Ladíme LCD monitor

Krátké zamyšlení úvodem

Nejprve je třeba si uvědomit, jaké jsou nejběžnější LCD monitory u nás. Většina z nich bude stále typu TN. Menší procento typu VA a asi stále nejméně bude těch IPS. Sice dnešní e-IPS to postupně mění, ale v celkovém měřítku stále TN převládají. Proto je třeba si před samotnou kalibrací řádně nastavit samotný monitor. A tím nastavením myslím, hlavně se k němu řádně posadit a podložit a nastavit horní hranu tak, aby byla v úrovni očí resp. lehounce nad touto úrovní. TN mají totiž nízké pozorovací úhly, a pokud začnete ladit monitor z jiného úhlu než na něj běžně koukáte, je to zkrátka k ničemu.

Majitelé starších LCD si také musí uvědomit, že nikdy ze svého miláčka nevytáhnou to, co umí dnešní LCD. Nikdy například nepokryje Adobe RGB barevný prostor, nikdy nepůjde zrychlit odezva. Zkrátka starého psa novým kouskům nenaučíš. Každopádně nějaký ten výcvik si jistě zaslouží a i v jeho paměti alespoň ty základní povely zůstanou.

Tento návod bude postupovat pěkně od základů. Nejprve si popíšeme, jak uzpůsobit pracovní prostředí, které je neméně důležité. Také si povíme něco o základech v oblasti teorie barev, nebudeme se však pouštět v oblasti barev do hlubších rozborů. Bylo by to asi na škodu pro začínající uživatele.

Pracovní prostředí

V úvodu jsem již naznačoval, jak je potřeba si uzpůsobit monitor s technologií TN. To samozřejmě platí pro jakýkoli monitor. I nejlepší IPS má při pohledu ze stran trošku jiné barevné podání, jas, kontrast atd. Jen u technologie TN vše následující platí dvojnásob. Monitor by tedy měl být ve vzdálenosti na nataženou ruku. Pokud tedy na monitor nedosáhnete, je to špatně. Pokud ho máte naopak moc blízko, tak musíte neustále problematicky přeostřovat oko. Zkrátka běžná čtecí vzdálenost platí nejen pro knihu, ale také pro monitor. Nezapomínejte na to!


Na předchozím obrázku vidíte základní ergonomii. Osobně si myslím, že je lepší mít opřené i lokty o stůl (mě osobně to vyhovuje daleko víc), ale to už je na nějaký delší rozbor ergonomie a do LCD to nepatří. Na uvedených stránkách také naleznete formulář pro výpočet pracoviště přesně dle vaší výšky (na obrázku pro 183 cm).

Dále si nastavte monitor tak, aby při vypnutém stavu neodrážel okolí, nebo alespoň odrážel co nejméně. Rozhodně jej však nestavte proti oknu (tak, aby vás okno oslňovalo). Kolem monitoru by mělo být také relativně barevně neutrální prostředí. Taková rudá zeď za monitorem dokáže udělat s obrazem své. A tím se dostáváme k jedné velmi důležité věci. Tím je pojem "barevná událost" resp. metamerie.

Metamerie kam se podíváš

Nejprve pojem barevná událost. Ten je pro nás daleko důležitější. Jde o prostý princip. Jistě jste si někdy všimli, že pokud si uděláte romantický večer při svíčkách, tak všechny předměty kolem vás vypadají jinak. Také pokud zaparkujete své zelené auto pod nějakou tou výbojkou na parkovišti, tak se může tvářit jako modré. Víme tedy, že výsledná barva je ovlivněna okolním osvětlením (vlnová délka vyzařovaná světlem). To je jedna složka ze tří. Další složkou je vlnová délka odraženého světla od daného předmětu. Nelze však odraženou vlnovou délku zjednodušit na pojem "barva předmětu". Právě výsledná barva je ovlivněna celou barevnou událostí. Zbývá nám poslední složka, a tou je naše oko, respektive například senzor CMOS u foťáku. Ten také reaguje na světlo jinak než například CCD senzor. Výsledná barva je tedy výsledkem spektrální charakteristiky předmětu, na který se díváme, okolním osvětlením a v případě LCD monitorů naším okem.

Z tohoto celého povídání je třeba si vyvodit jedinou myšlenku. Pracoviště je třeba osvětlovat stále stejně. Pokud v noci pracujete při malé lampičce a za dne s rozsvícenou zářivkou, tak pokaždé bude mít monitor jiné barvy. Monitory mají však jednu výhodu. Jsou současně zdrojem světla, a tak je často právě okolní osvětlení přebité, avšak ne zcela. Pokud přesto pracujete ve dvou různých prostředích, tak je dobré si vytvořit v monitoru dva profily. Jeden pro denní a jeden pro noční provoz.

A nyní co je metamerie. Podívejme se na dvě definice:

• Metamerie je jev, při kterém dva barevné vzorky při určitém osvětlení vyvolávají stejný barevný vjem.
• Metamerie je jev, při kterém dva barevné vzorky při určitém osvětlení vyvolávají rozdílné barevné vjemy.

