Průměrný odběr 300W na domácnost ??
To jen nabíjí telefony a noťas, ráno uvaří kafe, čaj a tím končí celá denní spotřeba...??
Tak to se u nás v Česku máme ještě docela dobře vzhledem k tomu co si mohu dovolit .
Jen moje 2 počítače mi zrovna posledních 5 dnů v aktuální pracovní konfiguraci žerou dohromady 700W a to neběží v plné zátěži.
Nepočítám ledničku, televizi, bojler, pračku, sporák a další drobné spotřebiče v kuchyni, což zvedá spotřebu aspoň na dvojnásobek
A denní průměr na aspoň 900W .
Těm 900W docela i odpovídá moje roční spotřeba a to od minulého roku po krachu B.E. jedu v úsporném režimu s roční spotřebou 8000KWh
= 21 KWh za den
https://i.ibb.co/wCLq0yX/Screenshot-20221201-165403-innosvt.jpg
byla doba kdy jsem měl i přes 13000KWh???
https://i.ibb.co/nzHY4Zv/Screenshot-20221201-165922-Samsung-Notes.jpg
Odpovědět0 0
No vidíte a jsou jiní, kteří takové vysoké odběry nemají. Ono také záleží, zda je to v paneláku nebo době, jak je řešena teplá voda a topení,... V mém případě jsem dokonce na průměru okolo 170 W (ročně 1500 kWh), na baráku s bojlerem vím o cca 400-450 W.
Odpovědět0 0
A to jako v nouzovém režimu, což samozřejmě bude, budete mít puštěné dva kompy, TV, pustíte si pračku a myčku? Tak to jste zcela typický představitel občanů-sobců. :-/
Odpovědět0 0
V nouzovém režimu způsobeném zelenými? Odžříznu ekofašos od sítě a pojedu dál normálně.
Odpovědět0 0
Neposlouchám kecání zkorumpovaných politiků. Zajímají mě cenové signály. Pokud je elektřina dost levná abych měl zaplé své potřebiče, znamená to že je ji dostatek.
Pokud prolhaní politici se rozhodnou donutit ke lhaní i ceny energie, pak sobci jsou politici, kteří se rozhodli obětovat občany pro levné PR.
Odpovědět0 0
Viděli jste jaké zisky má teď ČEZ? A ještě se tím chlubí. Sice to dost lidí a podniků ožebračí, ale máme zisky!
Odpovědět0 0
Měl sis koupit akcie. Tu možnost má prakticky každý.
Cena energie je dána závěrnou elektrárnou. Tedy tou která jako poslední musí být zaplá aby se se pokryla spotřeba. Je to geniální a jednoduchý systém jak motivovat k výstavbě levných elektráren (na jednotku vyprodukované energie). Problém tedy není na straně ČEZ, ale těch kteří se z politických důvodů rozhodly zasahovat do trhu politickou ideologií a protože energie už u principu je výhodnější řešit ve větší oblasti, tak nás holt dost stojí němečtí zavýrači již postavených a provozuschopných JE.
Odpovědět0 0
Jenže když na vás měkdo 100% parazituje, tak nezbývá, než buď jednat znovu, nebo mu vysvětlit, že takhle ne a ať si svou drahou elektřinu nechají, že mu na to nebudou naši daleko chudší občané přispívat.
Odpovědět0 0
Všichni co to hejtíte tak si prosím uvědomte jednu věc. Pokud mám mix OZE a záložních, dejme tomu plynových elektráren, tak tyto baterky slouží na vykrytí rychlých přechodových jevů v elektrické síti v rámci zlomků sekund - nastupující blackout. Plynovou elektrárnu za 300 milisekund neuvedete do plného provozu. Na ten třeba minutový náběh turbíny plynové elektrárny nebo nějakých Dlouhých strání je důležité mít v síti i baterky s nějakou kapacitou.
Potom je možné provozovat z mého pohledu ideální mix výroby elektrické energie: polovina jádro a druhá polovina OZE/plyn(uhlí). Pokud svítí slunce nebo fouká nebo je dost vody v řekách, jede mi to z OZE a v okamžiku kdy je potřeba, pálím plyn/uhlí. Tato soustava ale nebude bez baterek fungovat - potřebuji malou kapacitu baterek na pokrytí náhlých poklesů/nestability OZE do doby, než mi naběhne plyn. Jenom plyn nebo uhlí ale spalovat nechci, z důvodů emisí CO2 a ceny za plyn.
