Nález Hubbleova teleskopu zpochybňuje naše vědění o galaxiích
26.6.2017, Jan Vítek, aktualita
Je zřejmé, že s rozvojem techniky pro sledování okolního vesmíru se řada teorii potvrzených dosavadním sledováním bude ještě měnit, přičemž nedávný nález Hubbleova vesmírného teleskopu zpochybňuje i základní poznatky o galaxiích.
Díky efektu gravitační čočky se mohl Hubbleův vesmírný teleskop podívat na samotnou galaxii MACS 2129-1, která se nachází 10 miliard sv. let od nás až za celým klubkem dalších galaxií, jejichž masa nám ji přiblížila. Tato galaxie vypadá jako již starý a dávno mrtvý útvar, v němž se už netvoří nové hvězdy, což mělo nastat už několik miliard let po velkém třesku. Na celé galaxii je divné právě to, že v ní ustala aktivita tak brzy a pak také astronomové neočekávali, že ji uvidí jako spirálovitou galaxii, která až má poloviční velikost Mléčné dráhy, ukrývat má trojnásobek její hmoty.
MACS 2129-1 je v porovnání s Mléčnou dráhou jen poloviční, ale třikrát hmotnější
Galaxie MACS 2129-1 by tak měla svým tvarem připomínat spíše elipsu plnou chaoticky se pohybujících hvězd, ale namísto toho má mít při pohledu přímo seshora pravidelný diskovitý tvar tvořený starými hvězdami, které kvůli jejímu kompaktnímu tvaru obíhají kolem středu galaxie více než dvakrát rychleji než hvězdy v Mléčné dráze. Obíhají v kruzích, a to rychlostmi přes 500 km/s.
Stáří hvězd v MACS 2129-1 bylo odhaleno díky archivu dat průzkumu Cluster Lensing And Supernova survey with Hubble (CLASH), stejně tak jako celková hmotnost jejích hvězd a fakt, že se v ní už nemají tvořit (téměř) žádné nové.
MACS 2129-1 tak přináší pochybnosti do teorie o tvorbě a vývoji galaxií. Astronomové předpokládali, že uvidí eliptickou galaxii tvořenou chaoticky se pohybujícími hvězdami jako důsledek spojených galaxií, kterýžto proces také způsobuje zestárnutí galaxií, které pak již přestávají tvořit nové hvězdy. Ale namísto toho vůbec poprvé spatřili uspořádanou starou a mrtvou diskovitou galaxii. Jde tak o vůbec první pozorovaný důkaz toho, že alespoň některé "mrtvé galaxie", v nichž se již nerodí nové hvězdy, se nějakým způsobem mohou vyhnout srážce s jinými galaxiemi, a ponechají si tak svůj tvar.
Dle Dr. Suneho Tofta z Institutu Nielse Bohra bude možní přehodnotit celý koncept toho, jak se vyvíjí galaxie, neboť mrtvá MACS 2129-1 s diskovitým tvarem do něj nezapadá.
Co jiného než spojení s další galaxií mělo ale způsobit, že se v MACS 2129-1 tak brzy po velkém třesku přestaly tvořit nové hvězdy? To lze jen hádat, přičemž mezi kandidáty patří velice aktivní centrální supermasivní černá díra nebo jistý zdroj proudů chladného plynu, což obojí mohlo vzniku nových hvězd zamezit.
V každém případě je MACS 2129-1 aktuálně jediná známá galaxie s takovou minulostí, ale ve skutečnosti jich může být mnoho. Astronomové totiž předpokládali, že vzdálené galaxie budou víceméně stejné jako ty blízké, ale to jen proto, že nemají moc možností, jak je v dostatečné kvalitě pozorovat.
Je třeba připomenout, že efekt gravitační čočky nám nezprostředkuje reálný nezkreslený obraz pozorovaných objektů, ale právě vysoce zkreslenou podobu, kterou je třeba rekonstruovat. Jak říká Toft, možná že astronomové byli dosud jen slepí k faktu, že staré mrtvé galaxie mohou být diskovité, a to prostě jen proto, že je nebyli schopni od ostatních rozlišit.
