Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty
Chlazení a skříně
Ostatní
Periférie
Procesory
Storage a RAM
Základní desky
O nás  |  Napište nám
Facebook  |  Twitter
Digimanie  |  TV Freak
Svět mobilně  |  Svět audia

Největší plovoucí větrná elektrárna na světě v Norsku pomáhá při těžbě ropy

, , aktualita
Největší plovoucí větrná elektrárna na světě v Norsku pomáhá při těžbě ropy
Největší plovoucí větrnou elektrárnou na světě se stává Hywind Tampen v Norsku. Celkem tu máme 11 větrných turbín, které dodávají elektrickou energii pro zdejší ropný průmysl, jehož environmentální zátěž se tím sníží.
Největší plovoucí větrná elektrárna na světě v Norsku pomáhá při těžbě ropy
Evropská západní a severní moře jsou známá silným větrným prouděním, a proto by se měla stát jedním ze základů evropské energetiky s využitím obnovitelných zdrojů energie. 13. listopadu zde byla spuštěna výroba elektrické energie na největší plovoucí větrné elektrárně na světě Hywind Tampen. Ta bude mít celkem 11 turbín (8MW Siemens Gamesa SG 8.0-167 DD) s celkovým instalovaným výkonem 88 MW a už s dnešními 7 turbínami (1 už v provozu, 6 dalších na spuštění ještě čeká v průběhu letoška) a výkonem okolo 60 MW by se projekt měl stát nejvýkonnějším svého druhu na světě. Je umístěna zhruba 140 km od pobřeží Norska a vznikla díky společnosti Equinox za finanční podpory Enovy (státní podnik vlastněný ministerstvem pro životní prostředí) a fondu NOx. V prvním případě byl příspěvek 2,3 mld. NOK (5,3 mld. Kč), v druhém 566 mil. NOK (1,3 mld. Kč).
 
Gullfaks
Gullfaks, autor: JanChr, CC BY-SA 2.0, přes Wikimedia Commons (ořez, WB)
 
Čtyři zbývající turbíny jsou hotovy a v průběhu příštího roku by měla být dokončena jejich instalace. Voda je zde 260 až 300 metrů hluboká a turbíny jsou umístěné na plovoucích ukotvených strukturách. Energie bude dopravována 2,5 km dlouhým kabelovým systémem. Cílem těchto elektráren je udělat těžbu ropy o něco ekologičtější, také by to mělo přispět k větší samostatnosti energetiky Norska a Evropy (i když je to v celoevropském kontextu pochopitelně jen "plivnutí do moře"). Konkrétně má jít o napájení dvou plošin Snorre (Equinor, Petoro, ExxonMobil, Idemitsu Petroleum Norge, DEA Norge a Var Energi) a Gullfaks (OMV, Petoro, Equinor). Zde se i ukazuje, jak je těžba ropy energeticky velmi náročná, neboť oněch 88 MW má stačit pro pokrytí jen cca 35 % jejich spotřeby elektrické energie. Výsledkem by mělo být snížení produkce uhlíkových emisí o 200 tisíc tun ročně.
 
Celkové náklady na stavbu Hywind Tampen činily cca 5 mld. NOK (11,6 mld. Kč). Zkusme si to uvést do kontextu s plánovanými bloky v Dukovanech. Tam by mělo jít o výkon 1200 MW na blok, u kterého se předpokládá cena 160 mld. Kč, nicméně většina odborníků se shoduje na tom, že to bude spíše tak okolo 200-300 miliard (u budovaných jaderných elektráren ve světě už dnes vychází průměrná cena na 1200MW výkon přes 210 mld.). Ve výsledku to máme cca 170-250 mil. Kč na MW. Uvážíme-li celoroční produkci Dukovan, jeden takový 1200MW reaktor by měl ročně vyrobit 8,75 TWh, to máme cca 23-34 mld. Kč na zajištění možnosti produkce jedné TWh ročně (bez započítání paliva a provozu).
 
U Hywind Tampen to v případě instalovaného výkonu máme cca 130 mil. Kč na MW, takže v tomto případě vychází levněji. Takto to ale počítat nemůžeme, protože vítr nefouká pořád a větrné elektrárny na instalovaný MW vyrobí znatelně méně než jádro. Zatímco Dukovany vyrobí na instalovaný MW vyrobí 7,3 GWh ročně, v případě norských větrných elektráren to máme jen cca 3,3 GWh na instalovaný MW. Tato větrná elektrárna tak ročně vyprodukuje nejspíš okolo 290 GWh energie, takže se dostáváme na zhruba 40 mld. Kč na zajištění jedné TWh ročně.
 


reklama