím více zásahů do něj, tím silnější stroj budete potřebovat. Také záleží na tom, jestli používáte hardwarové, nebo softwarové kodeky (dáno kartou) a kolik máte času.Pokud na určitém počítači rozjedeme ve stejném nastavení (funkce, filtry, možnosti, efekty) program, pomocí nějž chceme manipulovat s videem, pak zvýšením výkonu tohoto počítače nedosáhneme žádného posuvu v kvalitě. Jiná věc je ovšem to, jak příjemná práce to pro nás bude, a také jaké jsou naše představy o časové náročnosti naší práce. Takže je jasné, že se silnějším strojem si nepohoršíme. 128 MB paměti už dnes není nic převratného ani nedostupného, takže je lze doporučit hned do startu. Zvláště dobře věnovat bychom se měli výběru pevného disku. Je vhodné mít disky dva. Jeden systémový a druhý pro video. Disk pro video by měl mít dostatečnou kapacitu (pro solidní práci alespoň 10 GB, což dnes není problém) a také by měl být schopen zápisu při větším konstantním datovém toku, než jaký mají námi plánovaná videodata. Dnes už jsou pěkné 7200 otáčkové IDE disky cenově přijatelné a nabídkou svých parametrů pro nás představují potenciální možnost příjemné práce. U disků i CD bychom také měli povolit DMA (direct memory access-u ATA66 tato volba nebývá, neboť je automatická). Nezapomínáme na defragmentaci. Zní to jako maličkost, ale je to velmi významná věc (ti, kdo používají vyhrazený disk pro video, jej mohou vždy před započetím práce na novém projektu zformátovat, což je výrazně rychlejší než defragmentace). Výkon disku do značné míry ovlivňuje výkon celého systému, takže ten, kdo s videem pracuje častěji, jistě ocení diskové pole RAID (i IDE -Abit, Promise, Iwill) O diskových polích jsme psali zde. Ten kdo si myslí, že výkon disku je důležitý jen při zachytávání videa (kde je kritický) si může zkusit překopírovat čtyřgigový soubor na svém disku. Jak to bude dlouho trvat (představuje to něco přes 18 minut videa ve formáti DV).
Preferujeme vyšší frekvenci sběrnice. Rozdíl mezi 133 MHz a 66 MHz je například při převodu mezi formáty dost znát. Dnes už je dokonce možno uvažovat i o DDR SDRAM.
U samotné zvukové karty nás bude zajímat hlavně odstup signálu od šumu, který by se měl pohybovat kolem 90 dB a měla aby být PCI, umístěná v jiném než sousedícím slotu s AGP (kvůli sdílení přerušení). Někdy je u ní nutné zrušit emulaci ISA pro DOSovské hry.
Při střihu je vhodné mít kvalitní, alespoň sedmnáctipalcový monitor. Není to sice technická nutnost, ale usnadní nám to (a zpříjemní) práci.
Jaké jsou tedy minimální nároky pro některé činnosti? Celeron 400 se pohybuje na spodní hranici pro zachytávání analogového videa z YUV zdroje a překódování pomocí HUFFYUV kodeku v reálném čase. Pokud budeme chtít v reálném čase zachytávat YUV a kódovat do MPEG4, pak se naše minimum posouvá na PIII600. S PIII800 by potom měla začínat příjemná práce.
Důležitou vlastností sestavy pro střih videa, je také její stabilita (lepší je stabilní slabší stroj, než nestabilní dělo). Ke stavbě takového stroje asi nepoužijete základní desku s čipovou sadou, která se objevila na trhu minulý měsíc, pokud byste si ji neměli možnost předem dobře otestovat. Saháme po osvědčených komponentách. Značková paměť a kvalitní zdroj, grafická karta i zvuková karta (jen čip nestačí-výrazné slovo tu mají pasivní součástky) by měly být dobře provedeny. Skříň by měla být prostornější, aby umožňovala dobré chlazení.
Solidní dodavatelé střihových karet vám vhodnou sestavu doporučí, nebo přímo dodají s vámi vybranou kartou.
S Intelovskými čipsety bývá práce jednodušší. U VIA a ALi čipsetů nezapomeňte nainstalovat ovladače pro AGP.
Nemáte zachyceno audio, i když při zachycování jste je slyšeli? Je fyzické propojení v pořádku? Zkontrolujte si při zapnuté aplikaci pro zachytávání (některé si nastavení pamatují a při zapnutí je mění), nastavení hlasitosti v mixeru Windows. U některých karet s TV tunerem, pomůže přepnout mezi zdroji signálu tam a zpět (Composite->TV->Composite).
Máte posunuté audio oproti videu? Zkuste nastavit audio na PCM, master stream na none, případně mírně snížit počet zachytávaných snímků za sekundu (maximálně o desetiny snímků za sekundu), máte nainstalováno poslední DirectX? Nepomohlo? Používáte Fraunhofer-IIS MPEG Audio Layer-3 kodek? Ten používá špatné časování, s nímž se umí vyrovnat VirtualDub (Options/Preferences-karta AVI). Používáte softwérovou kompresi videa? Snižte rozlišení videa, jestli se to spraví nestíhá počítač.
Pokud software vaší IEEE1394 karty nepodporuje funkci ScanTape, tedy přenesení videa na PC do více souborů podle časového kódu, může se vám hodit freewarový Scenalyzer, který zvládá i optickou detekci scén.
Na některé samotné karty, se konkrétně podíváme v následujících (již praktických :-) dílech.