Takže v síti mám 2 typy záložních zdrojů - extrémně rychlý náběh, ale malá kapacita (baterie) a velká kapacita a pomalý náběh - plyn, Dlouhé stráně.
Odpovědět0 0
"Potom je možné provozovat z mého pohledu ideální mix výroby elektrické energie: polovina jádro a druhá polovina OZE/plyn(uhlí)" - tohle je zásadní nepochopení možností energetiky, nic jako univerzální "ideální" mix neexistuje. Týká se to hlavně OZE, řešení, které může fungovat ve Španělsku bude ve Finsku nepoužitelné. ČR je v možnostech využití OZE dost limitovaná - potenciál pro vodní elektrárny je z velké části vyčerpán, sluneční elektrárny jsou u nás neefektivní a většina míst, kde by bylo smysluplné stavět větrné eletrárny, je součástí různých CHKO nebo národních parků.
Druhá věc je, jestli je vůbec celý koncept využití velkých OZE v energetice z ekologického hlediska přínosný. Nejde jen o peníze, ale výroba, instalace a údržba každého energetického zdroje produkuje CO2 (a jiné emise a toxické látky). To je to, co mi na celém tom zeleném hnutí a plánech na transformaci energetiky chybí - ta matematika za tím. Příklad Německo - v roce 2000 měli instalovanou kapacitu výroby el. energie 121 GW, produkci 577 TWh, v roce 2019 byla instalovaná kapacita 218 GW, produkce ale jenom 607 TWh. To znamená, že průměrný kapacitní faktor klesl z 57% na 32% (pokud dobře počítám). U OZE je kapacitní faktor jenom 20%, u solárů je to jenom 10%. V jiných zemích to samozřejmě bude jinak, ale pořád se nemůžu zbavit dojmu, že kdyby Němci neodstavili svoje JE a místo OZE investovail do výstaby nových, tak by měli dneska mnohem nižší emise CO2, levnější elektřinu a ještě by nebyli tak závislí na plynu z Ruska.
Odpovědět4 0
Na tomhle článku a projektu se mi hlavně líbí to, že v plné nahotě ukazuje jak nejsme schopni ukládat energii opravdu ve velkém měřítku - největší "evropská baterka" a dokáže to vykrýt spotřebu na 2 hodiny 1% britské populace?
Jenže pokud by se mělo OZE používat v mixu většinově, jak o tom sní zelení fanatici, tak by bylo nutné úložišti vykrývat spotřebu 100% veškeré populace a to minimálně v řádech desítek hodin, spíše jednotek dní - pokud se tedy máme bavit o nějaké zajištěné dodávce.
Odpovědět0 0
vem si kolik je na světě domů a kolik to je střech a kolik z nich má soláry. Kdyby každej barák měl na střeše soláry a doma baterku, tak je nám hej.
Odpovědět1 0
Několikapatrové budovy nemají ani zdaleka tak velkou plochu střechy, aby soláry z ní utáhly celý provoz pod ní.
V případě rodinného domu je zas otázka, kam umístit baterii, která vyrovná výpadky ze solárů. Ta baterie rozhodně nebude mít nějaké malé rozměry.
Odpovědět1 0
Ta baterka zabere menší půdorys než pračka. Otázkou pak je, kam narveš střídač a další věci. Prostorově to zásadní problém není.
Odpovědět1 0
No tady jde o to o jaké baterii se bavíme - pokud to má být baterka schopná několik dní živit ostrovní provoz domu (třeba v případě sněhové kalamity a úplně zakrytých panelů), tak už to s těmi rozměry tak růžové není... Ale souhlasím s Vámi, že v principu není u RD rozměrový objem technologie nějakým zásadním problémem, tam se to místo vždy někde najde, případně se dá řešit nějakým technickým přístřeškem
Odpovědět0 0
"pokud to má být baterka schopná několik dní živit ostrovní provoz domu (třeba v případě sněhové kalamity a úplně zakrytých panelů), tak už to s těmi rozměry tak růžové není"
To máte sice pravdu, ale tady bude problém spíše v tom, že i kdyby ty baterky byly hodně velké, patrně nebudou ve Vámi uvedeném případě nabité. Pokud denně potřebujete řekněme 10 kWh, tak abyste přežil několik dní, tak byste potřeboval tak 50 kWh (což bude tak 600 tisíc Kč v baterkách). Zatímco v létě Vám takovou spotřebu pokryjí i tak cca 6kW panely, v zimě se obávám, že budete rád, kdybyste to za pár slunných dní nabil výrazněji přes 10 kWh, abyste měl zásobu na jeden den. Taková obří baterka by Vám sice po konci velmi slunných podzimních dní mohla pomoci vykrýt tak týden (pokud Vám panely např. dají 5kWh z potřebných 10 kWh denně), ale pak už budete paběrkovat. Např. teď tu mám data z jednoho 4,5kW systému a za posledních 14 dní to dalo 31 kWh.
