reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
12.1.2022, Jan Vítek, aktualita
Obavy z bezproblémového rozložení Webbova teleskopu byly sice opodstatněné, ale naštěstí se černé vize nevyplnily, i když není všem dnům konec. Můžeme se ale už zaměřit na případného nástupce, jímž může být LUVOIR. 
honza1616 (3625) | 12.1.202221:08
Odhadovaná životnost JWST je něco přes 10 let....
Jeho stavba trvala 25 let.... Dobrá v aktuální podobě od schválení návrhu až po start asi 15 let....
Plánované vypuštění jeho nástupce viz článek....
Ať počítám jak počítám, už teď jsou ve skluzu a mají zpoždění protože jeho nástupce bude větší a složitější, až Webb přestane fungovat, bude v této části astronomie hluché místo

Mimochodem, pokud klapne ta větší varianta, kde chtějí tak velký teleskop stavět?? Už i Webb zabral celou velkou halu, to by museli stavět v nějakém hangáru kde kompletují dopravní letadla, kterou by přestavěli na jednu mega velkou čistou místnost :D :D :D
Odpovědět0  0
tervicz (66) | 12.1.202223:47
Tak ono to ­"nástupnictví­" je s ohledem na frekvenční pásma tak jako tak nepřímé jak u Hubble­-Webb, tak Webb­-LUVOIR; s ohledem na vydařený start je možné, že v případě, že vše bude fungovat jako dosud, životnost se bude blížit až 20 letům a pak se nabízí, zda bude možné nebo v dané době ještě smysluplné vyslat servisní misi, to je ve hvězdách. Hubble s Webbem se v ideálním případě budou provozně překrývat dost dlouho. Kromě toho je v provozu pár menších specializovaných zařízení typu Cheops, GAIA a řada dalších, v budoucnu je jistě možné čekat nějaký příspěvek od Číny, Indie atd. Takže bych se tak nebál, že nebude čím pozorovat :­)
Obvykle asi není až takový problém zajistit, kde to postavit, staví se i větší přesné přistroje, ale jak to zaplatit.
Odpovědět1  0
doriel (497) | 13.1.202212:33
Voyager taky uváděli 10­-15 let a ono to funguje snad 40 :­) to je jen nějaká minimální zaručená životnost.
Odpovědět0  0
honza1616 (3625) | 14.1.202220:06
Jenže ten si sebou veze malý reaktor jako zdroj energie a v tuto chvíli jen měří kosmické záření pomocí několika antén
Tedy nemá žádné aktivní prvky pro pozorování svého okolí nebo hlubokého vesmíru,jen pasivní snímače, nic nedělá...

To je jako by jste před domem nechal stát svoje auto a zapnul mu rádio které by bylo napájeno z externího zdroje, taky by nejspíš vydrželo hrát 40 let v kuse, ale co se stane s tím autem po 40 letech.... ??? No nevím, asi moc funkční nebude.
Poslední servisní mise k HST byla sts­-125 před asi 13 lety,
A teď ?? Sotva se dokáže otočit, a jsme rádi když zprovozní jeho počítače když ho vytáhnou z nouzového režimu
Odpovědět0  0
Choakinek (1548) | 12.1.202219:41
Mohu mít jistotu, jakožto běžný jedinec z davu, že ten Webbův teleskop skutečně existuje? Myslím jako ve funkčním stavu a tedy také, že se nyní nachází ve vesmíru.

Existuje ­(nebo bude existovat­) nějaká možnost, jak si to může běžný člověk ověřit?

Protože pokud budou směrem k veřejnosti ­"padat­" pouze nějaké vědecké interpretace v souvislosti s činností Webbova teleskopu, tak to je docela průšvih, protože jak tomu pak mohu věřit? Podívejte se, co se vědecky interpretovalo např. v době covidu ­- kolik nesmyslů, lží a manipulací padalo ­(a padá­).

