Magic Leap neoslňuje, Palmer Luckey mluví o tragédii

První headset Magic Leap přišel ve stylu headsetu HoloLens od Microsoftu, čili za vysokou cenu určený především vývojářům. Pořídit jej lze za 2295 dolarů, a to ve velice omezených lokalitách. Nejde ani o celý americký trh, ale jen šest amerických měst, kde bude zákazníkovi jeho headset doručen i zprovozněn. Ostatní se dočkají později, ale o tom se nyní bavit nechceme. 

 

 

Magic Leap vyvolal pozdvižení už při svém představení, kde byl prezentován s využitím hříčky, při níž na nás třeba ze stolu vykoukne malý trol a my máme uhýbat před kamením, které hází. Těžko by se našel člověk, kterého by toto herní demo nadchlo. Nedávno si také headset Magic Leap vzali do prádla na serveru iFixit.com, kde se zabývají demontážemi hardwaru s ohledem na možnost jeho opravy, ať už v servisu či svépomocí. Magic Leap tvoří dvě hlavní části, a sice Lightpack, který dodává potřebný výpočetní výkon, a pak Lightwear - samotné brýle. 

 

Lightpack obsahuje téměř 37Wh baterii především pro SoC NVIDIA Tegra X2 se dvěma CPU jádry Denver a čtyřmi jádry Cortex-A57, přičemž GPU obsahuje 256 CUDA jader generace Pascal a pak tu je 8 GB RAM a 128 GB pro data. Baterie stačí jen na tři hodiny a není vyměnitelná, což je u zařízení s takovou cenou zarážející, navíc když je Lightpack pevně spojen s Lightwear. 

 

Na snímku nahoře můžete vidět tenounký chladič od Cooler Masteru, který je kupodivu k hardwaru připevněn nejen pomocí šroubků, ale také s využitím notné dávky lepidla, pro jehož uvolnění bylo nutné využít horkovzdušnou pistoli. To je jeden pohled a další nám poskytne Palmer Luckey, známý zakladatel firmy Oculus VR. 

 

Luckey nyní Magic Leap posměšně nazval Tragic Heap, čili prostě kupu tragédie, i když jmenuje i dobré věci, jako je výkon použitého SoC nebo ten fakt, že je společně s baterií připevněn na opasek. Nemusíme tak na hlavě nést nadbytečnou zátěž a ani hardware generující teplo. Luckeymu nevadí ani napevno vestavěná baterie, protože předpokládá, že životnost headsetu stejně nebude tak dlouhá, aby to hrálo roli. Vadit by to tak mohlo snad jen lidem, kteří mají zálibu ve sbírání AR/VR hardwaru. 

 

Palmer Luckey se zakousl především do samotných brýlí poukazujíc na rozdíl mezi sliby výrobce a realitou. Poukazuje na to, že údajné unikátní "Photonic Lightfield Chips" nejsou nic jiného než stejný hardware, který byl používán už léta, a to i v HoloLens (waveguide + LCOS displeje + LED odsvícení). Nejde také o "lightfield projector" v pravém slova smyslu, ale pouze bifokální displej, což znamená, že tu jsou pouze dvě roviny pro zaostření, což neřeší problém s akomodací oka. Jinými slovy, nejde o 3D obraz, ale pouze o 3D vjem s využitím dvou rovin, které se dají přirovnat k rozbitým hodinám, jež také zobrazují dvakrát denně správný čas. 

 

Dále se Palmer Luckey věnuje tomu, že vytvoření více rovin pro ostření není v rámci použité technologie s ohledem na výkon, kvalitu obrazu a vlivu na hmotnost headsetu vhodné, dále že sledování pohybu headsetu je toliko průměrné a poskytnutý úhel záběru je celkem úzký. Rovněž použitý operační systém je pouze "Android s nějakými nástavbami" a rozhodně to není "unikátní OS", jaký byl slibován. 

 

To vše by se dalo přejít, kdyby ovšem aktuální sada nebyla výsledek dlouhých roků trvající práce, které spolkly přes 2,3 miliard dolarů. Jak je uvedeno v závěru, "jediná magie může tkvět v tom, jak jim toto mohlo projít". 

 

Zdroj: Extremetech