Větší baterka by sice mohla mít výhodu v tom, že by pomohla vykrýt pár horších dní (což ta menší nedokáže, protože za hezkého dne už dojde na max. kapacitu a nemá to kam uložit), ale postupně se s dalším přidáváním baterií začne snižovat přínos dalších bloků (při dlouhodobějším zhoršení počasí se už nevyužije jejich plná kapacita ani při hezkých dnech), zatímco cena roste pořád stejně. A jak říkáte, začne být problém i s rozměry. Takže ono to pak nemá smysl honit z více hledisek. Osobně si myslím, že má smysl to dělat tak na spotřebu 1,5 běžného dne.
Odpovědět1 0
Máte sice ve všem pravdu, ale právě to dokresluje jak je nesmyslná představa o tom, že budeme většinově živi z OZE - protože stále u všeho počítáme s tím, že "když teda nebude svítit/foukat", tak holt vyčerpáme tu energii z baterek a pak si zase sosneme tý ošklivý špinavý energie ze sítě, což ale znamená, že ty špinavé zdroje musí být v pohotovosti a k dispozici defakto pořád - no a jak to v reálu vypadá, to nám ukazuje Německo.
Není potom mnohem lepší se na nějaké OZE vykašlat (ve smyslu významného podílu na mixu) a spolehnout se na jisté zdroje s minimálním dopadem na životní prostředí, např JE a OZE používat opravdu jen jako doplněk na vhodných místech? Samozřejmě že to lepší je a tvrdá data a fyzika to jen potvrzují... průšvih je, že se tahle otázka zvrhla v ideologii a politiku a tam jde věda a rozum stranou :-(
Odpovědět0 0
Takzvané OZE jsou samozřejmě jak technicky, tak ekonomicky (a vlastně i ekologicky) totální nesmysl. Novodobé odpustky, akorát neřeší "duši" ale pocit viny z toho, že se lidé chovají k planetě jak dobytci. (a patří k tomu i odpustky ve formě "emisí" pseudorecyklace a xy dalších. Obchod se strachem a vinou prostě nese.
Odpovědět0 0
"Není potom mnohem lepší se na nějaké OZE vykašlat (ve smyslu významného podílu na mixu) a spolehnout se na jisté zdroje s minimálním dopadem na životní prostředí, např JE"
Už jsem to psal mnohokrát, já jsem také pro JE jako robustní základ (a ideálně něco na ochuzený uran, což jsou projekty, na kterých se také pracuje). Jenže to trvá ukrutně dlouho postavit a problém je, že zatímco cena JE vzhledem k instalovanému výkonu hodně roste, u OZE je trend spíše opačný a stává se to stále přístupnější technologií. Takže to, že dnes OZE nedává finančně moc smysl, neznamená, že tomu tak bude třeba za 10 let. Pak je klidně možné, že budete dokončovat JE za takové peníze, že bude finančně výrazně horší než OZE. Také určitě nechcete být závislý na jednom jediném typu zdroje energie. Vysoké ceny energií, které tu v poslední době máme, např. stavbou JE v dohledné době nevyřešíte, ale OZE pomoci mohou (potřebujete rychle z burzy vystrnadit drahé plynové elektrárny).
Myslím si, že bychom měli mít nějaký rozumný mix těchto technologií, tedy mít robustní základ na konstantních zdrojích, ale zase nebýt na nich 100% závislí. Pokud se mají budovat OZE, tak je potřeba je také mít nějak rozumně rozvrstvené, aby se minimalizovaly vlivy lokálního počasí. Mně osobně třeba překvapilo, když jsem viděl grafy výroby z větru a slunce v Evropě. To je skoro, jak byste si ty grafy překlopil. Přesto mi potřebná úložiště vyšla na dost šílené hodnoty.
