NASA otestuje solární plachtu při nahánění malého asteroidu

Start mise Artemis I proběhne dle aktuálního plánu nejdříve během letošního března a ještě předtím musí proběhnout tzv. wet dress rehearsal test, čili zkušební naplnění nádrží rakety palivem, po čemž následuje opětovné vypuštění. My tu ale máme jiné téma, a sice misi NEA Scout, která se poveze právě s lodí Orion na raketě SLS. Jde o malinkou sondu, kterou lze zařadit do kategorie CubeSat, ovšem ta v sobě ukrývá solární plachtu, díky níž bude po svém rozložení mnohem větší. 

 

 

NEA Scout po svém odpojení od rakety rozloží solární plachtu o ploše 86 metrů čtverečných, která je vyrobena z velice tenké plastové fólie s vrstvou hliníku. Při vhodné orientaci bude moci účinně využít záření Slunce pohánějícího plachtu, ale vcelku pochopitelně se neobejde bez malých manévrovacích trysek pro omezenou zásobu stlačeného plynu. Nebude ale využívat žádný pohon, který by dokázal tuto sondu dopravit na místo určení, neboť je jednoduše na to příliš malá, a žádný takový pohon ani neexistuje.

 

Sonda NEA Scout tak bude křižovat vesmírem se slunečním pohonem, což má své zřejmé výhody, ale i nevýhody. Má sice nevyčerpatelný zdroj pohonu, ale ten působí jen jedním směrem. Rychlost a směr pohybu tak lze ovládat jen omezeně pomocí vhodného natočení plachty, takže o to lepší musí být příprava a naplánování celého letu. 

 

A co je vůbec cílem sondy NEA Scout? Jde o malý asteroid 2020 GE, který byl v březnu 2020 objeven díky Catalina Sky Survey v rámci pátrání po Zemi blízkých objektech představujících potenciální hrozbu. 2020 GE coby jen 18metrové těleso velkou hrozbu nepředstavuje, ale zato jde o zajímavý a vhodný cíl pro misi NEA Scout. Ta se pokusí pomocí svého malého fotoaparátu zjistit především to, zda je 2020 GE soudržným balvanem, anebo jde spíše podobně jako Bennu jen o hromadu menších objektů a prachu, která sotva drží pohromadě díky své slaboučké gravitační síle. Jde tedy o asteroid, o jejichž typu toho zatím víme jen velice málo. 

 

NEA Scout si na 2020 GE počká do září roku 2023, kdy tento asteroid má prolétnout relativně blízko kolem Země. Sonda se s využitím gravitačního manévru s využitím Měsíce vydá za ním a postupně by se k němu měla dostat alespoň na vzdálenost jedné míle a prolétnout kolem něj rychlostí pod 30 metrů za sekundu, což umožní jej sledovat celé hodiny. 

 

Ještě letos má přitom následovat zkouška nového systému lehkých ráhen pro roztáhnutí plachty, a to v rámci mise Advanced Composite Solar Sail System a v roce 2025 by se měl blíže ke Slunci vydat už Solar Cruiser s plachtou o ploše cca 1700 metrů čtverečných.