Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Koncept HTPC: co je dobré vědět

9.10.2006, Pavel Kovač, Jan Vítek, článek
Koncept HTPC: co je dobré vědět
Dnes se podíváme na problematiku HTPC a rozebereme si aktuální HTPC skříně. Na ně se mrkneme z hlediska chlazení, funkčnosti a ostatních aspektů, aby mohli vyniknout favorité pro stavbu domácího kina. Také si probereme jednotlivé komponenty.
Samotné dálkové ovládání by však nestačilo, protože počítač bude jistě připojen k internetu a je tedy dobré mít po ruce i klávesnici a myš. Opět zde ale narážíme na onen problém ergonomie. Sedíme v křesle a myš s klávesnicí zkrátka nemáme kam dát. Minimalizujeme tedy počet periférií na dvě. Prvním je nezbytné dálkové ovládání a druhé je bezdrátová klávesnice s trackballem nebo touchpadem. Opět je dobré myslet na velikost klávesnice. Zde lze téměř zbytečný numpad zcela vypustit, a tím ušetřit drahocenné místo. Celkem povedená koncepce (klávesnice patří k barebone FIC Spectra) je na následujícím obrázku.



Všimněte si rozložení ovládacích prvků (trackball a dvě tlačítka pro něj určená - levé a pravé tlačítko myši). Dobrá je také ergonomie (vykrojení na dlaň a zápěstí). Klávesnice by měla být také lehká, aby po chvilce držení nebolely ruce. V klávesnicích pro HTPC si snaží razit cestu i Microsoft, jehož klávesnice patří k opravdu kvalitním (nezávisle na tom, zda se vám líbí nové trendy v rozložení kláves), avšak například ergonomii má o něco málo lepší klávesnice vyobrazená výše.

Klávesnice od Microsoftu je již celkem velká a bude zabírat zbytečně moc místa na konferenčním stolku. Vetší šířka je ale lepší pro provozování klávesnice na klíně, kde se ovládá dobře, dá se pohodlně chytit za prázdná místa v bocích a stříbrná tlačítka následně ovládat palci. K tomu je samozřejmě zapotřebí trocha cviku, jako u všeho nového.



Klávesnice MS Remote Keyboard for Windows XP Media Edition

Protože je většina lidí pravoruká, umístěn trackball či jiná polohovací udělátka bývají umístěna v pravém horním rohu klávesnice. Ovládáte je pomocí palce, ostatní prsty podpírají klávesnici zespod. Stejně je položena i levé ruka, avšak palec ovládá dvě tlačítka pro pravý a levý klik myši. Kdo si toto ovládání jednou zkusí, zjistí, že to zase tak špatné není a po chvilce cviku je to i velice rychlé. Trochu problém může nastat s tím, že se tyto klávesnice obvykle nevyrábějí s českými popisky. Co se týče ovládání HTPC, nic vám samozřejmě nebrání využití klasických bezdrátových periferií. Zde snad i leváci raději využijí klasické myši, s níž si budou drandit po noze nebo po pohovce, než aby užívali pravý palec k ovládání trackpointu, či jiné klávesnicové náhražky myši.




Dálkový ovladač pro MS Remote Keyboard

Již z koncepce HTPC je také jasné, že jakékoliv kabely mezi uživatelem a zařízením jsou nežádoucí, tudíž je zapotřebí využít některou z nabízených bezdrátových technologií. Dnes máme na výběr v podstatě ze tří - IrDA (Infrared Data Association) využívající infračerveného paprsku k přenosu dat, dále tu jsou rádiové vlny, které hojně využívají například současné vstupní periferie a nakonec Bluetooth (známý také jako IEEE 802.15.1), který je v podstatě to samé, co Wi-Fi, pouze s nižším dosahem a tím i s nižšími energetickými nároky.

Dnes se ale objevují již nové standardy, například WUSB (Wireless USB) definované WiMedia Alliance. To je ale schopné na 3 metry přenášet data rychlostí 480Mbps a na 10 metrů rychlostí 110Mbps, tudíž pro účely těchto periferií je jeho datová propustnost zbytečně velká. Ale třeba finská Nokia se nedávno přihlásila se svou vlastní specifikací, postavenou proti Bluetooth. Oproti němu má Wibree od Nokie dosahovat až 10x nižší spotřeby a dosahu 9 metrů.

V dalších kapitolách se podíváme na problematiku HTPC skříní

Co je vlastně HTPC?