Odpovědět0 0
Slovy klasiků od Cimrmana: zastáváte názor, který si současně vyvracíte. Na jednu stranu uvádíte, že je nutné vystrnadit z energetického mixu velmi drahou zálohu plynem. Což je naprosto v pořádku, ta tam nemá co dělat. Ovšem vy jí navrhujete vyhnat OZE, které v první řadě způsobily, že tam vůbec je. Což pochopitelně nemůže fungovat. Naopak, čím více elektřiny bude "zelené, tím častěji bude nutné sahat na plynovou zálohu. Tedy, pokud jste tím vynáním z burzy neměl na mysli stav, kdy nad plyn nastoupí ještě jedna dražší vrstva, tedy baterie. Což by fungovat mohlo, ale cenu to opradvu nesníží.
PS: Současná cena není následkem dění na východě (což si můžete ověřit sám, když se podíváte kdy se začalo zdražovat a kdy se začalo střílet), jen "zelená" očekávaná cena následně nakulminovala rachleji. A pokud se okamžitě nepřestane s budováním OZE, tak bude ještě hůř, cena půjde minimálně na dvacku za KWh.
A ano, jaderný reaktor samozřejmě nepostavíte za týden. ASI to bude chtít a) maximálně urychlit řehtání úředního šimla, aby se co nejvíce zkrátilo povolovací řízení, a za b) holt držet v provozu uhlí, do doby, než se ty reaktory postaví.+ zákaz nesmyslů pálících zbytečně elektřinu. (a samozřejmě přestat okamžitě žvanit a začít je budovat)
Odpovědět0 0
"Na jednu stranu uvádíte, že je nutné vystrnadit z energetického mixu velmi drahou zálohu plynem. Což je naprosto v pořádku, ta tam nemá co dělat. Ovšem vy jí navrhujete vyhnat OZE, které v první řadě způsobily, že tam vůbec je."
Aha, takže když odebereme OZE, tak se stane co? Bude elektřina levnější? Pak plyn už nebude už jen zálohou, ale bude v tom mixu trvale. A možná se jako záloha (a pro budování ceny jako závěrná elektrárna) dostane ještě něco dražší než plyn.
Odpovědět0 0
Mě by jen zajímalo, jak se komu podařžilo tuto teorii o zlevněníé elektřiny burzou a OZE púrodat lidem. Copak sám nevidíte rozdíl ceny na faktuře? Drobná nápověda: Před liberalizací trhu, burzou a podobně bývala cena cca 3,50 za kwh. Víte, kolik se platí nyní? Všiml jste si vůbec, že ty "levné" zdorje oze jsou celou dobu mohutně dotovány? Můžete prosím vysvětlit smysl dotace, pokud jsou výhodné a laciné? Takové zboží přeci žádnou dotaci nepotřebuje.
Odpovědět0 0
"Všiml jste si vůbec, že ty "levné" zdorje oze jsou celou dobu mohutně dotovány? Můžete prosím vysvětlit smysl dotace, pokud jsou výhodné a laciné?"
Abyste na ně přešel ještě rychleji?
https://www.researchgate.net/publication/334973094/figure/fig1/AS:791368653885443@1565688398686/A-stylised-example-of-the-stepwise-marginal-cost-function-and-demand-function-for-day-and.jpg
https://www.researchgate.net/publication/334308214/figure/fig4/AS:778512352964608@1562623217163/A-schematic-representation-of-the-merit-order-and-the-day-ahead-auction-from.ppm
https://d346xxcyottdqx.cloudfront.net/wp-content/uploads/2022/09/CLOU-European-Merit-Order-Energy-Trading-Obsolete-800x600-1.jpg
Ta burza funguje na tomto principu. Co potřebujete, abyste srazil cenu elektřiny dolů (tzn. srazit tu vodorovnou čáru ležící na nejdražším zdroji dolů)? Zvýšit podíl těch zdrojů, co jsou nalevo, aby pokryly poptávku (tzn. svým větším podílem vystrnadily z prodejů ty zdroje, které jsou napravo), cílem tedy je, aby ty drahé zdroje byly až za těmi červenými čarami poptávky (tzn. aby nedostaly se na trh a nezvyšovaly ceny). Zatímco podíl JE dnešním rozhodnutím změní situaci tak za 10-15 let, OZE to mohou začít vytlačovat ven (doprava) mnohem rychleji a čára ceny pak může spadnout mnohem rychleji dolů na cenu levnějších zdrojů (nejdřív na uhlí, později na jádro). Mně podpora OZE z tohoto důvodu přijde být docela logickou, o to více v dnešní situaci. Investice do levnější elektřiny.
