Náklady na tisk: mění se k lepšímu?
31.8.2011, René Pfeifer, článek
Vývoj v oblasti tiskových technologií je poháněný nejen zvýšenými nároky na kvalitu, ale i na co nejnižší náklady na tisk. Naše dnešní ohlédnutí by nám mohlo naznačit, k jakému posunu došlo u kancelářských a domácích tiskáren za posledních 7 let.
Kapitoly článku:
- Náklady na tisk: mění se k lepšímu?
- Laserový tisk
- Inkoustový tisk
Z hlediska nákladů na tisk si provedeme malou sondu do minulosti tisku laserového, u kterého se vrátíme zpět o 5 let, a také inkoustového s flashbackem 7 let. Než se budeme zabývat konkrétními daty a čísly, připomeňme si něco málo z teorie a historie tiskáren.
Inkoustové Termální - tepelná tělíska tiskových hlav zahřívají inkoust, čímž tvoří bubliny a vystřelují inkoustové kapky na papír (Canon, HP).
Inkoustové Piezoelektrické - trysky tiskových hlav jsou uloženy v piezoelektrických krystalech (krystal se v elektrickém napětí deformuje), které jsou roztahovány a zúžovány a tryska podle toho vystřikuje inkoust (Epson).
Termální a piezoelectrický tisk - náčrt
Laserové - elektricky vodivý válec pokrytý polovodivou vrstvou, která se stane vodivou po osvětlení. Obrazová jednotka pak řídí směrování laserového paprsku, jenž na povrchu válce vytváří tištěný obraz po řádcích (Canon, HP, Epson).
LED - alternativa laserového tisku využívající k expozici povrchu válce světelného zdroje z LED diod (OKI).
Těžko uvěřit, ale letos je tomu 40 let, co ve společnosti Xerox vyvinuli první laserovou tiskárnu modifikací kopírky. První instalovaný kus měla pak na svědomí firma IBM v roce 1976 (IBM 3800), Xerox dodal svůj první model Xerox 9700 do prodeje o rok později. S laserovou tiskárnou pro domácnosti přišlo HP až v roce 1984.
O rok později, tedy 1985, začaly společnosti HP a Canon vyrábět a prodávat také inkoustové tiskárny, jejichž vznik je spojen s druhou jmenovanou firmou. Technologie termálního inkoustového tisku byla totiž vyvinuta japonskými techniky společnosti Canon v roce 1977. Od té doby je též registrován pojem Bubble Jet, který Canon užívá dodnes.
Pro barevný tisk inkoustem je třeba kombinace základních barev schopných namíchat ostatní škálu odstínů. Vývoj dospěl k systému CMYK, což je zkratka z anglických názvů barev - azurová (Cyan), purpurová (Magenta), žlutá (Yellow) a černá (blacK). Zvýšené nároky na kvalitu tisku fotografií postupně nutí výrobce přidávat další náplně, jako např. světlé varianty azurové a purpurové (CMYKcm) nebo dokonce více odstínů černé.
Černá tisková hlava Canon
Existují dva základní druhy inkoustu. Homogenní (dye) inkoust je ředěný vodou, což mu umožňuje prosáknout do papíru. Výsledný potisk je pak odolnější proti vnějším vlivům. Pigmentový inkoust obsahuje nerozpustné částice, které zůstávají na povrchu papíru. Tento typ inkoustu je vhodnější pro tisk textu, neboť vytváří ostré hrany.
Dáme-li si několik příkladů z praxe, společnost Canon využívá z větší části inkoust homogenní, u černého inkoustu můžeme k některým modelům zvolit variantu pigmentu. Výrobce HP rovněž preferuje vodou ředěný inkoust, viz jejich označení Vivera. Typickým představitelem pigmentového inkoustu je Epson s náplněmi značky Durabrite. Pro trvanlivý fototisk však také v nabídce nalezneme inkoust homogenní.
Cartridge s tonerem HP
Základem laserového tisku je toner. Tímto pojmem se označuje prášek, který je žárem taven a následně přenášen do obrazců na papír. Ačkoliv by se mohlo zdát, že na černém prášku není příliš co vylepšovat, podléhá rovněž náročnému vývoji. Původní náplň se skládala jednoduše z uhlíkových částic. Postupem času je pro zvýšení kvality tiskových výstupů přidáván podíl polymerů.
A právě poměr obsahu a zvolený druh polymeru odlišuje jednotlivé výrobce a jejich technologie. Každý z tonerů má totiž odlišný bod tání nebo velikost částic (prvotní 14 - 16 μm, následně zmenšeno na 0 - 10 μm). Vývoj se proto zaměřuje hlavně na optimalizaci složení tonerové náplně a vlastností při zapékání tonerů na papír. Příkladem mohou být moderní tonery Canon, jejichž struktura je tvořena mikrokapslemi s voskovým jádrem. Díky této struktuře nabízí lepší schopnost tavení a účinnou fixaci.
