Nedávno byla vyrobena titanová slitina pomocí 3D tisku, která měla rekordní vlastnosti, lepší než při tradičních metodách. Nyní se něco podobného povedlo i s nerezovou ocelí 17-4 PH díky 3D tisku, kde dosáhla vlastností tradičně vyráběných typů.
reklama
26.9.2022, Milan Šurkala, aktualita
Jinak toto je ten technologický pokrok který někteří zpochybňují jsouc zklamáníi že ještě nelítáme po sluneční soustavě v honbě za nerostným bohatstvím. Ale už jen příchod CNC viceosych obráběcích center přinesl dosud netušené možnosti a 3D tisk jde ještě mnohem dál .
Odpovědět0 0
Nevím jestli jenom mně přišlo divné že se stále v článku píše o výrobě oceli osobně bych čekal že se bude jednat o výrobky nebo výtisky chcete-li z dané oceli. Ovšem věta ocel vyrobená 3D tiskem ve mně vzbuzuje představu tisku kulatiny u které se pak něco vyrobí.
Odpovědět0 0
Vstupem je prášková homogenizovaná směs komponent oceli. Fakticky ta ocel ale vznikne až roztavením a termodynamikou následného chladnutí . Následuje pak ještě cyklický ohřev a chladnutí způsobený tiskem následných vrstev.
To vše má zkrátka vliv na rekristalizační podmínky při vzniku vlastní oceli a znamená to mimo jiné to že ač ze stejného materiálu vytisknete výrobek na dvou různých tiskárnách, dostanete ocely různých vlastností.
Dokonce pokud vytisknete shodnou technologií dva různé díly (tenkostěnný vs. tlustostěnný) pak se jejich materiálové vlastnosti mohou výrazně lišit. No ale to konec konců není nic nového. I při návrhu např plechových dílů stejného materiálu a různých tlouštěk se používají různé materiálové karty. Jenom u toho 3D tisku je to jaksi daleko větší divočina :)
To je vlastně také největší problém 3D tisku protože ne jen, že je drahá, složitá a zdlouhavá samotná výroba a vstupní komponenty, ale on je řádově složitější a dražší rovněž vývoj součástí. Vůbec ale nejde o optimální tvar z pohledu funkce, ale také o stabilitu a opakovatelnost výroby a konzistenci pevnostních a životnostních vlastností. Co nezabije cena, to spolehlivě zabije certifikační proces např. v letectví.
To vše má zkrátka vliv na rekristalizační podmínky při vzniku vlastní oceli a znamená to mimo jiné to že ač ze stejného materiálu vytisknete výrobek na dvou různých tiskárnách, dostanete ocely různých vlastností.
Dokonce pokud vytisknete shodnou technologií dva různé díly (tenkostěnný vs. tlustostěnný) pak se jejich materiálové vlastnosti mohou výrazně lišit. No ale to konec konců není nic nového. I při návrhu např plechových dílů stejného materiálu a různých tlouštěk se používají různé materiálové karty. Jenom u toho 3D tisku je to jaksi daleko větší divočina :)
To je vlastně také největší problém 3D tisku protože ne jen, že je drahá, složitá a zdlouhavá samotná výroba a vstupní komponenty, ale on je řádově složitější a dražší rovněž vývoj součástí. Vůbec ale nejde o optimální tvar z pohledu funkce, ale také o stabilitu a opakovatelnost výroby a konzistenci pevnostních a životnostních vlastností. Co nezabije cena, to spolehlivě zabije certifikační proces např. v letectví.
Odpovědět0 0
Díky za odpověď jsem si vědom že to není jen tak ačkoliv těchto "detailů"jsem si nebyl vědom. Bylo mi jasné že je alchymie už jen v použití různých parametrů laserového paprsku plus výška vrstvy plus následné procesy.
Odpovědět0 0
odlévání kovů bude nesrovnatelně levnější, ale bylo by třeba skvělé, kdyby ten 3D tisk sloužil jako finální vrstva a ochrana proti korozi. Oproti galvanizaci by to byla tlustší a tvrdší vrstva ze stejného materiálu ... auta, mosty, lodě by konečně nerezivěly :-)
Odpovědět0 0
"Když nemají na chleba, tak proč nejedí koláče?!"
Však nikdo nebrání vyrábět auta, mosty, lodě z korozivzdorných ocelí, hliníkových slitin, titanu... Ale vězte, že tahle legrace je ještě o řády dražší.
Však nikdo nebrání vyrábět auta, mosty, lodě z korozivzdorných ocelí, hliníkových slitin, titanu... Ale vězte, že tahle legrace je ještě o řády dražší.
Odpovědět1 0
Prachy jsou vždy až na prvním místě. Nejlevnější je vzít běžné železo a natřít, dražší a odolnější pozinkovat. A případnou součástku, co vyžaduje ještě lepší korozivzdornost spíš vyrobit rovnou z titanu, nebo něčeho takového.
Odpovědět1 0
Pozri si practical engineering na yt.. presne to to tam vysvetľoval
Odpovědět0 0
3D tisk oceli bych čekal za dekády, tohle mě upřímně překvapuje
teď to od Číňanů ještě okopírovat :D
teď to od Číňanů ještě okopírovat :D
Odpovědět3 0
Posledních 5-10 let se tiskne z kovů i u nás. Prototypy např. rotorů turbodmychadel apod. Pripadne renovace turbinovych lopatek apod.
Jsou u nas firmy, ktere vam to udelaji all inclusive vcetne analyzy zbytkovych deformaci a napjatosti.
https://www.comtesfht.cz/aditivni-vyroba
Na specialitky je to dobre, ale do obecneho nasazeni v seriove vyrobe je to nedostizna pohadka.
Jsou u nas firmy, ktere vam to udelaji all inclusive vcetne analyzy zbytkovych deformaci a napjatosti.
https://www.comtesfht.cz/aditivni-vyroba
Na specialitky je to dobre, ale do obecneho nasazeni v seriove vyrobe je to nedostizna pohadka.
Odpovědět4 0
Pro "mimožádné tvary", co se nedají udělat běžným CNC fajn věc, ale jco se dá vyrobit "obyčejně", bude když už nic jiného, tak mnohem levnější. 3d tisk z kovu má obrovskou spotřebu energie, pokud vím, vyžaduje ochrannou atmosféru (ne zrovna levná legrace) a stroj za miliony vyrobí jednotky kusů za den. Ale na něco se tato technologie určitě hodí. Nestandartní tvary, nebo kusová výroba. Jen to holt bude za jinou cenu, než plechy z Číny.
Odpovědět3 1
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.
reklama
reklama
Z dalších serverů
reklama
reklama