Také se nikde nepíše o tom, že armády lidí v korporátech si jen hrají na práci, fakticky nedělají nic užitečného. Rozhodně se tohle nedozvíte z informačního mainstreamu. Nakonec se to dozvíte třeba až od příbuzného, kamaráda atd. a vlastně vás to překvapí.
Odpovědět0  18
wrah666 (6205) | 12.1.202220:43
Máš naprostou jistotu, že z daného místa něco vysílá nějaká data. Pokud máš schopného hackera, můžeš potvrdit jejich hlavičky. A tím to končí, jelikož data samotná jsou bez ­"referenční tabulky­" která by řekla, co který údaj znamená, naprosto k ničemu. Ale až to bude na místě, bude to posílat obrázky. Počítám, poměrně běžný gif, tiff, bmp, nebo možná na tvrdo raw. A ty by určitě stálo za to dešifrovat a vidět. Čisté..
Odpovědět1  0
Choakinek (1548) | 12.1.202220:57
Ano, veřejnosti přístupné obrazové soubory přímo ze snímače by byly fajn.
Odpovědět0  8
honza1616 (3625) | 12.1.202220:57
Pár dnů zpátky nějaký astrofotograf, dokonce Čech, vyfotil Webba při jeho cestě do L2 a muslim že i radioamatéři by dokázali zachytit jeho signál i když by byl zašifrovaný, stačí se zaměřit na správné místo

Víc najdeš na Googlu třeba to o tom českém astrofotografovi....
Odpovědět6  0
Tech-boy.lukas (1254) | 13.1.202217:03
Být jako vy konspirátor, tak bych se na nějaké obrázky v.y.s.r.a.l, ty jdou taky podmáznout. Můžete si to ověřit na vlastní oči, sednout na raketu a nechat se dopravit na L2 a uvidíte zda tam je.
Odpovědět4  0
snajprik (1558) | 12.1.202215:28
Tepli flek na 20 rokov s možnim dvojnasobnym predlženim :D
Dalekohlad čo mal stať 200 mil, napokon stal 10 000 mil. :D
Su fakt trapny vyrobiť jedno blbe zrkadlo s natačanim za 20 rokov...
čo tak vyviesť prv konštrukciu rozbaliť ju a na druhy štart vytiahnuť zrkadla a povešať ako na vianočny stromček.
Odpovědět0  12
HoCh (295) | 13.1.20220:19
Skoda, ze to nedali projektovat a stavet tobe. Mohli to mit za rok, ­(skoro­) zadarno a s zivotnosti minimalne 50 let.
Odpovědět7  0
snajprik (1558) | 13.1.20226:41
Jasne že by som to zvladol lepšie aj lacnejšie, proste na principe velkeho balona, vo vesmire vietor nefuka a je aj dosť miesta :­) Keď si si nevšimol aj naše oko funguje na principe velkeho balona. :­)
Odpovědět0  8
maraou (460) | 13.1.20229:03
"Princip velkeho balona­" ty jsi musel mit z fyziky alespoň trojku na pomocné škole.
Odpovědět4  0
DarkRichelieu (1230) | 13.1.202212:49
Ty jseš balón. Oko nefunguje na principu balónu, nebo kuličky i když ti to tak připadá. Je to jenom držák duhovky ­(intenzita dopadajícího světla­), čočky ­(index lomu­) a sítnice. Lepší by byla trubka, ale ta vyžaduje více prostoru pro rotaci, proto ta koule :D
Odpovědět2  0
doriel (497) | 13.1.202212:42
Tak zrovna do tohohle bych vrážel peníze z daní furt a co to jde. Raději než platit i 50 politiků a jejich 35 náměstků.

Nebo jste snad zapomněl, kde žijeme? Ano, ve vesmíru! Nějaká Praha nebo Brno, Jakarta, o to vůbec nejde. Je to hlavně tím, že lidi už moc nevidí nebe ­(světelné emise v noci­) a hvězdy a tak přestali přemýšlet a jen hledají kde ve slevě koupit boty. Kde mají v akci banány a jakou aplikaci na mobilu si nainstalovat, abych měl svaly a dělal hezká selfie. Úpadek jak vyšitý. Žádná hloubka, jen mělkost kam se podíváš.

Velká změna myšlení byla, když poprvé dorazily snímky z Apolla na měsíci, kdy bylo vidět planetu jako celek. Lidi se tím hodně spojili, ale dlouho to nevydrželo.
Vidět planetu osaměle bloudit vesmírem, kde není ani nahoře ani dole, vidět ji celou a zranitelnou to bylo silné. Ale lidi rychle zapomněli.
Odpovědět2  0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
 
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.