Částice toneru Canon s voskovým jádrem
Tiskárny
Inkoustové Termální - tepelná tělíska tiskových hlav zahřívají inkoust, čímž tvoří bubliny a vystřelují inkoustové kapky na papír (Canon, HP).
Inkoustové Piezoelektrické - trysky tiskových hlav jsou uloženy v piezoelektrických krystalech (krystal se v elektrickém napětí deformuje), které jsou roztahovány a zúžovány a tryska podle toho vystřikuje inkoust (Epson).
Termální a piezoelectrický tisk - náčrt
Laserové - elektricky vodivý válec pokrytý polovodivou vrstvou, která se stane vodivou po osvětlení. Obrazová jednotka pak řídí směrování laserového paprsku, jenž na povrchu válce vytváří tištěný obraz po řádcích (Canon, HP, Epson).
LED - alternativa laserového tisku využívající k expozici povrchu válce světelného zdroje z LED diod (OKI).
Pohled do historie
Těžko uvěřit, ale letos je tomu 40 let, co ve společnosti Xerox vyvinuli první laserovou tiskárnu modifikací kopírky. První instalovaný kus měla pak na svědomí firma IBM v roce 1976 (IBM 3800), Xerox dodal svůj první model Xerox 9700 do prodeje o rok později. S laserovou tiskárnou pro domácnosti přišlo HP až v roce 1984.
 |  |
|
| ||||||||||||||||||||
O rok později, tedy 1985, začaly společnosti HP a Canon vyrábět a prodávat také inkoustové tiskárny, jejichž vznik je spojen s druhou jmenovanou firmou. Technologie termálního inkoustového tisku byla totiž vyvinuta japonskými techniky společnosti Canon v roce 1977. Od té doby je též registrován pojem Bubble Jet, který Canon užívá dodnes.
Náplně - inkoust i tonery
Pro barevný tisk inkoustem je třeba kombinace základních barev schopných namíchat ostatní škálu odstínů. Vývoj dospěl k systému CMYK, což je zkratka z anglických názvů barev - azurová (Cyan), purpurová (Magenta), žlutá (Yellow) a černá (blacK). Zvýšené nároky na kvalitu tisku fotografií postupně nutí výrobce přidávat další náplně, jako např. světlé varianty azurové a purpurové (CMYKcm) nebo dokonce více odstínů černé.
Černá tisková hlava Canon
Existují dva základní druhy inkoustu. Homogenní (dye) inkoust je ředěný vodou, což mu umožňuje prosáknout do papíru. Výsledný potisk je pak odolnější proti vnějším vlivům. Pigmentový inkoust obsahuje nerozpustné částice, které zůstávají na povrchu papíru. Tento typ inkoustu je vhodnější pro tisk textu, neboť vytváří ostré hrany.
Dáme-li si několik příkladů z praxe, společnost Canon využívá z větší části inkoust homogenní, u černého inkoustu můžeme k některým modelům zvolit variantu pigmentu. Výrobce HP rovněž preferuje vodou ředěný inkoust, viz jejich označení Vivera. Typickým představitelem pigmentového inkoustu je Epson s náplněmi značky Durabrite. Pro trvanlivý fototisk však také v nabídce nalezneme inkoust homogenní.
Cartridge s tonerem HP
Základem laserového tisku je toner. Tímto pojmem se označuje prášek, který je žárem taven a následně přenášen do obrazců na papír. Ačkoliv by se mohlo zdát, že na černém prášku není příliš co vylepšovat, podléhá rovněž náročnému vývoji. Původní náplň se skládala jednoduše z uhlíkových částic. Postupem času je pro zvýšení kvality tiskových výstupů přidáván podíl polymerů.
A právě poměr obsahu a zvolený druh polymeru odlišuje jednotlivé výrobce a jejich technologie. Každý z tonerů má totiž odlišný bod tání nebo velikost částic (prvotní 14 - 16 μm, následně zmenšeno na 0 - 10 μm). Vývoj se proto zaměřuje hlavně na optimalizaci složení tonerové náplně a vlastností při zapékání tonerů na papír. Příkladem mohou být moderní tonery Canon, jejichž struktura je tvořena mikrokapslemi s voskovým jádrem. Díky této struktuře nabízí lepší schopnost tavení a účinnou fixaci.
Částice toneru Canon s voskovým jádrem
.webp)