Ačkoli mnozí z vás jistě pojem HTPC znají, je dobré si tento pojem rozebrat. V prvé řadě si rozebereme samotnou zkratku HTPC. H jako Home T jako Theathre a PC jako Personal Computer. Volně přeloženo zkratka znamená "počítač pro domácí kino". Pod tímto si lze však představit ledacos. Někdo si představí starý počítač schovaný ve skříni, který je propojen s televizí a recieverem. Někdo další si zase představí klasický počítač, který zároveň slouží jako DVD přehrávač. Avšak ani jedna z těchto představ není zcela přesná. Pro stanovení toho, co HTPC je, si musíme uvědomit,k čemu vlastně toto netradiční PC slouží.




K čemu slouží


V prvé řadě to je přehrávání DVD/CD resp. v budoucnu HD-DVD či BlueRay disků. Již pro tyto účely je zapotřebí celkem výkonný počítač, protože video ve vysokém rozlišení přehraje opravdu jen silný stroj s adekvátní grafickou kartou. Dále si jistě nedokážeme představit domácnost bez televize, a tak je třeba mít toto PC vybavené klasickou TV popř. DVB kartou. I když v našich podmínkách je využití DVB celkem spekulativní, protože momentální kvalita místního digitálního signálu není zrovna ideální (více podrobností v článku Analýza kvality digitálního vysílání). Jak toto řešit si povíme v samotném výběru komponent pro HTPC. Když uz máme příjem TV signálu, bylo by jistě dobré mít možnost si jakýkoli pořad nahrát. To samozřejmě každá TV/DVB karta umožňuje, avšak je třeba brát ohled na objem dat - tzn. pevný disk s vysokou kapacitou je celkem nutností. Většina analogových a DVB karet pro příjem TV umí přijímat i rádio, a tak se nemusíme starat o další kartu. Tím by se mohlo zdát, že možnosti HTPC končí, avšak není to pravda. Protože je to klasický počítač, bylo by jistě škoda nevyužít i jeho další možnosti jako je přohlížení webových stránek, občasné hraní her či ukazování fotek z dovolené návštěvě.

Tím jsme zdánlivě vyčerpali všechny možnosti, protože například upravování fotek a podobné graficky náročné aplikace jen těžko pustíme a to ze dvou prostých důvodů. Televize obvykle neposkytuje tak velké rozlišení a pokud ano, je její barevné podání uzpůsobeno spíše přehrávání filmů a o přesnosti barev se nemůžeme moc bavit. Druhým důvodem je nepohodlné ovládání, protože obvykle sedíte u TV v křesle a hrbit se nad konferenčním stolkem by nebylo zrovna příjemné.

Občas je také nutné se podívat za roh a uvědomit si, že s tím pravým softwarovým a hardwarovým vybavením dokáže HTPC divy, ovšem musí za tím (alespoň dnes) také stát snaha a um uživatele. Vždyť i HTPC je pořád staré dobré PC, jež si můžeme doslova přetvořit k obrazu svému. Můžeme začít třeba dálkovým ovládáním, pokud nám nevyhovují ta, co jsou na trhu a s pomocí takového Girderu si nastavit ovládání jakéhokoliv programu. To je ale jen začátek. Co takhle na PC napojit telefon, abychom se uprostřed filmu mohli na obrazovce televize podívat, kdo nám to vlastně volá a jedním stiskem tlačítka hovor odmítnout (popřípadě pozastavit film a poslat příslušného člena rodiny k vyřízení telefonátu). Nebo mít k HTPC napojené další počítače, zařízení a spotřebiče - namátkou bezpečnostní IP kamery, osvětlení, chytrou pračku, klidně i celou kuchyni. Zde už se ale dostáváme ke koncepci vyspělého domu, ovšem je i vidět, že k této realitě už příliš nechybí. V podstatě je vše otázkou rozhraní a dnes, kdy i Bluetooth jen čeká na to, až jej nastupující nízkospotřebová bezdrátová rozhraní nahradí, je to pouze otázka času, kdy se toto uplatní i v 'běžných' domácnostech.

Nyní ale zpět do 'nudné' současnosti, povíme si něco o periferiích pro ovládání HTPC.


Ovládání HTPC


K ovládání jistě použijeme klasický dálkový ovladač. Toto řešení má obrovskou výhodu, protože i méně zdatní jedinci vaší domácnosti nebudou mít problém toto skryté PC v obývacím pokoji ovládat. Zkrátka a jednoduše si sednou, popadnou tradiční dálkové ovládání a pustí si film, hudbu z CD nebo rádio. Dávejte si tedy pozor na příliš složitá dálková ovládání a klidně si k výběru pozvěte svojí lepší polovičku.