Odpovědět0 0
Toeie hezká, nicméně v reálu to nefunguje. V ceně "levné" OZE není zahrnuto, že jela 2 hodiny levně a pak kvůli ní najel plyn, který je 100 nebo 200x dražší. Načež narazí teorie na praxi a namísto ceny elektřiny před OZE nesmyslem a burzou (kdy stávala nějaké 3,50) máte současnou cenu psanou tuším 15 kaček. (které po nás také budou vyžadovat, dříve či později. Pohádce o tom, že jde o krátkodobou krizi snad nevěříte.
Odpovědět0 0
Plyn z burzy vieme vystrnadit aj bez OZE. Lepsie celu burzu. Riesime nasledky a nie pricny. Ta burza je pricina a nikto s nou nic poriadne nerobi. To je dalsia ukazka ako sme od tej doboroy osprosteli alebo ako to urcitym ludom vyhovuje.
To aby o 10 rokov OZE daval zmysel, tak ani zdaleka nevyzera. Ak, tak len umelo, nejakymi "vohejbakmi".
Co je zle mat 100% v konstantnych zdrojoch? Ved je to ideal a k tomu sa potrebujeme dopracovat. Nestabilne zdroje su len komplikacia. OZE su dostupnejsie ale su tu aj sekundarne naklady, ktore s nimi uz neradi spominame. Jednym prikladom je aj tento clanok. Doplacame na nich.
Este jedna poznamka k OZE. Vedci varuju/poukazuju nad mozne rizika v ich masivnom vyuzivani s ohladom na zmenu klimatickych javov.
Odpovědět0 0
"Lepsie celu burzu. Riesime nasledky a nie pricny. Ta burza je pricina a nikto s nou nic poriadne nerobi."
A co s tím chcete dělat? Když se podíváte na to, jak ta burza ve skutečnosti funguje, tak uvidíte, že ona je poměrně slušným nástrojem, jak snižovat cenu (tedy i pro Vás jako spotřebitele). Jednoduše proto, že když jako elektrárna nabídnete vysokou cenu, tak tu elektřinu vůbec neprodáte. Tlačí Vás to do co nejnižších cen, abyste se se svou cenou propracoval do prodávaného balíku elektřiny. Prodává se vždy nejlevněji nabízená elektřina, a pokud se do poptávaného množství se svou cenou nevlezete, neprodáte. Tzn. potřebuje se svou cenou podlézt pod ty nejdražší v balíku a přebít je svou cenu (tedy je z toho balíku vystrnadit). Nejdražší zdroje pak neprodají nic a cena se díky tomu sníží.
Problémem je, že toto velmi dobře funguje, když je dostatek levné elektřiny, což je OZE a jádro (jak to chápu, tak OZE se nedotuje proto, že by elektřina z nich byla drahá, ale právě naopak proto, že elektřina z nich je levná, tedy chcete podpořit vznik co nejvíce levných zdrojů). Bohužel tentýž systém začíná "selhávat", když je elektřiny málo, a na burze se začne prodávat více drahé elektřiny z uhlí a plynu.
Podívejte, já jsem pro JE, ale řekněme, že se rozhodneme jít cestou JE a na OZE se úplně vykašlat. Co to znamená? Pokud vše půjde superhladce, tak to, co začneme projektovat dnes, bude stát a produkovat elektřinu nejdříve tak v roce 2035, no spíš 2040. Co chcete dělat do té doby? Nedostatek elektřiny se bez OZE nijak nezlepší, naopak bude to horší. Tím více bude na trhu (s burzou i bez ní) drahé uhlí a plyn. To chcete více než 10-15 let čekat na zlevnění elektřiny?