A Pavel Kovač už se naprosto zbláznil. Odporuje si v tvrzeních. Pravdou je, že opravdu platí oba. Abych to však vysvětlil. Metemarie je jev, díky kterému mohou při použití shodných barevných vzorků nastat obě varianty. Použité barevné vzorky totiž vyvolávají shodný vjem jen při určitém osvětlení. Ne však při jakékoli osvětlení. První definice se tedy týká shod, které mohou nastat při použití hodně odlišných barevných spekter. Druhá definice se týká faktu, že shoda je velmi nejistá.

No asi jsem někomu trošku zamotal hlavu, ale barvy na začátku studia toto zkrátka dělají. Do dalších hlubších analýz barev se dnes raději pouštět již nebudeme a zaměříme se na to zase někdy jindy. Jediné, co byste si měli odnést je fakt, že pokud na monitor zasvítíte jiným zdrojem světla, budou barvy vypadat jinak. A také fakt, že různě zkalibrované monitory s použitím různých světel mohou podávat klidně stejný barevný vjem.

Kalibrace bez sondy

Jakmile se poprvé pustíte do kalibrace monitoru bez sondy, tak je třeba si uvědomit, že čím více zkušeností máte se samotnou kalibrací, tím obvykle dojdete k lepšímu výsledku. Ale tento návod je tvořen hlavně pro začátečníky. Proto se budu snažit tedy kalibraci nějak zjednodušit a nastínit, jak postupovat. Sondu však lidským okem nikdy nenahradíte a lidské oko nenahradí sondu. To znamená, že pokud monitor zkalibrujete sondou, je potřeba to prověřit okem. Pokud máte pochybnosti, tak kalibraci opakovat.

Základní nastavení monitoru

Obecně jsou v monitorech používány různé přednastavené režimy. Jejich pojmenování je více či méně smysluplné. Občas také s obrazem dělají opravdu psí kusy. Často současně s barvami mění jas, kontrast nebo gama křivku. Všechny tyto vlastnosti je však lepší mít pod kontrolou, a proto doporučuji přepnout do uživatelského režimu, kde můžete navíc nastavovat obvykle vše, co monitor umožňuje. U ostatních režimů máte obvykle znepřístupněný kontrast či RGB složky.
Jsou však režimy, které jsou opodstatněné. Například takový sRGB je často velmi dobře proveden a nastaví jak jas na rozumnou hodnotu, tak teplotu bílé barvy na cca 6500 K. Je však potřeba si tento režim vyzkoušet podle následujícího návodu.

Jas

Velmi důležitou složkou je jas. Ten se je obvykle udáván v cd/m² a taková standardní hodnota je 120 cd/m² pro sledování za dne. Jak ji však poznat? Asi nejlepší je zkusit okem kmitat mezi stěnou a monitorem (tentokrát s běžným provozem a ne bílou barvou). Pokud je jas monitoru moc vysoký, tak bude oku delší dobu trvat než zareaguje a například přečtení textu na bílém podkladu bude chviličku problém. Pokud je jas moc nízký, tak se bude jev objevovat také. Někdo jas ladí tak, že proti bílé stěně (co je za monitorem) zobrazí na monitoru bílou barvu s textem a rozostří vidění. Pokud plocha monitoru splyne s bílou stěnou, tak je to OK.

Kontrast

Kontrast u LCD je z 90% nastaven tak, že je maximální. Lze je obvykle pouze snížit. Některé monitory přesto mají nastaven kontrast na takovou hodnotu, kdy je sice maximální, ale například bílá nebo černá barva se slévá. Pro tento účel použijte náš jednoduchý obrazec, na kterém sledujte, zda jsou při různém nastavení kontrastu vidět rozdíly mezi bílou a světle šedou popř. černou a tmavě šedou. Klidně si pomozte tím, že se na monitor podíváte ze stran. Občas to rozdíl zvýrazní. Kontrast musí být nastaven tak, aby vždy byly na monitoru vidět rozdíly mezi bílou a obdélníkem s číslem 254 a současně mezi černou a obdélníkem s číslem 1. Jiné hodnoty kontrasty budou obvykle zneviditelňovat buď bílé nebo černé obdélníky. Naštěstí většina monitorů má již kontrast z výroby nastaven tak, aby byl nejlepší.




Pozor na nastavení dynamického kontrastu. Některé monitory (dnes převážná většina) používají dynamický kontrast. Ten reguluje podsvícení tak, aby pro danou scénu byl obraz například tmavší. Jakmile se scéna (např. ve filmu) změní na pěkně jasnou, tak podsvícení zase vylétne na maximum. Tím se pro oko zdá být obraz dynamičtější, ale tato praxe nemůže fungovat v případě, že máte na obraze zobrazenou jak černou tak bílou barvu. V tom případě nelze rozhodnout, zda snížit podsvícení nebo ne. Proto vždy kontrast nastavujte na přiloženém obrazci, který obsahuje jak bílou, tak černou barvu!

