Gérard Mourou získal společně s Donnou Strickland v roce 2018 Nobelovu cenu za fyziku. Tato dvojice přišla s novým procesem zvaným Chirped Pulse Amplification (CPA), který dokáže tvořit velice silné a velice krátké laserové pulzy, které se mohou využít třeba v chirurgii, při opracovávání materiálů nebo pro zaznamenávání velice rychlých procesů i v atomovém měřítku.
Mourou přitom navrhuje, aby se začalo pracovat na podobné technologii, která by posloužila ke zneškodnění odpadu z jaderných elektráren. Ten je dnes možné pouze bezpečně skladovat, a to v podstatě donekonečna (z pohledu mrzkého lidského života), než se pro něj najde využití, nebo než bude možné se jej nějakým způsobem účinně zbavit.
Mourou tak věří, že s pomocí laserů bude možné jaderný odpad jako uran 235 nebo plutonium 239 upravit do bezpečné podoby, a to v případě, že se podaří oproti procesu CPA laserové pulzy ještě zkrátit. Aktuálně dokáže proces CPA tvořit laserové pulzy trvající pouhou jednu attosekundu (10-18 sekund) a dle fyzika bude zapotřebí mít k dispozici laser tvořící ještě asi 10.000x kratší pulzy, čili jinými slovy musí pro daný účel přijít ještě jeden vývojový skok srovnatelný s tím, co bylo dosaženo pomocí CPA.
A co by se mělo s takovým laserem dělat? Jednoduše jím bombardovat jaderný odpad, neboť takové laserové pulzy mají být schopny vyrazit protony z jader atomů, což by z uranu 235 vytvořilo pro život neškodný materiál. Mourou už získal podporu jiných fyziků v tom smyslu, že takový postup rozhodně je smysluplný alespoň z teoretického pohledu. Z praktického hlediska je ovšem taková technologie zatím nedosažitelná.
Zdroj: Extremetech