Vypínat již fungující JE je nesmysl. Jsem za to, abychom těm stávajícím naopak spíše prodlužovali životnost. Jsem za to, abychom budovali nové JE. Ale jestli to do té doby nepostavíme z nemalé části i na OZE, tak bude asi hodně velký problém.
Odpovědět0 0
ty asi nebudeš nejostřejší tužka v penálu, co? ;-) Celková potřebná kapacita akumulované energie je pořád stejná, ať jí máš na jednom místě a nebo rozkouskovanou na deset tisíc míst. Kdyby měl každej barák solár a baterky, tak jsme hlavně asi na planetě v háji s Lithiem :D
Odpovědět0 0
Soláry mohou pomoci jen částečně. V zimě je s tím opravdu problém a je potřeba to něčím dorovnat. Můžete to globálně dorovnávat větrem, pak je ale potřeba být opatrný s tím, kolik solárů bude v domácnostech a kolik jich bude průmyslově. Zatímco v létě tu baterku narvete na maximum někdy už v 10-11 ráno (a co pak?), v zimě se v průměru ke konci dne dostanete tak na třetinu. To hovořím o průměru (v některých dnech bude spotřeba domácnosti taková, že na nabití baterky nezbyde vůbec nic). U větších domů je poměr vyrobené energie na počet domácnosti u solárů mnohem horší. Solár sám o sobě musí být vyrovnán něčím, co má opačný průběh, což by alespoň v celoevropském měřítku mohl být vítr, ale i tam je potřeba zálohovat. Soláry mohou dobře fungovat blíže k rovníku.
Odpovědět1 0
Mně to čím dál víc připomíná stavbu hladové zdi.
Aby se našly důvody, proč to či ono dělat, tak se vymyslela "eko" záminka a odstavily se elektrárny. V případě atomových elektráren "eko" záminka nestačila, no tak se poukázalo na jejich nebezpečí, přičemž víme, že jsou naprosto bezpečné, pokud:
1) Nesousedí s mořem v oblasti se silnou tektonickou činností
2) Reaktor nemá vážnou bezpečnostní chybu a neřídí jej parta diletantů
Obojí je zcela běžné (jde fakticky o standard). U drtivé většiny atomových elektráren platí obě výše uvedené podmínky.
Kdyby se tyto elektrárny neodstavily, tak přeci význam výstavby slunečních, větrných a dalších "eko" elektráren by přeci nebyl žádný. Totéž platí i pro tyto velké baterie.
Čas od času by se akorát postavila nějaká nová "atomovka" či uhelná elektrárna. Výstavba by v každém případě probíhala v dramaticky menší intenzitě, než výstavba výše uvedených "eko" energetických řešení.
Odpovědět1 0
U bodu 2 - nemělo to platit i u Černobylu? :-o
Odpovědět0 0
Určitě mělo. Ovšem, pokud obsluha úplně šíleně překoná veškeré pojistky, odpojí několik systémů zabezpečení a dokonce yzicky vytahá a zablokuje další, tak bouchne skoro cokoliv. Jakákoliv elektrárna, fabrika, stroj... V lepším případě jen shoří motory, v horším má co explodovat nebo hořet plamenem.. Ostatně, i když ten reaktor RBMK není zrovna vzor dokonalé stability, tak jich dodnes několik běží a běží v pohodě. Bouchnul jen ten Černobyl, jelikož s ním vyváděli psí kusy.
Odpovědět0 0
z hlediska energetiky se nejedná o evropskou baterii. GB sice není zcela izolovaná od evropské sítě, viz kabel do Belgie a Norska, ale to je minimální vliv. U Belgie je navíc sporné kterým směrem proud nakonec poteče.
Odpovědět0 0
To je fuk, ale jde o projekt z kategorie "vidíte, že to jde", který (stejně jako všechny ostatní) ukazuje leda realitu "proč to nejde a je to nesmysl"! Ale dokud to nedojde víc lidem, tak tahle šílená "zelenost" pojede.
Odpovědět4 1
Spíš by to chtělo údaj, jak velký rozdíl rychlosti větru to stačí ustabilizovat. Odhadem mi vychází, že pokles tak s bídou 2 metry za vteřinu, pokud bude větší, už dá "elektrárna" do sítě méně i s přispěním baterky.
Odpovědět0 1