Nastavení teploty bílé barvy

Většina monitorů má ve výchozím nastavení velmi studené barvy. Obvykle kolem 7000-7500K. Za obecně doporučenou hodnotu se považuje 6500K (D65=6503K). S touto teplotou také počítá sRGB barevný prostor. Většina filmů, her apod. na toto bude odladěna. Je součástí také Adobe RGB, proto je dobré si 6500K nastavit jako první. Ale jak na to? Sonda vám přesně řekne, jakou barevnou složku kam posunout. Velmi, ale opravdu velmi jednoduché řešení je, zobrazit si na monitoru bílou barvu, poté jej vypnout (popř. se od něj otočit zády), vzít si do ruky čistý bílý papír a zhruba si zapamatovat jeho "barvu". Zavřete oči a poslepu (to půjde :-) ) zapnout monitor. Jakmile se na monitor podíváte, první, co nejspíš řeknete, je: "Au to je ostrá bílá". A právě slůvko ostrá obvykle značí to, že je barva příliš do studena (do modra). Stáhněte tedy v OSD položku Blue na nižší, a co mám zkušenost, tak o cca polovinu toho, co jste stáhli modrou, tak stáhněte i zelenou (to ovšem není pravidlo jen se to stává nejčastěji).

Celý postup opakujte dokud vám barva nepřijde příjemná a podobná s tou na papíře.
Jakmile budete mít nastavenou teplotu bílé barvy, tak si nejspíš řeknete, že se monitor proměnil ve zcela "super grafický monitor". Ano, na první pohled je opravdu teplota bílé barvy to nejdůležitější. Hodně tím pomůžete například filmům a fotkám z dovolené. Další ladění barev od oka obvykle není moc možné, resp. je, ale už to vyžaduje nějaké ty zkušenosti. Pro odvážnější jednotlivce doporučuji ještě zkusit nastavit červenou barvu. Pokud se vám zdá příliš výrazná, tak ji uberte (můžete mít Adobe RGB monitor a ani o tom nevíte). Nezapomeňte však aplikovat celý postup s bílou barvou znovu.

Teplotu bílé barvy také doporučuji otestovat na nějaké té fotce, kde se vyskytuje pleťová barva. Můžete také využít testovací obrazce pro barvy ze softwaru X-Rite. Ten si můžete stáhnout (funguje pouze v demo režimu), nebo z našich stránek stáhnout balík samotných obrázků (konverze do JPG z TIFF). Pleťové barvy jsou velmi náročné a tím, že obličej známe nejlépe a všímáme si i opravdu drobných rozdílů od reality, tak se zde barvy ladí asi nejlépe. Barva kůže nesmí být "mrtvolná", nebo naopak moc červená. Zkrátka má mít barvu kůže.

Gama křivka

V některých OSD menu naleznete pojem Gama (někdy Gamma). V lepším případě jsou zde hodnoty obvykle od 1,8 do 2,4. V tom horším pouze High, Low, Medium, nebo Gamma1, Gamma2 atd. V prvním případě jednoduše nastavte gamu na 2,2 v případě, že používáte OS od Microsoftu nebo Linux. V případě, že používáte Apple, tak ten má gamu 1,8. Samozřejmě vám nic nebrání používat na Applu gamu 2,2.
V případě, že z OSD hodnotu nevyčtete, tak se zkuste podívat do návodu jaká hodnota odpovídá gamě 2,2. Pokud ani to nenajdete, tak raději gamu nechte na výchozí hodnotě (nejspíš stejně bude na 2,2).

Black Level

Často se v OSD menu vyskytuje položka Black Level apod. Ta mění v podstatě gama křivku, ale pouze v tmavých oblastech. Obvykle slouží pro zvýraznění tmavých částí obrazu. Někteří výrobci to pokládají za kladnou vlastnost, protože ve hrách lépe vidíte do stínů. Ale obraz nevypadá tak, jak tvůrce zamýšlel. Proto raději tuto funkci zcela vypněte (obvykle ta hodnota, co má tmavší obraz).

Ostatní vlastnosti v OSD

V menu LCD monitorů naleznete spoustu dalších "vychytávek". Obvykle jdou ve stylu zrychlení odezvy, zlepšení kontrastu, ostrosti obrazu atd. Zde doporučuji vše vypnout. Zatím jsem se nesetkal s funkcemi, které by měly nějaký praktický přínos. Snad jen u položky Sharpness (Ostrost) v kombinaci s nižším rozlišením má tato funkce smysl. Jindy jde spíš o zhoršení obrazu. Postupujte tedy vždy velmi obezřetně a při každé změně v OSD si zpětně uvědomte, jestli má tato funkce opravdu nějaký smysl. Není to jen marketingový tah? Často to tak bude.

Tímto bychom měli velmi jednoduchý postup pro kalibraci zvládnutý. Pamatujte však, že kalibrace bez sondy nikdy nebude tak přesná. Také si ověřte zda nemáte vadu oka a vidíte opravdu všechny barvy. Základní testy si můžete udělat na počítači, ale plnohodnotný test vám udělá až oční lékař. Barvoslepostí jsou postiženi hlavně muži, a to až z 10 %! Takže taková "lososová" barva některým mužům opravdu nic neříká :-)