NASA chce pro první let SLS s posádkou využít slabší raketu

NASA se může těšit z toho, že její rozpočet nejspíše bude navýšen oproti předchozímu roku o více než miliardu a k tomu by se dalo jízlivě poznamenat, že to může zaplatit jeden start rakety SLS navíc. Vývoj systému SLS totiž přijde agenturu už na 2 miliardy dolarů ročně a dle plánovaných letů do roku 2033 proběhnou přinejlepším dva starty SLS za rok. 

 

 

NASA doufá, že začne s pravidelným vypouštěním raket SLS v roce 2020 (nebo na samotném konci roku 2019), kdy má letět nejdříve loď Orion bez posádky. S lidskou posádkou se pak Orion podívá do vesmíru nejdříve v roce 2022 až 2023, ovšem tu má dle nových informací nést slabší verze rakety, než bylo původně plánováno, a to vybavená ICPS - Interim Cryogenic Propulsion Stage. 

 

 

SLS se řadí mezi těžké nosiče a skládá se ze dvou pomocných raket spojených s prvním stupněm, na němž pak sedí druhý stupeň. NASA si naplánovala několik změn, které jsou všechny spojeny právě s druhým stupněm rakety. Dříve se měl druhý stupeň ICPS využít pouze v rámci prvních dvou letů bez posádky, ovšem pokrok ve vývoji druhých stupňů Exploration Upper Stage (EUS) pro verze Block 1B a Block 2 je pomalý, takže je zřejmé, co bude třeba udělat. 

 

NASA přitom v rámci rozpočtu pro tento rok získala 350 milionů dolarů na stavbu nové mobilní vypouštěcí věže v Kennedyho vesmírném centru. Tam už přitom je jedna taková věž pro SLS, ovšem vyžadovala by zásadní přestavbu, aby z ní mohly startovat varianty Block 1B a Block 2. Díky financím navíc si NASA nyní může tedy dovolit postavit novou věž pro příští verze SLS a aktuální vhodnou pro SLS Block 1 si ponechá, a právě díky tomu bude možné tuto verzi používat déle, než bylo plánováno. 

 

Zástupci NASA si tak díky financím navíc mohou oddychnout, protože vývoj EUS se značně protáhl a může trvat další čtyři nebo i pět let, než bude dokončen, což by značně ohrozilo letový plán. Ten tak byl alespoň pozměněn tak, že se využije výrazně slabší konfigurace Block 1 pro další dva nebo tři starty, což tak představuje alespoň jeden start s lidskou posádkou. Otázka je, jak to ovlivní samotnou misi, když je jasné, že Block 1 nedokáže vynést na cestu k Měsíci tak těžký náklad, s jakým se počítalo. Slovy čísel je to 70 tun s konfigurací využívající ICPS s tím, že ten samotný je zahrnut jako náklad. SLS Block 1B s EUS dokáže vynést až 105 tun na nízkou orbitu.

 

Zdroj: Extremetech