Proxima Centauri je červený trpaslík vzdálený od nás jen 4,2 světelného roku, což jej pasuje na hvězdu nejbližší našemu Slunci. Dobře přitom víme o planetě Proxima b, která má velikost srovnatelnou se Zemí a navíc se pohybuje v tzv. obyvatelném pásu u své hvězdy. To ovšem představuje jen teoretickou možnost toho, že na ní existuje voda v kapalném skupenství, ale zda blízký červený trpaslík vůbec vytváří podmínky jen trochu umožňující existenci nám známé formy života, to je velká otázka.
Dále víme o potenciální planetě Proxima c, která by měla mít asi sedminásobnou hmotnost Země a oběhnout svou hvězdu jednou za cca 1930 dní a tato dlouhá doba oběhu je i důvod, proč se takový objekt hledá obtížně. Jde přitom o kandidáta, který byl objeven pomocí sledování radiální rychlosti pohybu hvězdy, čili toho, jak se samotnou hvězdou Proxima Centauri cloumá jeho gravitace. Proxima d byla objevena v roce 2020 stejnou metodou, a to pomocí Very Large Telescope (VLT) umístěného v Chile pod správou European Southern Observatory. Tento objev byl nyní potvrzen v rámci analýzy dat z VLT, o čemž se dozvíme z práce zveřejněné na Astronomy and Astrophysics.
Proxima Centauri d je už mnohem menší než Země a má cca čtvrtinu její hmotnosti, čili i tak je výrazně těžší než Mars, který má pouze desetinovou hmotnost Země. Obíhá přitom ve vzdálenosti pouze 4,3 milionů kilometrů od své hvězdy, což je pouze 0,03 AU s dobou oběhu pouhých pěti dní. Čili kdyby tato planeta obíhala v takové vzdálenosti kolem Slunce, panovalo by na ní přímo inferno, pokud by tedy planeta dokázala vůbec dlouhodobě přežít, neboť by se už pohybovala uvnitř sluneční koróny. Proxima d však obíhá kolem mnohem menší a relativně chladné hvězdy, takže se odhaduje, že na ní panují teploty kolem 90 °C.
A co je na tomto objevů vůbec významné? Krom toho, že byla potvrzena další exoplaneta u nejbližší cizí hvězdy, jde o samotnou použitou metodu. Proxima d byla potvrzena s využitím přístroje Echelle SPectrograph for Rocky Exoplanets and Stable Spectroscopic Observations (ESPRESSO) v Chile, který rovněž patří ESO. Dle Pedra Figueiry, který s přístrojem ESPRESSO pracuje, se ukazuje, že i metoda využívající sledování radiální rychlosti hvězd umožňuje detekovat poměrně malé a lehké exoplanety, a to i takové, které se podobají Zemi.
